Řízení asynchronních motorů měniči frekvence

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Alexej Alexejevič Bulgakov

Strana 102 z 240

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Podobně se chová tyristor, jestliže pracuje obvodem vlastní komutace, zajišťující přechod tyristorů nevodivého stavu požadovaném okamžiku pra­ covního cyklu měniče. Buď jsou zapnuty a mají nulový odpor, nebojsou vypnuty elektrický obvod dokonale pře­ rušují jejich odpor nekonečně velký. 32. první skupiny řadíme tranzistory pracující spínacím režimu. 104 . Při rozboru činnosti výkonového obvodu měniče lze však zpravidla přijmout tyto zjednodušující předpoklady: Obvod osazen ideálními spínacími prvky, které vykazují pouze dva stavy. r _^U2tPí TT Obr. 32. Princip měniče naznačen obr. úbytek napětí propustném stavu, ztráty vyvolané propustným proudem apod. Jenom někdy činnost výkonového obvodu měniče ovlivněna vlastnostmi reálných prvků natolik, že třeba respektovat např. Měnič frekvence V současné době dispozici velké množství výkonových polovodičo­ vých součástek, jejichž vlastnostmi našem výkladu nemůžeme zabývat. vstup zavádíme elektrický příkon okamžité hodnoty sítě napětím ux; výstupu odebíráme stejném okamžiku okamžitou výkonu při napětí u2. Zavedeme-li dostatečně velký řídicí signál na řídicí přechod tranzistoru, tranzistor zapne (za předpokladu ideální součástky) dráha emitor-kolektor představuje dokonalý zkrat vnějším obvodu. Polovodičové součástky lze dělit podle jejich řiditelnosti součástky s úplnou neúplnou řiditelnosti.Řídicí obvod generuje impulsy, jimiž dosahujeme spínání tyristorů vý­ konového obvodu. Potřebný stav vodivosti jednotlivých součástek výkonového obvodu je určen řídicím napětím ur. Tyto impulsy musí být přivedeny podle jistého logického postupu algoritmu vhodný okamžik tak, abychom zabezpečili požadovanou funkci měniče různých provozních stavech elektrického pohonu. odpojení řídicího signálu přechodu emitor-báze tranzistor vypne dráha emitor-kolektor stává dokonale nevodivou. způsobech, jak toho dosahuje, pojednáme později