Revize elektrických zařízení nad 1000 a pro výbušná prostředí

| Kategorie: Kniha  |

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Honys

Strana 146 z 210

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Hodnota bodu vznícení závisí velmi značně poměru složek přítomných ve směsi, tj. Výjimečně bod vzplanutí stanovuje tuhých látek, takových, které sublimují. tohoto pohledu výbuchem roztržení parního kotle. Hodnota bodu vzplanutí kritériem pro posuzováni kapahn hlediska jejich hořlavosti výbušnosti.: množství hořlaviny, okysličovadla (vzduchu), příp. 17. Metoda určování bodu zápalnosti rovněž přesně stanovena předpisem.4. VÝBUCH Obecně jej lze definovat jako rychlou přeměnu daného stavu látky za vývinu vysokého tlaku. Podle bodu vzplanutí hořlavé kapaliny řadí čtyř tříd: kapaliny první třídy mají bod vzplanutí °C; kapaliny druhé třídy mají bod vzplanutí nad °C; kapaliny třetí třídy mají bod vzplanutí nad 100 °C; kapaliny čtvrté třídy mají bod vzplanutí nad 100 250 °C. Jeho hodnota je přibližně shodná teplotou zážehu. Teplota zážehu nejnižší teplota iniciačního zdroje schopného zažehnout nezahřátou výbušnou směs normálních podmínek. plynů bod vzplanutí byl ještě pod teplotou zkapalnění, jeho určování nemá tedy smysl. Aby výsledky byly srovnatelné, nutné zjiš­ ťovat body vzplanutí jednotlivých látek stejnou, přesně definovanou metodou. Výbuchovou reakcí se přeměňuje značná část vnitřní energie soustavy energii tepelnou, což vede silnému zahřátí výbuchových zplodin, Míiže-li soustava měnit svůj 152 t . Při takové reakci vyvíjí teplo, vzniká tepelná expanze uvolněných plynů, která projevuje silnými tlakovými účinky. Tlak par nad hladinou jejich koncentrace vzduchu jsou tak nízké, páry nelze zapálit. Teorie zapálení výbušných směsí právě tak jako nauka vznícení značně rozsáhlá není dosud zcela probádána. Bod vznícení teplota, při níž výbušná směs hořlaviny vzduchem za atmosférického tlaku sama vznítí, aniž byla zažehována.vzplanutí kapalina chová naprosto netečně jako kterákoliv nehořlavá látka. Bod zápalnosti určuje rovněž hořlavých kapalin vždy něco vyšší než bod vzplanutí. inertního (netečného) plynu. Jsou výbuchy chemické, vznikající reakcí zúčastněných látek, zpravidla oxidací vzdušným kys­ líkem. Nás však zajímají jen výbuchy, které mohly být iniciovány tepelným působením elektrického zařízení. charakterizován tím, páry kapaliny zažehnuté při této teplotě hoří oddálení plamene dále (alespoň sekund). Fyzikální hodnoty některých hořlavých plynů par jsou uvedeny tab.