Regulace elektrických strojů

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá analýzou a syntézou regulačních obvodů s elektrickými točivými i netočivými stroji. Výklad vychází z popisu elektrických strojů v přechodném i ustáleném stavu a hodnotí jejich dynamické vlastnosti. Teorie regulace je aplikována na jednotlivé typy strojů a jsou zde popsány metody regulace žádaných veličin. Na regulovaných soustavách s elektrickými stroji jsou ukázány metody vyšetřování stability regulačních obvodů, jakosti regulace a užití lineárních i nelineárních zpětnovazebních obvodů. Zvláštní pozornost je věnována matematickému modelování elektrických strojů a zejména pak použití analogových a číslicových počítačů pro řešení složitých regulačních obvodů s elektrickými stroji.Kniha je určena inženýrům, vědeckým pracovníkům, projektantům a všem těm, kteří se zabývají regulací elektrických strojů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Oldřich Hora, Stanislav Navrátil

Strana 341 z 485

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
řídicí napětí. případě střídače vedeného sítí nebo při reverzaci má však „prohoření“ výsledek prudký vzrůst proudu (dva zdroje stejně polované jsou pak zapojeny série) může vést zničení nebo poškození ventilu. Při analýze pomalých přechodných dějů možné popsat usměrňovač ve spojitém režimu následovně. Nejkratšího času dosáhne, je-li cos a.18), resp. Střední hodnotu usměrněného napětí vypočteme vztahu (7.30) vztah (7.28) (7. Z dynamického hlediska tedy usměrňovač chová jako nelineární diskrétní soustava [24]. Dynamické vlastnosti řízených usměrňovačů. Stav u Tento stav nastává, je-li splněna podmínka (7. bezpečnostní úhel 30°) 2.19) dosazením úhel úhel a. Při pilovitém průběhu napětí řídicí části lze odvodit (7.{ tj. (7.31) kde maximální napětí pilovitého průběhu, Md řídicí napětí.Jde tedy exponenciální doznívání časovou konstantou .29) kde tzv. Řízený usměrňovač předsta­ vuje soustavu jejíž vstup přivádíme spojitý vstupní řídicí signál ud. tomto případě má proboření následek pouze prodloužení doby odbuzování, jelikož měnič přejde do usměrňujícího režimu. w Okamžik, kdy klesne proud budicím vinutí nulu, vypočteme rovnice (7. (341) . Pro činnou zátěž je např. řídicí části usměrňovače tento signál mění diskrétní funkci okamžiků zapnutí ventilů. 180°. oCj Jak jsme již uvedli, nelze tohoto stavu praxi dosáhnout vlivem „prohoření“. Proto pro invertorový režim volíme tento rozsah řízení: Úhel zániku proudu pak dán charakteristikou zátěže.27), položíme-li rovnou nule