Nás však zajímají jen výbuchy, které mohly být iniciovány
tepelným působením elektrického zařízení.
Teplota zážehu nejnižší teplota iniciačního zdroje schopného zažehnout
nezahřátou výbušnou směs normálních podmínek.
Bod vznícení teplota, při níž výbušná směs hořlaviny vzduchem
za atmosférického tlaku sama vznítí, aniž byla zažehována.
Bod zápalnosti určuje rovněž hořlavých kapalin vždy něco
vyšší než bod vzplanutí. plynů bod vzplanutí byl ještě pod teplotou zkapalnění,
jeho určování nemá tedy smysl.vzplanutí kapalina chová naprosto netečně jako kterákoliv nehořlavá
látka. . Hodnota bodu vzplanutí kritériem pro
posuzováni kapahn hlediska jejich hořlavosti výbušnosti. Při takové reakci vyvíjí teplo, vzniká tepelná expanze uvolněných
plynů, která projevuje silnými tlakovými účinky. charakterizován tím, páry kapaliny zažehnuté
při této teplotě hoří oddálení plamene dále (alespoň sekund). Metoda
určování bodu zápalnosti rovněž přesně stanovena předpisem. Fyzikální hodnoty některých
hořlavých plynů par jsou uvedeny tab. Jeho hodnota
je přibližně shodná teplotou zážehu. Jsou výbuchy chemické,
vznikající reakcí zúčastněných látek, zpravidla oxidací vzdušným kys
líkem.
Teorie zapálení výbušných směsí právě tak jako nauka vznícení
značně rozsáhlá není dosud zcela probádána.4. VÝBUCH
Obecně jej lze definovat jako rychlou přeměnu daného stavu látky za
vývinu vysokého tlaku. Aby výsledky byly srovnatelné, nutné zjiš
ťovat body vzplanutí jednotlivých látek stejnou, přesně definovanou
metodou. Výbuchovou reakcí
se přeměňuje značná část vnitřní energie soustavy energii tepelnou, což
vede silnému zahřátí výbuchových zplodin, Míiže-li soustava měnit svůj
152
t
.
Výjimečně bod vzplanutí stanovuje tuhých látek, takových,
které sublimují.
Hodnota bodu vznícení závisí velmi značně poměru složek přítomných
ve směsi, tj. Tlak par nad hladinou jejich koncentrace vzduchu jsou tak
nízké, páry nelze zapálit.: množství hořlaviny, okysličovadla (vzduchu), příp.
17. tohoto pohledu výbuchem roztržení parního
kotle. Podle bodu
vzplanutí hořlavé kapaliny řadí čtyř tříd:
kapaliny první třídy mají bod vzplanutí °C;
kapaliny druhé třídy mají bod vzplanutí nad °C;
kapaliny třetí třídy mají bod vzplanutí nad 100 °C;
kapaliny čtvrté třídy mají bod vzplanutí nad 100 250 °C. inertního
(netečného) plynu
