Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
Když frekvence dosáhne horní hranice zvoleného řídicího rozsahu,
např. Rozběh, reverzace otáček
a brzdění asynchronního motoru
Od okamžiku, kdy rotor začne otáčet, přechází pracovní bod jedné
charakteristiky konst jinou charakteristiku konst přitom
protne souřadnicové rovině křivku, jejíž jednotlivé body přísluší různým
časovým okamžikům. Uvedená závislost popisuje vztah mezi parametry motoru jeho
zatížením. Zvětšuje-li parametr řízení, tzn.
Obr. 103. Teprve tehdy, když moment motoru větší než
statický moment zátěže (předpokládáme rozběh konstantním mo
mentem Mp), tj. pro přesune pracovní bod odpovídající momentovou
charakteristiku (body 2', 2", 3).
Rozběh motoru začíná okamžiku, kdy jeho statorové vinutí při
pojíme výstup měniče frekvence: rotor klidu, moment otáčky jsou
nulové (bod obr.nější. této chvíle stále
platilo protože com 0. bodě začíná rotor otáčet. motory běží synchronně. 103). poměrná
frekvence statoru zvětšuje moment motoru, pracovní bod přechází
z jedné charakteristiky konst jinou charakteristiku konst,
ale rotor stále neotáčí. Další rozběh motoru již probíhá při
192
.
Všechny další závěry lze rozšířit případ, řídíme celou skupinu
motorů, můžeme-li předpokládat, jejich okamžité úhlové rychlosti jsou
během přechodného děje přesně stejné, tzn
