Názorně patrné například síry:
je-li hustota 1.
Usazování disperzních směsí vliv změnu koncentrace, tedy na
jejich výbušnost.
V praxi často mlh zejména prašin udává pouze dolní mez vý
bušnosti.
17.
Protože výbušnost prašin závisí více činitelích (druh hořlaviny, pří
měsi, velikost tvar částic, vlhkost), nelze meze výbušnosti pro jednotlivé
druhy prachů stanovit tak jednoznačně jako jednofázových směsí li
teratura uvádí jen informativně zřídka.3.
Bod vzplanuti určuje hořlavých kapalin. vzniku výbuchu tedy třeba
tří činitelů: teploty, energie času. Tento předmět musí
část svého tepla předat výbušné směsi. totiž
obtížné udržet větší množství prachu větší hmotností vznosu tak, aby
koncentrace prachu zkušební komoře byla homogenní. INICIACE VÝBUCHU
Ke vznícení výbušné směsi musí být dodána energie. Při teplotách pod bodem
149
. Shořením par
však oheň uhasne, jestliže iniciační zdroj oddálíme. 0,0018 %. Vysílá prostoru nad hladinou svoje páry.
Aby výbušnému systému byl jednom místě dodán postačující impuls
k reakci, nestačí pouhá přítomnost horkého předmětu.
Při iniciaci výbuchu elektrickým zařízením jde téměř vždy první případ. Horký předmět vysoké
teploty nemůže zapálit směs, není-li přítomen dobu nutnou předání
potřebné energie. Některé výbušné
směsi reagují energii mechanickou, jiné světelnou, nejčastější však
vznět výbušné směsi energií tepelnou.
Z hlediska iniciace výbuchu jsou důležité pojmy: bod vzplanutí, bod
zápalnosti, bod vznícení, teplota zážehu. Iniciace tepelnou energií může nastat
dvěma způsoby: buď jednom místě chladného systému nastane reakce
vlivem místního zahřátí reakce pak šíří dál vlivem vlastního reakčního
tepla, nebo celá směs ohřeje teplotu samovznícení výbušná reakce
proběhne najednou celé látce.proto, objem kapalné nebo tuhé hořlaviny srovnání objemem
plynné látky (vzduchu) nepatrný. Bod vzplanutí
je taková teplota, při níž množství vytvářených par již právě takové,
aby směsi vzduchem přiblížením ohně vznítily. Horní mez výbušnosti nebývá pro praktické využití potřebná
a kromě toho nebývá ani laboratorních podmínkách zjistitelná.950 kg/m3 dolní mez výbušnosti g/m3, připadalo by
objemově směsi vzduchem cm3 síry směsi, tj. nutno uvážit, kapalina
přímo nehoří.
Samotné předávání tepelné energie, kdyby trvalo jakkoli dlouho, ne-
vznítí směs, pokud nebylo dosaženo zápalné teploty. Nejspolehlivější individuální
stanovení mezí podle vzorků odebraných přímo vyšetřovaném místě
