c) ustota
Hustota kapalných tuhých látek nepoměrně větší než plynů. Sedimentace částeček velmi ma
lých rozměrů zpomalována Brownovým pohybem, jemuž podléhají částice
velikosti asi menší.mogenní. nutné
148
. Jestliže vznikly částice ztuh
nutím rozprášené taveniny, bývá jejich tvar přibližně kulový, prach vzniklý
drcením částečky nepravidelného tvaru.
Jednotkou jako plynů kg/m3.
b) elikost tvar částic
Kapalinové disperze vznikají buď rozprašováním, nebo kondenzací par. Pro výbušnost tvar částic
velký význam. prachových disperzí
mohou mít tuhé částice tvar velmi rozmanitý.
Není-li odveden, může malých částic úplně kompenzovat sedimentační
síly. Při
výbuchu částice velkým povrchem rychleji spalují. Její působení tím větší, čím jsou větší částečky hořlaviny, dále
záleží jejich hustotě, tvaru, elektrickém náboji částic proudění
plynného prostředí obsahu vlhkosti. Hořlavina nich existuje velkých shlucích (kapénkách, pra
chu), které často obsahují různé nehořlavé příměsi. Hustota ovlivňuje především stálost
výbušné disperze tím, látky větší hustotou rychleji sedimentují. při sledování výbušnosti hliníkového prachu. tří
druhů prachů, vyrobených rozprašováním taveniny, mletím drcením, byl
nejvýbušnější právě prach vzniklý drcením, který vykazoval nejmenší ener
gii potřebnou zážehu nejvyšší výbuchový tlak.
Mají částice kulového tvaru velikosti fxm více. však neznamená,
že účinky výbuchu disperzí byly slabší než plynných směsí.
d) oncentrace meze výbušnosti
Zatímco jednofázových plynných směsí koncentrace vyjadřuje ob
jemově, udává dvoufázových směsí výhradně hmotnosti objem,
tedy miligramech litr nebo gramech krychlový metr. Stejný
objem disperzní směsi obsahuje podstatně více hořlaviny než směs jedno
fázová tím souvisí skutečnost, maximálních výbuchových tlaků
dosahují právě výbušné prašiny. Tyto skutečnosti
byly prokázány např.
a) Stálost
Stálost disperzních směsí poměrně malá. Podobně jako Brownův pohyb pomáhá
udržovat částice vznosu často vyskytující elektrostatický náboj. Usazují působením gra
vitace. Čím nepravidelnější, tím povrch částice větší. Navíc zde působí
i schopnost absorpce molekul kyslíku povrchu částice
