Řídící členy v elektrických pohonech

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem tohoto učebního textu je seznámení čtenářů znalých základů výkonové elektroniky a elektrických pohonů s problematikou konstrukce některých řídicích obvodů a čidel používaných v těchto oborech.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UVEE - Pavel Vorel, Petr Procházka

Strana 73 z 101

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
: iliš rychlé vypínání ináší také problémy „forward“ ekmity nulových resp. Pak lze použít krajní ešení podle Obr. Chceme-li zabránit esycení itom docílit tvrdého transformátorku malým rozptylem (malá induk nost rozptylová malá induk nost hlavní málo závit vhodné adit kolik menších toroid paraleln Roste tak jádra, aniž rostla délka silo áry tvar vhodný pro omezení rozptylu. 7. Zde azen pouze pro zapínání vypínání zkratov . Rezistor zapojený paraleln sekundárnímu vinutí slouží utlumení rezonan ních kmit vyvolaných sepnutí vypnutí mezi rozptylovou induk ností transformátorku znými parazitními kapacitami.2. Velikost musíme volit ohledem vybíjecího tranzistoru tak, aby tento byl v saturaci maximální (po áte ní) hodnot vybíjecího proudu.ídicí leny elektrických pohonech 73 Praktické poznámky: ím menší ztrátový výkon volíme Zenerov diod tím vyšší vyjde pot ebný závit . Místo demagnetizace pomocí Zenerovy diody zde použito stkové zapojení, podobn jako jedno inného m stkového propustného transformátorem. Použijeme-li tento rezistor, musíme návrhu donit, bude ovliv ovat (zpomalovat) proces demagnetizace.7. init problémy požadavku strmý proudový impuls zapínání (nabíjení velké kapacity hradla zapínání). . 7. že zp sobit zarušení (paralýzu) innosti ídicího obvodu injektovaným rušivým proudem vlivem du/dt. demagnetiza ních diodách, ekmit tranzistoru, rušení velkým du/dt. Zapínací ztráty nejsou velké íliš rychlé zapnutí zhoršuje zotavovací zkrat demagnetiza diody komuta zkrat sekundárním usm ova i (p ekmity tamních parazitních induk nostech).3 modifikace zapojení vpdního budi Obr. Pozn. Zvyšujeme tím ovšem rozptylovou induk nost (snižujeme schopnost rychlého zapínání). Na Obr. Zvýšíme-li jádra k-krát toroid paraleln žeme pro stejné sycení použít k-krát mén závit vzoste také k-krát. tší hodnot nebude T2 saturaci, což inese efekt, jakobychom zvýšili pro proces vypínání hodnotu RG.2c). Naopak pot ebujeme nap redukovat vypínací ztráty (vysoký spínací kmito et) a chceme tak proces vypínání oproti zapínání urychlit. U výkonových pulsním transformátorem zapínání asto odleh eno rozptylovou induk ností transformátoru. Z vodu minimalizace parazitní kapacity galvanického odd lení vhodné vinout primární a sekundární vinutí odd leln (naprotui sob toroidním jád e), nikoliv spole (bifilárn ). Proto nechceme spínat tranzistor íliš rychle. Díky tomu bude sice menší magnetiza proud sycení, ale bude tší primární sekundární induk nost tedy induk nost rozptylová. Induk nost však dána sou inem a kvadrátu závit Induk nost klesne tedy k-krát, což íznivé. Dalším problémem velkého závit tší parazitní kapacita galvanického odd lení