vzniku výbuchu tedy třeba
tří činitelů: teploty, energie času. 0,0018 %.950 kg/m3 dolní mez výbušnosti g/m3, připadalo by
objemově směsi vzduchem cm3 síry směsi, tj. Při teplotách pod bodem
149
.
Z hlediska iniciace výbuchu jsou důležité pojmy: bod vzplanutí, bod
zápalnosti, bod vznícení, teplota zážehu.proto, objem kapalné nebo tuhé hořlaviny srovnání objemem
plynné látky (vzduchu) nepatrný.
Bod vzplanuti určuje hořlavých kapalin.
Protože výbušnost prašin závisí více činitelích (druh hořlaviny, pří
měsi, velikost tvar částic, vlhkost), nelze meze výbušnosti pro jednotlivé
druhy prachů stanovit tak jednoznačně jako jednofázových směsí li
teratura uvádí jen informativně zřídka.
Usazování disperzních směsí vliv změnu koncentrace, tedy na
jejich výbušnost.3.
Aby výbušnému systému byl jednom místě dodán postačující impuls
k reakci, nestačí pouhá přítomnost horkého předmětu. Názorně patrné například síry:
je-li hustota 1. Tento předmět musí
část svého tepla předat výbušné směsi. Horní mez výbušnosti nebývá pro praktické využití potřebná
a kromě toho nebývá ani laboratorních podmínkách zjistitelná. Některé výbušné
směsi reagují energii mechanickou, jiné světelnou, nejčastější však
vznět výbušné směsi energií tepelnou. Bod vzplanutí
je taková teplota, při níž množství vytvářených par již právě takové,
aby směsi vzduchem přiblížením ohně vznítily. totiž
obtížné udržet větší množství prachu větší hmotností vznosu tak, aby
koncentrace prachu zkušební komoře byla homogenní.
17. nutno uvážit, kapalina
přímo nehoří. Vysílá prostoru nad hladinou svoje páry.
Samotné předávání tepelné energie, kdyby trvalo jakkoli dlouho, ne-
vznítí směs, pokud nebylo dosaženo zápalné teploty.
V praxi často mlh zejména prašin udává pouze dolní mez vý
bušnosti. Nejspolehlivější individuální
stanovení mezí podle vzorků odebraných přímo vyšetřovaném místě. Shořením par
však oheň uhasne, jestliže iniciační zdroj oddálíme. INICIACE VÝBUCHU
Ke vznícení výbušné směsi musí být dodána energie. Iniciace tepelnou energií může nastat
dvěma způsoby: buď jednom místě chladného systému nastane reakce
vlivem místního zahřátí reakce pak šíří dál vlivem vlastního reakčního
tepla, nebo celá směs ohřeje teplotu samovznícení výbušná reakce
proběhne najednou celé látce. Horký předmět vysoké
teploty nemůže zapálit směs, není-li přítomen dobu nutnou předání
potřebné energie.
Při iniciaci výbuchu elektrickým zařízením jde téměř vždy první případ
