Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
Jedna patří tzv.
Usměrňovač bez napájecího transformátoru stejné vlastnosti jako
usměrňovač, který napájíme transformátorem, jehož vnitřní impedance
je zanedbatelná.požadovanému napětí vstupu usměrňovače, lze transformátor vy
pustit, takže výkonový obvod usměrňovače připojuje přímo střídavou
síť. Pracuje-li tedy řízený usměrňovač
119
. anodové skupině, druhá katodové skupině (diod nebo
tyristorů můstku).
Má-li vyveden střední vodič, lze použít uzlová spojení usměrňovačů.
Řídicí úhel měříme toho okamžiku, kdy neřízeného usměrňo
vače (usměrňovače, jehož výkonový obvod stejnou strukturu, ale je
osazen diodami) nastala komutace. Uvedli jsme již, řízených usměrňovačů, jejichž
výkonový obvod osazen tyristory, spínají jednotlivé tyristory měniče
v okamžiku, kdy jsou splněny dvě podmínky: tyristor nachází blo
kovacím stavu jeho řídicí elektrodu přivedeme impuls proudu iG.
Princip vnější síťové komutace několikafázového usměrňovače lze
popsat přibližně asi takto: Jednotlivá fázová napětí postupně způsobují
přechod některých součástek (tyristorů nebo diod výkonového obvodu)
do závěrného stavu, zatímco jiné součástky přecházejí blokovacího
stavu, buď ihned spínají (diody), nebo zapnou přivedení řídicího
impulsu proudu.
Všechna zapojení, jednofázová nebo trojfázová, která lze použít
u usměrňovačů napájených síťovým transformátorem, lze použít při
přímém napájení usměrňovačů sítě, pokud síť potřebný počet fází.
U uzlových zapojení prochází proud zátěže jen jednou součástkou,
u můstkových zapojení vždy dvěma součástkami zapojenými série. Tato impedance totiž způsobuje, komutace výko
novém obvodu probíhá jistou konečnou rychlostí: proud jedné sou
částce zvětšuje, zatímco proud jiné součástce zmenšuje, to
rychlostí, která závisí impedanci transformátoru.
U usměrňovačů používaných měničích frekvence nacházíme, jak ještě
uvidíme, zpravidla trojfázové plně řízené můstky.
Fázi tohoto impulsu proudu určujeme vztahu napájecímu napětí
usměrňovače pomocí řídicího úhlu Ten během pochodu řízení mění
co velikosti někdy délky svého trvání.
Usměrňovače, jejichž výkonové obvody jsou osazeny tyristory nebo
jinými součástkami neúplnou řiditelností, pracují síťovou komutací,
jejíž velkou výhodou to, nastává samočinně bez jakéhokoliv zásahu
řídicích obvodů měniče
