Revize elektrických zařízení nad 1000 a pro výbušná prostředí

| Kategorie: Kniha  |

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Honys

Strana 144 z 210

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Názorně patrné například síry: je-li hustota 1. Usazování disperzních směsí vliv změnu koncentrace, tedy na jejich výbušnost. V praxi často mlh zejména prašin udává pouze dolní mez vý­ bušnosti. 17. Protože výbušnost prašin závisí více činitelích (druh hořlaviny, pří­ měsi, velikost tvar částic, vlhkost), nelze meze výbušnosti pro jednotlivé druhy prachů stanovit tak jednoznačně jako jednofázových směsí li­ teratura uvádí jen informativně zřídka.3. Bod vzplanuti určuje hořlavých kapalin. vzniku výbuchu tedy třeba tří činitelů: teploty, energie času. Tento předmět musí část svého tepla předat výbušné směsi. totiž obtížné udržet větší množství prachu větší hmotností vznosu tak, aby koncentrace prachu zkušební komoře byla homogenní. INICIACE VÝBUCHU Ke vznícení výbušné směsi musí být dodána energie. Při teplotách pod bodem 149 . Shořením par však oheň uhasne, jestliže iniciační zdroj oddálíme. 0,0018 %. Vysílá prostoru nad hladinou svoje páry. Aby výbušnému systému byl jednom místě dodán postačující impuls k reakci, nestačí pouhá přítomnost horkého předmětu. Při iniciaci výbuchu elektrickým zařízením jde téměř vždy první případ. Horký předmět vysoké teploty nemůže zapálit směs, není-li přítomen dobu nutnou předání potřebné energie. Některé výbušné směsi reagují energii mechanickou, jiné světelnou, nejčastější však vznět výbušné směsi energií tepelnou. Z hlediska iniciace výbuchu jsou důležité pojmy: bod vzplanutí, bod zápalnosti, bod vznícení, teplota zážehu. Iniciace tepelnou energií může nastat dvěma způsoby: buď jednom místě chladného systému nastane reakce vlivem místního zahřátí reakce pak šíří dál vlivem vlastního reakčního tepla, nebo celá směs ohřeje teplotu samovznícení výbušná reakce proběhne najednou celé látce.proto, objem kapalné nebo tuhé hořlaviny srovnání objemem plynné látky (vzduchu) nepatrný. Bod vzplanutí je taková teplota, při níž množství vytvářených par již právě takové, aby směsi vzduchem přiblížením ohně vznítily. Horní mez výbušnosti nebývá pro praktické využití potřebná a kromě toho nebývá ani laboratorních podmínkách zjistitelná.950 kg/m3 dolní mez výbušnosti g/m3, připadalo by objemově směsi vzduchem cm3 síry směsi, tj. nutno uvážit, kapalina přímo nehoří. Samotné předávání tepelné energie, kdyby trvalo jakkoli dlouho, ne- vznítí směs, pokud nebylo dosaženo zápalné teploty. Nejspolehlivější individuální stanovení mezí podle vzorků odebraných přímo vyšetřovaném místě