Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
součástek neúplnou řiditelností řadíme mimo jiné tyristory
a triaky*).
Rozborem vlastností různých navržených schémat měničů frekvence se
zabývá neobyčejně mnoho odborných prací, např. Podle ČSN 1600 Výkonové polovodičové měniče Názvy,
definice, písmenové označování pojmem tyristor označuje bistabilní polovodičová
součástka, která tři nebo více přechodů může spínat stavu blokovacího pro
pustného obráceně přímém směru obou směrech. Proto
jsme oprávněni předpokládat, komutace součástek nekonečně rychlá
a nastává okamžitě, při rozborech chování měničů zpravidla
nemusíme přihlížet. Spojitě se
měnící vstupní veličina měniče síťové střídavé napětí zpracovává
na jednotlivé napěťové proudové impulsy, jež vlivem vhodně probí
hajícího spínacího pochodu výkonovém obvodu opět skládají výstupu
měniče křivky výstupního napětí proudu u2, i2■ Většinou bývá
proud nepřerušovaný, vyskytují však provozní stavy, nichž měnič
pracuje výstupním proudem přerušovaným, kdy jsou jednotlivé proudové
impulsy odděleny kratší nebo delší časovou prodlevou.
105
. Komutační jevy naopak musíme sledovat, jestliže
určujeme napěťové proudové namáhání součástek. Kromě komutace
polovodičových součástek (někdy označované jako komutace prvková)
*) Poznámka překladatele.
Ve vnitřní struktuře polovodičových součástek dochází při přechodu
z vodivého nevodivého stavu obráceně při vypínání (přechodu
z propustného blokovacího, závěrného stavu) jistým přechodným
dějům, tzv. 33a. Jestliže nemůže dojít záměně, lze
pojem tyristor používat pro zpětně závěrný triodový tyristor součástku, kterou máme
na mysli následujících výkladech. Tyto jevy probíhají nesrovnatelně
rychleji než přechodné děje elektromechanické soustavě pohonu, jejímž
členem měnič, motor setrvačné hmoty spojené jeho hřídelem. měničích frekvence
nacházíme nejčastěji můstková zapojení (obr. Správný název triaku obousměrný triodový tyristor,
což tyristor mající podstatě stejný tvar voltampérové charakteristiky kvadrantu. 33b, c), jež můžeme pokládat
za kombinaci dvou uzlových zapojení, jak naznačuje obr. [7], [10], [12], [16],
Výkonové obvody lze podle způsobů jejich zapojení dělit dvou
základních skupin: zapojení uzlová můstková. rozdíl proti spínacímu režimu tran
zistoru). komutaci součástky.
Tyto součástky zůstávají zapnutí trvale vodivé, když řídicí
elektrodu nepřivádíme signál (srov. Vypínají teprve tehdy, jestliže proud dráze anoda —katoda
klesne nulu působením napájecího napětí měniče následkem zapnutí
jiného tyristoru
