Horní mez výbušnosti nebývá pro praktické využití potřebná
a kromě toho nebývá ani laboratorních podmínkách zjistitelná.proto, objem kapalné nebo tuhé hořlaviny srovnání objemem
plynné látky (vzduchu) nepatrný. totiž
obtížné udržet větší množství prachu větší hmotností vznosu tak, aby
koncentrace prachu zkušební komoře byla homogenní.
Usazování disperzních směsí vliv změnu koncentrace, tedy na
jejich výbušnost. Bod vzplanutí
je taková teplota, při níž množství vytvářených par již právě takové,
aby směsi vzduchem přiblížením ohně vznítily.
Aby výbušnému systému byl jednom místě dodán postačující impuls
k reakci, nestačí pouhá přítomnost horkého předmětu. Nejspolehlivější individuální
stanovení mezí podle vzorků odebraných přímo vyšetřovaném místě. Vysílá prostoru nad hladinou svoje páry. Iniciace tepelnou energií může nastat
dvěma způsoby: buď jednom místě chladného systému nastane reakce
vlivem místního zahřátí reakce pak šíří dál vlivem vlastního reakčního
tepla, nebo celá směs ohřeje teplotu samovznícení výbušná reakce
proběhne najednou celé látce. Některé výbušné
směsi reagují energii mechanickou, jiné světelnou, nejčastější však
vznět výbušné směsi energií tepelnou.
17. Horký předmět vysoké
teploty nemůže zapálit směs, není-li přítomen dobu nutnou předání
potřebné energie.
Bod vzplanuti určuje hořlavých kapalin. Tento předmět musí
část svého tepla předat výbušné směsi.3. Shořením par
však oheň uhasne, jestliže iniciační zdroj oddálíme. Názorně patrné například síry:
je-li hustota 1.
Z hlediska iniciace výbuchu jsou důležité pojmy: bod vzplanutí, bod
zápalnosti, bod vznícení, teplota zážehu.
V praxi často mlh zejména prašin udává pouze dolní mez vý
bušnosti.950 kg/m3 dolní mez výbušnosti g/m3, připadalo by
objemově směsi vzduchem cm3 síry směsi, tj. Při teplotách pod bodem
149
. 0,0018 %. INICIACE VÝBUCHU
Ke vznícení výbušné směsi musí být dodána energie.
Protože výbušnost prašin závisí více činitelích (druh hořlaviny, pří
měsi, velikost tvar částic, vlhkost), nelze meze výbušnosti pro jednotlivé
druhy prachů stanovit tak jednoznačně jako jednofázových směsí li
teratura uvádí jen informativně zřídka.
Samotné předávání tepelné energie, kdyby trvalo jakkoli dlouho, ne-
vznítí směs, pokud nebylo dosaženo zápalné teploty. nutno uvážit, kapalina
přímo nehoří. vzniku výbuchu tedy třeba
tří činitelů: teploty, energie času.
Při iniciaci výbuchu elektrickým zařízením jde téměř vždy první případ
