Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
Možnost dalšího zvyšování otáček použitím motorů napájených na
pětím vysoké frekvence ukázala cestu zcela nové technologii předení,
klasická koncepce totiž nedovoluje využít vyšších otáček než asi
12 000 '1.jehož dutým hřídelem protažena spřádaná nit.
21
. Konstrukční
obtíže přináší požadavek ochrany před vlivy okolí (teplem, odstřikující
vodou atd. Již začátku byly zřejmé výhody asynchron
ního motoru srovnání motorem stejnosměrným, jehož komutátor
snižuje provozní spolehlivost stroje.
Vzhledem tomu, při používané technologii nutné dodržet přesně
stejné úhlové rychlosti velkého počtu dílčích zařízení, používají se
reakční synchronní motorky speciální konstrukce, jejichž úhlová rychlost
se řídí frekvencí napájecího napětí. Mimo byly praxi ověřovány jiné
možnosti frekvenčního řízení. Tuto myšlenku naznačil svých pracích
akademik Kostěnko.
Individuální pohon frekvenčním řízením našel uplatnění dalších
textilních strojích, určených pro zpracování jemné hrubé příze, spřádání
lnu, výrobu umělého vlákna pro pohon odstředivek.
Komutátorový generátor, který vyvinul Kostěnko Jampolskij, byl
prvním pokusem využití asynchronních motorů frekvenčním řízením
úhlové rychlosti elektrické trakci. Výkon motoru bývá
50 200 W.
Řízení úhlové rychlosti jednotlivých motorů ovlivnilo zásadně celou
konstrukci těchto strojů umožnilo zmenšit jejich rozměry, zjednodušit
mnohdy těžkopádné mechanismy, vedlo zvýšení výkonu linek díky
zvýšení otáček. Ještě 1923 vyráběly dieselektrické
lokomotivy výkonu 810 kW, nichž byl použit tento generátor napájející
trakční asynchronní motory.
Velmi aktuálním stává nasazení asynchronního motoru frekvenčním
řízením elektrické trakci.), zavěšení těchto motorů těžko přístupných místech vo
zidla aj. Již počátku vývoje nových textilních strojů dosaho
valo otáček 000 6000 in” !.
Jestliže jako trakční motor zvolíme motor asynchronní, omezí doba
potřebná pravidelné údržbě, sníží hmotnost motoru zjednoduší se
ovládací řídicí přístroje vozidle. Trakční motory pracují mimořádně
těžkých podmínkách, vlhkém prostředí stále měnící teplotou, jsou
vystaveny značnému znečišťování, mechanickým otřesům atd.
Výhody frekvenčního řízení projevily při výrobě umělých vláken
