Problematika zaměřování poruch na kabelech

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno

Strana 63 z 90

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Metoda nejasného minima používá v případě nízkoohmového spojení žíly stíněním nebo kovovým pláštěm, metoda krokového napětí pak případě poruch kabelového pláště. Měření byla prováděna na kombinovaném kabelu, který obsahuje kromě metalických prvků také trubičku s optickými vlákny. Dalším důvodem bylo, při poruše sdělovacích kabelů může být v některých případech, rozdíl silových kabelů, úplně nebo alespoň částečně zachován provoz. Konkrétně jednalo kabel TCEPKPFLEY (obr.01 Kombinovaný kabel TCEPKPFLEY 5XN0,8 12E9/125 Obr. Většina zařízení provozovaných po těchto kabelech totiž využívá optická vlákna.02 Kombinovaný kabel TCEPKPFLEZE 5XN0,8 12E9/125 . Protože pracuji v telekomunikacích, byl jedním důvodů volby této kategorie, právě snadnější přístup k těmto kabelům. Pro obě metody, jež jsou určeny přesné lokalizaci poruchy přímo kabelové trase, totiž důležitá zejména velikost izolačního odporu místě poruchy. Zjišťování mezí použitelnosti měřicích metod K zjištění mezí použitelnosti měřicích metod jsem vybral induktivní metodu nejasného minima metodu krokového napětí.02). 8.01) a TCEPKPFLEZE 5XN0,8 12E9/125 (obr. Zjišťování mezí použitelnosti bylo prováděno při odstraňování vhodných poruch sdělovacích kabelů. Obr. 8.63 8. rostoucím odporem pak úspěšnost lokalizace poruchy těmito metodami klesá. 8. 8. Tento důvod byl také velmi důležitý, protože při výpadku provozu musí být porucha odstraněna nejkratším možném čase