Řízení asynchronních motorů měniči frekvence

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Alexej Alexejevič Bulgakov

Strana 117 z 240

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Všechna zapojení, jednofázová nebo trojfázová, která lze použít u usměrňovačů napájených síťovým transformátorem, lze použít při přímém napájení usměrňovačů sítě, pokud síť potřebný počet fází. U usměrňovačů používaných měničích frekvence nacházíme, jak ještě uvidíme, zpravidla trojfázové plně řízené můstky. U uzlových zapojení prochází proud zátěže jen jednou součástkou, u můstkových zapojení vždy dvěma součástkami zapojenými série.požadovanému napětí vstupu usměrňovače, lze transformátor vy­ pustit, takže výkonový obvod usměrňovače připojuje přímo střídavou síť. Princip vnější síťové komutace několikafázového usměrňovače lze popsat přibližně asi takto: Jednotlivá fázová napětí postupně způsobují přechod některých součástek (tyristorů nebo diod výkonového obvodu) do závěrného stavu, zatímco jiné součástky přecházejí blokovacího stavu, buď ihned spínají (diody), nebo zapnou přivedení řídicího impulsu proudu. Tato impedance totiž způsobuje, komutace výko­ novém obvodu probíhá jistou konečnou rychlostí: proud jedné sou­ částce zvětšuje, zatímco proud jiné součástce zmenšuje, to rychlostí, která závisí impedanci transformátoru. anodové skupině, druhá katodové skupině (diod nebo tyristorů můstku). Usměrňovače, jejichž výkonové obvody jsou osazeny tyristory nebo jinými součástkami neúplnou řiditelností, pracují síťovou komutací, jejíž velkou výhodou to, nastává samočinně bez jakéhokoliv zásahu řídicích obvodů měniče. Jedna patří tzv. Uvedli jsme již, řízených usměrňovačů, jejichž výkonový obvod osazen tyristory, spínají jednotlivé tyristory měniče v okamžiku, kdy jsou splněny dvě podmínky: tyristor nachází blo­ kovacím stavu jeho řídicí elektrodu přivedeme impuls proudu iG. Má-li vyveden střední vodič, lze použít uzlová spojení usměrňovačů. Fázi tohoto impulsu proudu určujeme vztahu napájecímu napětí usměrňovače pomocí řídicího úhlu Ten během pochodu řízení mění co velikosti někdy délky svého trvání. Usměrňovač bez napájecího transformátoru stejné vlastnosti jako usměrňovač, který napájíme transformátorem, jehož vnitřní impedance je zanedbatelná. Řídicí úhel měříme toho okamžiku, kdy neřízeného usměrňo­ vače (usměrňovače, jehož výkonový obvod stejnou strukturu, ale je osazen diodami) nastala komutace. Pracuje-li tedy řízený usměrňovač 119