Řízení asynchronních motorů měniči frekvence

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Alexej Alexejevič Bulgakov

Strana 17 z 240

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
výroba spolehlivých usměřňovacích součástek přiměřené ceny co možná nejmenších rozměrů; 2. Generátory opatřené komutátorem jiné točivé stroje, které měly pracovat jako zdroje napětí proměnné velikosti frekvence, našly pouze omezené použití pro své zřejmé nevýhody velké rozměry, hmotnost, obtížné řízení frekvence pomocí mechanického řízení, nedostatečná spo­ lehlivost provozu, způsobená komutátorem. Technické parametry rtuťových usměrňovačů postupně zlepšovaly: objevily jednoanodové usměrňovače, kovové tyratrony, ignitrony. 1939 navrhl Zavališin zapojení tyratronového měniče frekvence, připojeného trojfázovou průmyslovou síť. Zapojení, která byla publikována třicátých letech, využívala tehdy dostupných usměrňovačích součástek: řízených rtuťových usměrňovačů, tyratronů, později dokonce kontaktních mechanických usměrňovačů. Takový měnič mohl představovat ekonomické řešení daného technického problému — řízení úhlové rychlosti asynchronního motoru pouze předpokladu, že byly splněny dva požadavky: 1.), takže zabránily využívání navržených měničů frekvence v širším měřítku. Ani obdobná řešení, navržená padesátých letech, nebyla roz­ šířena vzhledem technickým nedostatkům tyratronů. Všechny tyto obvodové součástky vykazovaly různé závažné nedostatky (společná katoda rtuťových usměrňovačů, žhavá katoda tyratronů a jejich malá spolehlivost, špatný průběh komutačních dějů kontaktních usměrňovačů atd.asynchronních motorů. Tento technický pokrok způsobil čtyřicátých letech Evropě a USA velký rozvoj pohonů stejnosměrnými motory, napájenými přes tyratrony ostatní usměrňovače. Měnič pro technickou praxi nehodil: vyžadoval jednak velký počet tyratronů, jednak nebylo možné dosáhnout dvojstupňovém obvodu, složeném usměrňovače střídače, vyhovující komutace všech výkonových součástek. Všechny další velmi početné práce již jenom v zásadě podrobněji rozebíraly jednotlivé postřehy závěry Kos- těnka nebo zabývaly různými možnostmi realizace měniče frekvence. návrh vhodných obvodových schémat měničů frekvence. Již samého začátku výzkumu bylo zřejmé, vhodné řešení přinese pouze statický měnič frekvence, osazený vhodnými usměrňovacími součástkami. Teprve objev technický vývoj polovodičových řízených součástek — tyristorů umožnil propracovat schémata měničů frekvence, která bylo 18 . Pokusy realizaci tranzistorových měničů nepřinesly úspěchy dosažitelné výkony měničů byly příliš malé