Revize elektrických zařízení nad 1000 a pro výbušná prostředí

| Kategorie: Kniha  |

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Honys

Strana 142 z 210

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pouze určitém rozmezí směs schopna vyhovět požadav­ kům výbušného šíření reakce. Záleží totiž vzájemném poměru obou složek. Molekulová hmotnost součtem atomových hmotností prvků obsaže­ ných molekule. Nejvyšší koncentrace, nad níž směs není schopna hořet, horní mez výbušnosti.2.změněný objem (m3), 0 změněná teplota (K), po původní tlak (před změnou) (Pa), Fo původní objem (m3), ©o původní teplota (K). 17. Zákon vyjadřuje, součin objemu tlaku dělený absolutní teplotou je pro dané množství téhož plynu vždy konštantní. tabulkách udávané meze výbušnosti jsou proto vztaženy vždy směs plynné hořlaviny vzduchem normálního složení normální atmosférický tlak teplotu. Jedna grammolekula obsahuje vždy 6,03 1023 molekul (Avogradovo číslo), jde jakoukoliv látku. Jestliže tyto veličiny vztáhnou množství jedné grammolekuly (mol) kteréhokoliv plynu, vznikne vztah platný pro veškeré plyny pV (25) kde konstanta hodnotu 98 060,5. e) oncentrace meze výbušnosti Jestliže vzduchu rozptýlena plynná hořlavina, neznamená ještě, že směs výbušná. Nejpříznivější podmínky pro výbuch nastávají, jestliže množství kyslíku odpovídá množství hořlaviny tak. Nejsou například zdaleka tak ho­ 147 . VLASTNOSTI DVOUFÁZOVÝCH SMĚSÍ Disperzní směsi (plyn kapalina, plyn tuhá látka) mají poněkud od­ lišné vlastnosti směsí jednofázových. Dolní horní meze výbušnosti mohou být ovlivňovány tlakem, teplotou příměsí inert­ ního (netečného) plynu, např. Nejnižší koncentrace, při níž ještě dochází směsi k šíření plamene, nazývá dolní mez výbušnosti. dusíku. aby výbuch spálil hořlavinu beze zbytku jedné druhé složky. Výbuch nenastane, jestliže koncentrace hořlavé složky příliš nízká nebo příliš vysoká.22,4 0 273,15 Grammolekula (mol) tolik gramů dané látky, kolik číselná hodnota molekulové hmotnosti této látky