Strana 142 z 210
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Poznámky redaktora
Nejpříznivější podmínky pro výbuch nastávají, jestliže množství kyslíku
odpovídá množství hořlaviny tak. Jedna grammolekula obsahuje vždy
6,03 1023 molekul (Avogradovo číslo), jde jakoukoliv látku.změněný objem (m3),
0 změněná teplota (K),
po původní tlak (před změnou) (Pa),
Fo původní objem (m3),
©o původní teplota (K). tabulkách udávané meze výbušnosti
jsou proto vztaženy vždy směs plynné hořlaviny vzduchem normálního
složení normální atmosférický tlak teplotu.
Molekulová hmotnost součtem atomových hmotností prvků obsaže
ných molekule.
17. aby výbuch spálil hořlavinu beze zbytku
jedné druhé složky. Pouze určitém rozmezí směs schopna vyhovět požadav
kům výbušného šíření reakce.
Zákon vyjadřuje, součin objemu tlaku dělený absolutní teplotou
je pro dané množství téhož plynu vždy konštantní. Záleží totiž vzájemném poměru obou složek.
Jestliže tyto veličiny vztáhnou množství jedné grammolekuly (mol)
kteréhokoliv plynu, vznikne vztah platný pro veškeré plyny
pV (25)
kde konstanta hodnotu
98 060,5.22,4
0 273,15
Grammolekula (mol) tolik gramů dané látky, kolik číselná hodnota
molekulové hmotnosti této látky.2.
Výbuch nenastane, jestliže koncentrace hořlavé složky příliš nízká nebo
příliš vysoká.
e) oncentrace meze výbušnosti
Jestliže vzduchu rozptýlena plynná hořlavina, neznamená ještě,
že směs výbušná. Nejnižší koncentrace, při níž ještě dochází směsi
k šíření plamene, nazývá dolní mez výbušnosti. Nejsou například zdaleka tak ho
147
. Dolní horní
meze výbušnosti mohou být ovlivňovány tlakem, teplotou příměsí inert
ního (netečného) plynu, např. Nejvyšší koncentrace,
nad níž směs není schopna hořet, horní mez výbušnosti. dusíku. VLASTNOSTI DVOUFÁZOVÝCH SMĚSÍ
Disperzní směsi (plyn kapalina, plyn tuhá látka) mají poněkud od
lišné vlastnosti směsí jednofázových