Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
trajektorii určené body druhém krajním
případě (d/Jdí oo), kdy reverzujeme otáčky přehozením sledu dvou
*) Poznámka překladatele.
Je zřejmé, mezi oběma krajními případy lze najít jeden takový způ
sob změny frekvence statorového napájecího napětí, při němž pracuje motor
ve všech okamžicích momentem zvratu jemu odpovídajícím skluzem
zvratu . hodnotě j\já jednom krajním případě, kdy se
frekvence zvětšuje velmi pomalu, pohybuje pracovní bod polohy 1
do polohy přímce druhém krajním případě, kdy frek
vence zvětšuje nekonečně rychle, leží úsek 1—2 vodorovné ose. Jeho poloha
na charakteristice závisí úhlové rychlosti, níž vzrůstala frek
vence, tzn.konstantní frekvenci pracovní bod pohybuje této charakteristice
až polohy odpovídající ustálenému stavu, kdy com konst. Tento režim rozběhu nazvěme kritický: doba rozběhu
v oblasti zvětšování frekvence při něm minimální možná. Při ne
konečně pomalé změně frekvence (d/j/df probíhá bod trajektorii
M tj.
Při přechodu jedné charakteristiky com(M) druhou, odpovídající
zvětšené frekvenci, pracovní bod stále nachází stabilní části mo
mentové charakteristiky.
Reverzace motoru začíná bodě ustáleného stavu kterv leží cha
rakteristice com(M) pro končí bodě který leží charakte
ristice ojm(M) pro ale obrácený sled fází napájecího napětí statoru.
Stejně jako při rozběhu závisí tvar trajektorie, níž pohybuje pracovní
bod, rychlosti, kterou měníme frekvenci statorového napětí.
193
. prvním případě označuje originálu autor rozběh jako
měkký, druhém jako tvrdý. trajektorie 1—2').
Při rychlém zvětšování frekvence statorového napětí pracuje motor
v jednotlivých okamžicích rozběhu skluzem větším, než skluz
zvratu, tedy nestabilní části momentových charakteristik smax,
trajektorie 1—2")*).. době
celého rozběhu nevyjadřujeme, závisí časovém intervalu, kdy
rozběh probíhá při napájení napětim stálé frekvence.
Bod představuje jistý limitní stav: rozděluje oblast rozběhu motoru
s proměnnou frekvencí oblasti, kdy konst.
Při pomalém zvětšování frekvence během celého rozběhu oka
mžitý skluz vždy menší než skluz zvratu smax ..vrnax.)
Kritérium, které určuje rychlost zvětšování frekvence nazvěme ob
dobně kritérium kritického rozběhu
