Jeho hodnota
je přibližně shodná teplotou zážehu. VÝBUCH
Obecně jej lze definovat jako rychlou přeměnu daného stavu látky za
vývinu vysokého tlaku. Při takové reakci vyvíjí teplo, vzniká tepelná expanze uvolněných
plynů, která projevuje silnými tlakovými účinky. Tlak par nad hladinou jejich koncentrace vzduchu jsou tak
nízké, páry nelze zapálit. Hodnota bodu vzplanutí kritériem pro
posuzováni kapahn hlediska jejich hořlavosti výbušnosti.: množství hořlaviny, okysličovadla (vzduchu), příp. Metoda
určování bodu zápalnosti rovněž přesně stanovena předpisem. tohoto pohledu výbuchem roztržení parního
kotle. plynů bod vzplanutí byl ještě pod teplotou zkapalnění,
jeho určování nemá tedy smysl.4. Výbuchovou reakcí
se přeměňuje značná část vnitřní energie soustavy energii tepelnou, což
vede silnému zahřátí výbuchových zplodin, Míiže-li soustava měnit svůj
152
t
.
Teplota zážehu nejnižší teplota iniciačního zdroje schopného zažehnout
nezahřátou výbušnou směs normálních podmínek. Aby výsledky byly srovnatelné, nutné zjiš
ťovat body vzplanutí jednotlivých látek stejnou, přesně definovanou
metodou.
Výjimečně bod vzplanutí stanovuje tuhých látek, takových,
které sublimují.
17.
Teorie zapálení výbušných směsí právě tak jako nauka vznícení
značně rozsáhlá není dosud zcela probádána.
Bod vznícení teplota, při níž výbušná směs hořlaviny vzduchem
za atmosférického tlaku sama vznítí, aniž byla zažehována. Nás však zajímají jen výbuchy, které mohly být iniciovány
tepelným působením elektrického zařízení.vzplanutí kapalina chová naprosto netečně jako kterákoliv nehořlavá
látka.
Hodnota bodu vznícení závisí velmi značně poměru složek přítomných
ve směsi, tj. Podle bodu
vzplanutí hořlavé kapaliny řadí čtyř tříd:
kapaliny první třídy mají bod vzplanutí °C;
kapaliny druhé třídy mají bod vzplanutí nad °C;
kapaliny třetí třídy mají bod vzplanutí nad 100 °C;
kapaliny čtvrté třídy mají bod vzplanutí nad 100 250 °C. . inertního
(netečného) plynu.
Bod zápalnosti určuje rovněž hořlavých kapalin vždy něco
vyšší než bod vzplanutí. Jsou výbuchy chemické,
vznikající reakcí zúčastněných látek, zpravidla oxidací vzdušným kys
líkem. charakterizován tím, páry kapaliny zažehnuté
při této teplotě hoří oddálení plamene dále (alespoň sekund). Fyzikální hodnoty některých
hořlavých plynů par jsou uvedeny tab
