Jak vidět obr. Předběžné zaměření
poruchy pomocí TDR nebylo úspěšné, proto bylo přistoupeno zaměření poruchy
můstkem, Murrayovo metodou. Poté
jsem znovu provedl měření pomocí TDR zaměřil zjištěnou vzdálenost poruchy. Spojka musela být podle
rozsahu koroze (obr.21 Náměr TDR 2
Obr.
Z této shody jsem usoudil, porucha bude zřejmě způsobena zateklou spojkou.20 Náměr TDR Obr. Po
otevření spojky pak předpoklad plně potvrdil (obr.22). toho lze usoudit, příčina utopení
spojky byla kvůli špatnému nasazení těsnění. 8.
Obr.
V nejhorším případě byl izolační odpor žíly proti stínění 0,05 MΩ, nejlepším případě
pak 160 MΩ. 8. 8. Protože nebyla dispozici dokumentace, které by
bylo možné zjistit délku kabelu nutnou výpočtu vzdálenosti místa poruchy, byla délka
určena reflektometrickým měřením. 8. 8.1. 8.24). 8. Stínění proti zemi mělo izolační odpor 0,09 MΩ.21, náměru místo poruchy neznatelné. byla příčinou nemožnosti určení minima. 8. 8. Vypočtená vzdálenost poruchy 1927 pak téměř
shodovala detekovanou nehomogenitou vzdálenosti 1935 náměru OTDR. 8. Po
provedeném výkopu ukázalo, místě poruchy uložena spojka se
stočenou rezervou kabelu (obr.20), proto jsem využil optické vlákno délku kabelu změřil
pomocí OTDR (obr. Pomocí metody nejasného
minima však místo nebylo určeno bodově, ale rozmezí cca tomto rozmezí totiž
byla porucha magnetického pole tak velká, nebylo možné nalézt přesné minimum.23 Voda spojce
.23).68
8. 8. Porucha číslo 3
Tato porucha byla nahlášena jako snížený izolační stav celého kabelu. obr. náměru TDR však nebylo možné přesně určit
konec kabelu (obr.26 jsou pak vidět také
usazeniny spolu místem vniku vody spojky.25) zateklá již dlouhou dobu. Porucha byla odstraněna výměnou spojky.22 Spojka kabelovou rezervou Obr.3. Následná lokalizace
poruchy trase byla úspěšná obou zjišťovaných metod
