Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
Blíže
se těmito otázkami, souvisejícími principy kvazispojitých soustav, za
bývají např.3)
kde Fj(í) spojitá nebo stupňovitá řídicí funkce číslicových systémech,
pracujících různými úrovněmi),
F 2{t) funkce řízeného parametru, napětí proudu, nebo jiné po
mocné funkce času,
3(í) funkce udávající okamžiky zapnutí tyristorů obvodu.
V konvenční teorii měničů při určování užitečné složky signálu
obvykle vychází jednotlivých intervalů vodivosti (srov.
110
. 36), určí
se matematický vztah pro časový průběh jednotlivých napětí proudů
a něj pak odvozuje velikost základní harmonické nebo užitečné složky
výstupního signálu měniče (stejnosměrného napětí usměrňovačů). Při použití systému impulsně fázového řízení (SIFR) lze tomto
případě psát vztah
F 3(í) 0
což znamená, řídicí impulsy generují okamžicích, kdy nabývá
nuly jistá pomocná funkce 3(f), závisející vztažném napětí us. Teprve podrobného rozboru dějů,
které probíhají mezi komutacemi, lze určit závislost mezi vstupním
signálem (tzv.
Označíme-li výstupní užitečnou složku napětí měniče u2(ui)(t) napěťové
zesílení měniče jako lze napsat rovnici
«2(uŽ)W *u»v A
kde označuje soubor vyšších harmonických, zhoršujících požadovaný
výstupní signál měniče. Stav měniče mezi jednotlivými komutacemi však dán
jeho vnitřní strukturou není ovlivněn řídicím napětím, což základní
vlastnost kvazispojitých soustav.
V asynchronně pracujících měničích řídí frekvence výstupního na
pětí. obr. práce [18] [20]. vztažným referenčním napětím uv) užitečnou složkou
výstupního signálu, popř.
U synchronně pracujících měničů platí pro řízení vztah
Fi(t) 2(t) 9(0 (3.
Střídavá rušivá složka napětí u2(t) náhodnou funkcí řídicího signálu,
rychlosti jeho časové změny dalších parametrů obvodu.této stránce existuje pevná souvislost mezi vstupním výstupním
signálem měniče. vyššími harmonickými tohoto signálu, které,
jak jsme uvedli, působí rušivě
