Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
r _^U2tPí
TT
Obr.
104
.Řídicí obvod generuje impulsy, jimiž dosahujeme spínání tyristorů vý
konového obvodu. Podobně
se chová tyristor, jestliže pracuje obvodem vlastní komutace, zajišťující
přechod tyristorů nevodivého stavu požadovaném okamžiku pra
covního cyklu měniče. vstup zavádíme
elektrický příkon okamžité hodnoty sítě napětím ux; výstupu
odebíráme stejném okamžiku okamžitou výkonu při napětí u2. Tyto impulsy musí být přivedeny podle jistého logického
postupu algoritmu vhodný okamžik tak, abychom zabezpečili
požadovanou funkci měniče různých provozních stavech elektrického
pohonu. Princip měniče naznačen obr. první skupiny řadíme tranzistory
pracující spínacím režimu. odpojení řídicího signálu přechodu emitor-báze tranzistor
vypne dráha emitor-kolektor stává dokonale nevodivou. úbytek napětí propustném stavu, ztráty
vyvolané propustným proudem apod.
Při rozboru činnosti výkonového obvodu měniče lze však zpravidla
přijmout tyto zjednodušující předpoklady: Obvod osazen ideálními
spínacími prvky, které vykazují pouze dva stavy. způsobech, jak toho dosahuje, pojednáme
později. Buď jsou zapnuty
a mají nulový odpor, nebojsou vypnuty elektrický obvod dokonale pře
rušují jejich odpor nekonečně velký. 32. Měnič frekvence
V současné době dispozici velké množství výkonových polovodičo
vých součástek, jejichž vlastnostmi našem výkladu nemůžeme zabývat. 32. Zavedeme-li dostatečně velký řídicí signál na
řídicí přechod tranzistoru, tranzistor zapne (za předpokladu ideální
součástky) dráha emitor-kolektor představuje dokonalý zkrat vnějším
obvodu.
Potřebný stav vodivosti jednotlivých součástek výkonového obvodu je
určen řídicím napětím ur. Jenom někdy činnost
výkonového obvodu měniče ovlivněna vlastnostmi reálných prvků natolik,
že třeba respektovat např.
Polovodičové součástky lze dělit podle jejich řiditelnosti součástky
s úplnou neúplnou řiditelnosti
