inertního
(netečného) plynu. Fyzikální hodnoty některých
hořlavých plynů par jsou uvedeny tab. . charakterizován tím, páry kapaliny zažehnuté
při této teplotě hoří oddálení plamene dále (alespoň sekund). Podle bodu
vzplanutí hořlavé kapaliny řadí čtyř tříd:
kapaliny první třídy mají bod vzplanutí °C;
kapaliny druhé třídy mají bod vzplanutí nad °C;
kapaliny třetí třídy mají bod vzplanutí nad 100 °C;
kapaliny čtvrté třídy mají bod vzplanutí nad 100 250 °C.
Bod vznícení teplota, při níž výbušná směs hořlaviny vzduchem
za atmosférického tlaku sama vznítí, aniž byla zažehována. Aby výsledky byly srovnatelné, nutné zjiš
ťovat body vzplanutí jednotlivých látek stejnou, přesně definovanou
metodou.: množství hořlaviny, okysličovadla (vzduchu), příp. Jeho hodnota
je přibližně shodná teplotou zážehu.vzplanutí kapalina chová naprosto netečně jako kterákoliv nehořlavá
látka. VÝBUCH
Obecně jej lze definovat jako rychlou přeměnu daného stavu látky za
vývinu vysokého tlaku.
17. tohoto pohledu výbuchem roztržení parního
kotle. Výbuchovou reakcí
se přeměňuje značná část vnitřní energie soustavy energii tepelnou, což
vede silnému zahřátí výbuchových zplodin, Míiže-li soustava měnit svůj
152
t
.
Teplota zážehu nejnižší teplota iniciačního zdroje schopného zažehnout
nezahřátou výbušnou směs normálních podmínek.4.
Výjimečně bod vzplanutí stanovuje tuhých látek, takových,
které sublimují. plynů bod vzplanutí byl ještě pod teplotou zkapalnění,
jeho určování nemá tedy smysl. Jsou výbuchy chemické,
vznikající reakcí zúčastněných látek, zpravidla oxidací vzdušným kys
líkem. Hodnota bodu vzplanutí kritériem pro
posuzováni kapahn hlediska jejich hořlavosti výbušnosti. Metoda
určování bodu zápalnosti rovněž přesně stanovena předpisem.
Teorie zapálení výbušných směsí právě tak jako nauka vznícení
značně rozsáhlá není dosud zcela probádána.
Bod zápalnosti určuje rovněž hořlavých kapalin vždy něco
vyšší než bod vzplanutí. Tlak par nad hladinou jejich koncentrace vzduchu jsou tak
nízké, páry nelze zapálit.
Hodnota bodu vznícení závisí velmi značně poměru složek přítomných
ve směsi, tj. Při takové reakci vyvíjí teplo, vzniká tepelná expanze uvolněných
plynů, která projevuje silnými tlakovými účinky. Nás však zajímají jen výbuchy, které mohly být iniciovány
tepelným působením elektrického zařízení
