Publikace se zabývá analýzou a syntézou regulačních obvodů s elektrickými točivými i netočivými stroji. Výklad vychází z popisu elektrických strojů v přechodném i ustáleném stavu a hodnotí jejich dynamické vlastnosti. Teorie regulace je aplikována na jednotlivé typy strojů a jsou zde popsány metody regulace žádaných veličin. Na regulovaných soustavách s elektrickými stroji jsou ukázány metody vyšetřování stability regulačních obvodů, jakosti regulace a užití lineárních i nelineárních zpětnovazebních obvodů. Zvláštní pozornost je věnována matematickému modelování elektrických strojů a zejména pak použití analogových a číslicových počítačů pro řešení složitých regulačních obvodů s elektrickými stroji.Kniha je určena inženýrům, vědeckým pracovníkům, projektantům a všem těm, kteří se zabývají regulací elektrických strojů.
vícebodových metod tvoří nepřesnost
zanedbání dalších členů diferenčních formulí.
Druhou část tvoří chyba metody aproximace. praxi tento postup význam jen tam, kde nevadí
prodloužení doby výpočtu. vycházejí předpokladu nekonečného počtu desetinných
míst jsou rázu převážně teoretického.
Pro výpočet třeba znát eAr.
69 eto d
Při numerickém řešení diferenciálních rovnic dopouštíme nepřesnosti,
která dvě části.Rovnice (10. První tvoří chyba daná prací čísly, která mají konečný počet
desetinných míst.
Vliv délky kroku integrace správnost řešení lze ukázat výpočtu
kývání zátěžného úhlu synchronního alternátoru při regulaci napětí (obr. 281 282). Její velikost dána použitou výpočtovou technikou.6)
Přesnost metody dána počtem členů rozvoje (10. Definujeme
(10.6), které při výpočtu uvažujeme. Označíme-li integrované hodnoty bodu
xn, při kroku jako yn+1>h, yn+2,h Při kroku jako yn+lt2h, lze provést
korekci výpočtu bodě yn+1 podle vztahu
y„+1(korig) yn+hh 2’JL~ l’2h
kde řád použité formule. Úvahy týkají převážně
druhé části chyby, tj.
Jistou korekci výsledku umožňuje princip Rungeho odhadu nepřesnosti
pomocí výpočtu dvojnásobným krokem.
(460)
.5) převedeme diferenční tvar tím, zavedeme diskrétní
hodnoty proměnné ekvidistantně vzdálené jednotlivých bodech dostáváme
y(T) eAIy 0
y(2 e2ATy eAr(eA7y eAry (T)
y(nT) eA7y((ři T)
Dostáváme tedy přesnou hodnotu každém bodě pouze násobením matice vektorem.
Literatura odhadem chyb zabývá velmi málo. metody Runge —Kutta to
počet zanedbaných členů Taylorovy řady
