Předběžné zaměření
poruchy pomocí TDR nebylo úspěšné, proto bylo přistoupeno zaměření poruchy
můstkem, Murrayovo metodou.22). 8.
Jak vidět obr. 8. Poté
jsem znovu provedl měření pomocí TDR zaměřil zjištěnou vzdálenost poruchy. byla příčinou nemožnosti určení minima. Porucha číslo 3
Tato porucha byla nahlášena jako snížený izolační stav celého kabelu. Porucha byla odstraněna výměnou spojky.1. 8. toho lze usoudit, příčina utopení
spojky byla kvůli špatnému nasazení těsnění.20), proto jsem využil optické vlákno délku kabelu změřil
pomocí OTDR (obr. Vypočtená vzdálenost poruchy 1927 pak téměř
shodovala detekovanou nehomogenitou vzdálenosti 1935 náměru OTDR. Po
otevření spojky pak předpoklad plně potvrdil (obr. Následná lokalizace
poruchy trase byla úspěšná obou zjišťovaných metod. Protože nebyla dispozici dokumentace, které by
bylo možné zjistit délku kabelu nutnou výpočtu vzdálenosti místa poruchy, byla délka
určena reflektometrickým měřením.21, náměru místo poruchy neznatelné. 8. náměru TDR však nebylo možné přesně určit
konec kabelu (obr.
V nejhorším případě byl izolační odpor žíly proti stínění 0,05 MΩ, nejlepším případě
pak 160 MΩ. obr.68
8.25) zateklá již dlouhou dobu.20 Náměr TDR Obr.26 jsou pak vidět také
usazeniny spolu místem vniku vody spojky.23 Voda spojce
. Po
provedeném výkopu ukázalo, místě poruchy uložena spojka se
stočenou rezervou kabelu (obr.21 Náměr TDR 2
Obr. 8.24).
Z této shody jsem usoudil, porucha bude zřejmě způsobena zateklou spojkou. Pomocí metody nejasného
minima však místo nebylo určeno bodově, ale rozmezí cca tomto rozmezí totiž
byla porucha magnetického pole tak velká, nebylo možné nalézt přesné minimum.23). 8.3. 8.
Obr. 8. 8. 8. Stínění proti zemi mělo izolační odpor 0,09 MΩ. Spojka musela být podle
rozsahu koroze (obr. 8.22 Spojka kabelovou rezervou Obr
