21). 4. [18, 19, 24]
Zákon lomu (Snellův zákon) vyjádřen vztahem: [18, 19, 24]
1
2
2
1
sin
sin
n
n
v
v
=
=
β
α
, (4. maximální úhel dopadu,
při kterém ještě dochází lomu světla.
Při přechodu světla prostředí opticky řidšího opticky hustšího nastává lom ke
kolmici. 4. tedy vyjádřen vztahy (4.05a). Úhel dopadu paprsku, jehož úhel
lomu 90°, nazýván mezním úhlem (obr.4.05c) jež optickými vlákny
využíván. Je-li potom lom nemůže nastat a
dochází tak úplnému (totálnímu) odrazu (obr.05a), přičemž platí zákony odrazu lomu.2.
4. 4.05b). Rozdíl tedy
minimální, např. [18, 19, 24]
Zákon odrazu: úhel dopadu rovná úhlu odrazu α´. Ztráty optických
vláknech jsou způsobeny materiálem radiací. Měrný útlum α
Stejně jako metalických vedení, měrný útlum celkový útlum optických
vláken měřítkem jeho ztrát.29)
kde: úhel dopadu,
β úhel odrazu. Numerická
apertura dána vztahem: [18]
2
2
2
1 n
n
NA −
= (4.05 Snellův zákon lomu [30]
Numerická (číselná) apertura určuje vstupní úhel, pod kterým ještě bude
navázaná energie vlákně šířit.20) (4.30)
a podle druhu vlákna pohybuje rozmezí 0,1 0,3.
4.
.27
celokřemenná rozdíl indexech lomu dán obsahem příměsí.4. 1,48 1,46. Odražený paprsek,
kolmice dopadající paprsek leží jedné rovině.3.
Obr. Numerická apertura NA
Při dopadu světelného paprsku rozhraní dvou různých prostředí dochází
k odrazu lomu světla. Světlo částečně odráží částečně láme druhého prostředí
(obr. 4. Paprsky vně kuželu, který určen vrcholovým úhlem
αc, nesplňují podmínku pro totální odraz, tím přecházejí pláště zanikají. Při přechodu opticky hustšího řidšího (n1 v2) dochází lomu od
kolmice úhel tak větší než úhel (obr. 4
