Publikace se zabývá analýzou a syntézou regulačních obvodů s elektrickými točivými i netočivými stroji. Výklad vychází z popisu elektrických strojů v přechodném i ustáleném stavu a hodnotí jejich dynamické vlastnosti. Teorie regulace je aplikována na jednotlivé typy strojů a jsou zde popsány metody regulace žádaných veličin. Na regulovaných soustavách s elektrickými stroji jsou ukázány metody vyšetřování stability regulačních obvodů, jakosti regulace a užití lineárních i nelineárních zpětnovazebních obvodů. Zvláštní pozornost je věnována matematickému modelování elektrických strojů a zejména pak použití analogových a číslicových počítačů pro řešení složitých regulačních obvodů s elektrickými stroji.Kniha je určena inženýrům, vědeckým pracovníkům, projektantům a všem těm, kteří se zabývají regulací elektrických strojů.
6 regul ační u
Stabilita regulačního obvodu sice nejdůležitější podm ínkou pro správnou
činnost, není však jediným postačujícím kritériem kvality regulace. 28.74)
Tato úprava nejčastěji provádí, je-li jedna časových konstant značně rozdílná
od druhých T2, T3. Časovou konstantu korekčního obvodu proto volíme
TK T[, což znamená, vždy vylučujeme nejvyšší časovou konstantu obvodu.
Chování regulačního obvodu posuzujeme nejen přechodném, ale ustáleném
stavu. Připojením sériového korekčního
členu přenosem TK(p) pT, snížíme řád charakteristické rovnice dostaneme
F(p) FK(p) =
( 2)(l pT3)
(2.
y
F/P)
Jí
F2(p)
jc
Obr. 28). Nevyhovuje-li
frekvenční charakteristika soustavy, lze upravit tak, její vstup připojíme
korekční obvod vhodných parametrech.72)
Kromě paralelního řazení obvodů (obr.71)
(2. Obecně požadujeme, aby regulační pochod dozněl velmi rychle, přechodné
(47)
. 27) lze zapojit korekční člen sérii
(obr.Výsledný přenos charakter derivačního obvodu odpovídá-li F^p) přenosu
proporcionálního členu velmi velkým zesílením dostaneme
x(p)
z(p)
= (derívační člen)
Obdobně pro F2(p) bude stejných předpokladů
= (integrační člen)
z(P) P
(2.73)
který může být určitých okolností nestabilní. Sériové řazení korekčního členu
Výsledný přenos pak dán součinem obou dílčích přenosů.
Uvažme např. obvod přenosem
F l(p) =
A
(1 3)
(2
