Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
Jednoduchý geometrický
názor ukazuje, platí vztah (obr. případě
chodu nepřerušovaným proudem výstupní proud usměrňovače nikdy
nezmenší nulu, když případně mění svoji okamžitou hodnotu: stále
platí Jestliže zátěž obsahuje indukčnost, což technické praxi
nejčastější případ, lze předpokládat, výstupní proud usměrňovače se
120
.
Někdy při rozboru činnosti usměrňovačů zavádí místo úhlu úhel
90, který měříme okamžiku, kdy napětí přiváděné příslušný
tyristor prochází nulou nabývá kladné hodnoty. 42)
y0 n/2 —n/p
u f
Obr. definici úhlu /¿, 90
Oba tyto tradiční způsoby určení okamžiku zapnutí tyristoru mají
jistou nevýhodu při popisu řídicího pochodu neudávají pro všechny
provozní stavy usměrňovače jednoznačný vztah mezi řídicím signálem
a usměrněným napětím měniče.řídicím úhlem chová zcela stejně jako usměrňovač neřízený
stejného zapojení. 42.
Proto byl práci [21] předložen návrh jiný způsob určení úhlu
zapnutí Tento úhel mění spojitě intervalu
—n/2 n/2
Úhel zapnutí souvisí řídicím úhlem úhlem předstihu němž se
ještě později zmíníme, podle následujícího jednoduchého vztahu
9 n/2 n/2 P
Při vnější síťové komutaci, kterou nacházíme usměrňovačů, může
dojít chodu nepřerušovaným nebo přerušovaným proudem
