Protože výbušnost prašin závisí více činitelích (druh hořlaviny, pří
měsi, velikost tvar částic, vlhkost), nelze meze výbušnosti pro jednotlivé
druhy prachů stanovit tak jednoznačně jako jednofázových směsí li
teratura uvádí jen informativně zřídka. Vysílá prostoru nad hladinou svoje páry.
Samotné předávání tepelné energie, kdyby trvalo jakkoli dlouho, ne-
vznítí směs, pokud nebylo dosaženo zápalné teploty. Iniciace tepelnou energií může nastat
dvěma způsoby: buď jednom místě chladného systému nastane reakce
vlivem místního zahřátí reakce pak šíří dál vlivem vlastního reakčního
tepla, nebo celá směs ohřeje teplotu samovznícení výbušná reakce
proběhne najednou celé látce. Shořením par
však oheň uhasne, jestliže iniciační zdroj oddálíme.
Z hlediska iniciace výbuchu jsou důležité pojmy: bod vzplanutí, bod
zápalnosti, bod vznícení, teplota zážehu.proto, objem kapalné nebo tuhé hořlaviny srovnání objemem
plynné látky (vzduchu) nepatrný.
Usazování disperzních směsí vliv změnu koncentrace, tedy na
jejich výbušnost. vzniku výbuchu tedy třeba
tří činitelů: teploty, energie času. Bod vzplanutí
je taková teplota, při níž množství vytvářených par již právě takové,
aby směsi vzduchem přiblížením ohně vznítily. nutno uvážit, kapalina
přímo nehoří. Tento předmět musí
část svého tepla předat výbušné směsi. Při teplotách pod bodem
149
. Horký předmět vysoké
teploty nemůže zapálit směs, není-li přítomen dobu nutnou předání
potřebné energie. Horní mez výbušnosti nebývá pro praktické využití potřebná
a kromě toho nebývá ani laboratorních podmínkách zjistitelná.
17.
Při iniciaci výbuchu elektrickým zařízením jde téměř vždy první případ. INICIACE VÝBUCHU
Ke vznícení výbušné směsi musí být dodána energie. Nejspolehlivější individuální
stanovení mezí podle vzorků odebraných přímo vyšetřovaném místě. totiž
obtížné udržet větší množství prachu větší hmotností vznosu tak, aby
koncentrace prachu zkušební komoře byla homogenní.
Bod vzplanuti určuje hořlavých kapalin. Názorně patrné například síry:
je-li hustota 1.950 kg/m3 dolní mez výbušnosti g/m3, připadalo by
objemově směsi vzduchem cm3 síry směsi, tj. 0,0018 %.
V praxi často mlh zejména prašin udává pouze dolní mez vý
bušnosti. Některé výbušné
směsi reagují energii mechanickou, jiné světelnou, nejčastější však
vznět výbušné směsi energií tepelnou.3.
Aby výbušnému systému byl jednom místě dodán postačující impuls
k reakci, nestačí pouhá přítomnost horkého předmětu
