Řídící členy v elektrických pohonech

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem tohoto učebního textu je seznámení čtenářů znalých základů výkonové elektroniky a elektrických pohonů s problematikou konstrukce některých řídicích obvodů a čidel používaných v těchto oborech.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UVEE - Pavel Vorel, Petr Procházka

Strana 73 z 101

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Naopak pot ebujeme nap redukovat vypínací ztráty (vysoký spínací kmito et) a chceme tak proces vypínání oproti zapínání urychlit.7. Díky tomu bude sice menší magnetiza proud sycení, ale bude tší primární sekundární induk nost tedy induk nost rozptylová. U výkonových pulsním transformátorem zapínání asto odleh eno rozptylovou induk ností transformátoru. Zapínací ztráty nejsou velké íliš rychlé zapnutí zhoršuje zotavovací zkrat demagnetiza diody komuta zkrat sekundárním usm ova i (p ekmity tamních parazitních induk nostech). Použijeme-li tento rezistor, musíme návrhu donit, bude ovliv ovat (zpomalovat) proces demagnetizace. 7. Velikost musíme volit ohledem vybíjecího tranzistoru tak, aby tento byl v saturaci maximální (po áte ní) hodnot vybíjecího proudu. Dalším problémem velkého závit tší parazitní kapacita galvanického odd lení. Zvyšujeme tím ovšem rozptylovou induk nost (snižujeme schopnost rychlého zapínání). . Z vodu minimalizace parazitní kapacity galvanického odd lení vhodné vinout primární a sekundární vinutí odd leln (naprotui sob toroidním jád e), nikoliv spole (bifilárn ). Zde azen pouze pro zapínání vypínání zkratov . 7. init problémy požadavku strmý proudový impuls zapínání (nabíjení velké kapacity hradla zapínání). Proto nechceme spínat tranzistor íliš rychle. Induk nost však dána sou inem a kvadrátu závit Induk nost klesne tedy k-krát, což íznivé.3 modifikace zapojení vpdního budi Obr.2. že zp sobit zarušení (paralýzu) innosti ídicího obvodu injektovaným rušivým proudem vlivem du/dt. Pak lze použít krajní ešení podle Obr. demagnetiza ních diodách, ekmit tranzistoru, rušení velkým du/dt.ídicí leny elektrických pohonech 73 Praktické poznámky: ím menší ztrátový výkon volíme Zenerov diod tím vyšší vyjde pot ebný závit . Zvýšíme-li jádra k-krát toroid paraleln žeme pro stejné sycení použít k-krát mén závit vzoste také k-krát.: iliš rychlé vypínání ináší také problémy „forward“ ekmity nulových resp. Rezistor zapojený paraleln sekundárnímu vinutí slouží utlumení rezonan ních kmit vyvolaných sepnutí vypnutí mezi rozptylovou induk ností transformátorku znými parazitními kapacitami.2c). tší hodnot nebude T2 saturaci, což inese efekt, jakobychom zvýšili pro proces vypínání hodnotu RG. Na Obr. Chceme-li zabránit esycení itom docílit tvrdého transformátorku malým rozptylem (malá induk nost rozptylová malá induk nost hlavní málo závit vhodné adit kolik menších toroid paraleln Roste tak jádra, aniž rostla délka silo áry tvar vhodný pro omezení rozptylu. Pozn. Místo demagnetizace pomocí Zenerovy diody zde použito stkové zapojení, podobn jako jedno inného m stkového propustného transformátorem