Jak vidět obr.21, náměru místo poruchy neznatelné. Po
provedeném výkopu ukázalo, místě poruchy uložena spojka se
stočenou rezervou kabelu (obr.21 Náměr TDR 2
Obr. 8.23). toho lze usoudit, příčina utopení
spojky byla kvůli špatnému nasazení těsnění. 8. Porucha číslo 3
Tato porucha byla nahlášena jako snížený izolační stav celého kabelu.24). Poté
jsem znovu provedl měření pomocí TDR zaměřil zjištěnou vzdálenost poruchy. 8. Následná lokalizace
poruchy trase byla úspěšná obou zjišťovaných metod.26 jsou pak vidět také
usazeniny spolu místem vniku vody spojky.
V nejhorším případě byl izolační odpor žíly proti stínění 0,05 MΩ, nejlepším případě
pak 160 MΩ.
Z této shody jsem usoudil, porucha bude zřejmě způsobena zateklou spojkou. Spojka musela být podle
rozsahu koroze (obr. byla příčinou nemožnosti určení minima. Pomocí metody nejasného
minima však místo nebylo určeno bodově, ale rozmezí cca tomto rozmezí totiž
byla porucha magnetického pole tak velká, nebylo možné nalézt přesné minimum.1.25) zateklá již dlouhou dobu. Porucha byla odstraněna výměnou spojky.
Obr. Vypočtená vzdálenost poruchy 1927 pak téměř
shodovala detekovanou nehomogenitou vzdálenosti 1935 náměru OTDR. Předběžné zaměření
poruchy pomocí TDR nebylo úspěšné, proto bylo přistoupeno zaměření poruchy
můstkem, Murrayovo metodou. 8.23 Voda spojce
. Po
otevření spojky pak předpoklad plně potvrdil (obr. 8. Stínění proti zemi mělo izolační odpor 0,09 MΩ. 8.20 Náměr TDR Obr. 8. náměru TDR však nebylo možné přesně určit
konec kabelu (obr.22).22 Spojka kabelovou rezervou Obr. obr.3. 8. 8.68
8. 8. Protože nebyla dispozici dokumentace, které by
bylo možné zjistit délku kabelu nutnou výpočtu vzdálenosti místa poruchy, byla délka
určena reflektometrickým měřením.20), proto jsem využil optické vlákno délku kabelu změřil
pomocí OTDR (obr. 8
