Revize elektrických zařízení nad 1000 a pro výbušná prostředí

| Kategorie: Kniha  |

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Honys

Strana 142 z 210

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nejnižší koncentrace, při níž ještě dochází směsi k šíření plamene, nazývá dolní mez výbušnosti. e) oncentrace meze výbušnosti Jestliže vzduchu rozptýlena plynná hořlavina, neznamená ještě, že směs výbušná. aby výbuch spálil hořlavinu beze zbytku jedné druhé složky. 17. VLASTNOSTI DVOUFÁZOVÝCH SMĚSÍ Disperzní směsi (plyn kapalina, plyn tuhá látka) mají poněkud od­ lišné vlastnosti směsí jednofázových. Jestliže tyto veličiny vztáhnou množství jedné grammolekuly (mol) kteréhokoliv plynu, vznikne vztah platný pro veškeré plyny pV (25) kde konstanta hodnotu 98 060,5. Výbuch nenastane, jestliže koncentrace hořlavé složky příliš nízká nebo příliš vysoká. Jedna grammolekula obsahuje vždy 6,03 1023 molekul (Avogradovo číslo), jde jakoukoliv látku.2. Zákon vyjadřuje, součin objemu tlaku dělený absolutní teplotou je pro dané množství téhož plynu vždy konštantní. Dolní horní meze výbušnosti mohou být ovlivňovány tlakem, teplotou příměsí inert­ ního (netečného) plynu, např. dusíku. Nejpříznivější podmínky pro výbuch nastávají, jestliže množství kyslíku odpovídá množství hořlaviny tak. Nejsou například zdaleka tak ho­ 147 . Záleží totiž vzájemném poměru obou složek.22,4 0 273,15 Grammolekula (mol) tolik gramů dané látky, kolik číselná hodnota molekulové hmotnosti této látky. tabulkách udávané meze výbušnosti jsou proto vztaženy vždy směs plynné hořlaviny vzduchem normálního složení normální atmosférický tlak teplotu. Pouze určitém rozmezí směs schopna vyhovět požadav­ kům výbušného šíření reakce.změněný objem (m3), 0 změněná teplota (K), po původní tlak (před změnou) (Pa), Fo původní objem (m3), ©o původní teplota (K). Nejvyšší koncentrace, nad níž směs není schopna hořet, horní mez výbušnosti. Molekulová hmotnost součtem atomových hmotností prvků obsaže­ ných molekule