Zahřátím plynu jeho objem zvětšuje, nebrání-li nic jeho roztažnosti. Jestliže nad hladinou otevřený
prostor, nevznikne něm rovnováha, ale výpary stále difundují okolního
prostoru. při
dané teplotě tlaku konstantní veličina.Relativní hustota číslo poměrné tedy bez rozměru. objem polovinu, vzroste tlak dvojnásobek. varu. Rychlost vypařování kapaliny závislá jejím charakteru
a okolních podmínkách.
Při konstantní teplotě součin objemu tlaku plynu veličinou stálou.
Popsané závislosti vyjadřuje Boylův-Moriottův-Gay-Lussacův zákon (sta
vová rovnice)
PV PoVo
0 o
kde změněný tlak (Pa),
(24)
146
.
Nemůže-li objem zvětšit, vzrůstá tlak.
ZahřívámeJi při daném tlaku kapalinu, vypaří odpovídající množ
ství par a'koncentrace nasycených par nad hladinou vzroste. Relativní
hustota vzduchu Plyny, jejichž jsou lehčí vzduchu, plyny
s jsou těžší než vzduch. Lze říci, čím více liší relativní hustota
dvou plynů, tím pomalejší očekávat jejich difúze. Změnou dvou veličin zbývající třetí již
přesně určena.
d) Stavové zákony
Jednotlivé molekuly nebo jejich shluky plynné látce jsou řídce roz
ptýleny prostoru. Odpařovaná kapalina tak může svém okolí se
vzduchem vytvořit výbušnou směs.
c) ypařování
Nad hladinou každé kapaliny tvoří vrstva par této kapaliny. Při zahřátí plynu zvětší
jeho objem, případně tlak 1/273,15 původní hodnoty. uzavřené
nádobě vzduch nad kapalinou sytí tak dlouho, nastane rovnováha.
VJprostoru nad kapalinou vznikne koncentrace nasycených par.
Tato dokonalá prostorová roztažnost doprovází všechny změny tlaku tep
loty, takže plynných směsí jsou objem, tlak teplota veličiny sobě
bezprostředně závislé. Svým neuspořádaným pohybem, doprovázeným ne
ustálými nárazy, vyplňují postupně stejnoměrně celý dostupný prostor.
Relativní hustotu plynů par nutno mít zřeteli vždy, když řešíme
otázku větrání, zejména pokud jde umístění odtahových větracích
otvorů, přívodu čerstvého vzduchu směr proudění.
Stlačíme-h např. Jakmile tlak
nasycených par dosáhne hodnoty okolního tlaku, dojde spontánnímu
vývinu par veškeré kapaliny, tj. změnou jedné nich souvisí vždy změna jedné
nebo obou veličin zbývajících