Lze rozdělit vnitřní
(závislé výbušné směsi samé) vnější (tvořené vlastnostmi okolí). Závislost výbušnosti koncentraci znázorňuje obr. čl. těchto poznatků vyplývá, výbušnost
směsi lze omezit nebo dokonce likvidovat silným ochlazením nebo pod
tlakem. Mluvíme pak tlakové teplotní mezi výbušnosti.1
víme, existují spodní horní mez výbušnosti.
Brizance výbuchu závisí více činitelích. Veškeré okolní látky včetně vzduchu jsou vystaveny působení tlaku,
neboť jim jejich hmotnost uděluje jistou setrvačnost. Čím její teplota vyšší, tím širší
je pásmo výbušné koncentrace. Analogicky platí nad
horní mezí výbušnosti pro molekuly kyslíku.
dolní o:
yýbuSnosti r
U řadne vzníceni
detonace
■
< :\9s6$!® s$6sd '////.plodiny rozpínají, takže určitá část tepla mění mechanickou
práci. Podobně ovlivňuje
meze výbušnosti teplota výbušné směsi.
Z vnitřních rozhodující význam koncentrace směsi. Jednotlivé molekuly kyslíku jsou
opět sebe tak daleko, výbuch nemůže směsi uskutečnit. této
představy vyplývá, meze výbušnosti jsou závislé tlaku teplotě
směsi.objem, /. 17. odst. Vyplývá toho, zvy
šujícím tlakem rozšiřuje rozmezí výbušnosti směsi. 46. Závislost výbušnosti koncentraci směsi
Stlačováním výbušné směsi, která pod spodní mezí výbušnosti, se
přibližují molekuly hořlaviny, takže při zapálení některé nich hoření
přenese molekuly sousední vzniká výbuch. Při koncentraci nad horní mezí výbuš
nosti tomu stejně, protože dochází zapálení jen těch částeček, které
mají dispozici okysličovadlo (kyslík). Toho někdy
využívá chemických technologických zařízeních, takže uvnitř takového
zařízení není výbušné prostředí, při úniku směsi okolní atmosféry však
vzniká nebezpečí výbuchu,
153
. Můžeme představit,
že pod spodní mezí výbušnosti jsou sebe jednotlivé částečky hořlaviny
tak daleko, teplo vzniklé spálením jedné částečky nemůže ohřát na
zápalnou teplotu částečky sousední. 46.
horní eľ
—I— vybugnos+i /
žádné vzníceni o
nebezpeCna
koncentrace
s+echiometricka
smžs
obsah
h ořlavm v
obsah
h řla vin y
Obr
