sekundární ochranou (buffer). ribbonu, může jich být 144 výsledný kabel pak může mít
i přes 1000 vláken.
Volná sekundární ochrana tvořena plastovou trubičkou, které jsou vlákna volně
uložena. Díky této konstrukci jsou tyto
kabely dobře ohebné. Jeho průměr potom bývá 900 µm.). Celá konstrukce kryta plastovým pláštěm, nejčastěji (obr. Těsná sekundární ochrana nanesena přímo primárním povlaku
a tvoří tak vláknem jeden celek.13). Plášť jednovrství, nejčastěji PA.
Trubičky jsou stáčeny podél centrálního tahového členu jsou fixovány různými oplety,
často pomocí aramidové příze.17
Protože optická vlákna jsou velmi citlivá mechanické namáhání, jsou obalena
ještě další, tzv. 3.
Trubička vlákny může být součástí duše symetrických kabelů, případně pláště kabelů
vn.
Zpravidla jsou počtu vláken. Tato
standardní konstrukce určena pro zafukování zemi umístěných HDPE chrániček,
což nejběžnější aplikace optických kabelů. 3. Maximální počet vláken trubičce 24, což
je dáno barvami pro jejich vzájemné rozlišení. může být buď volná, nebo těsná. Pro ostatní případy, jako zavěšení nebo
přímé uložení země, vnitřní konstrukce doplněna například větší množství
aramidové příze nebo oplet ocelovou páskou vnější plášť doplněn další ochranné
prvky (druhý plastový plášť, armování atp. Vlákna touto
ochranou bývají volně umístěna aramidové příze kterou jsou pak zapláštěna. Kabelová duše může obsahovat pár.
Průměr trubičky několik závisí zejména počtu vláken, která jsou uvnitř. Kabely určené pro vnitřní prostředí využívají těsnou sekundární ochranu nemají
centrální prvek.
Obr. [2, 17, 18, 19, 20]
. Pokud jsou vlákna slepená pásků (po
4, nebo vláknech) tzv. Počet
takto umístěných vláken kabelu maximálně několik desítek.13 Konstrukce optického kabelu Samsung SJAD [21]
Kabely určené pro venkovní prostředí využívají volnou sekundární ochranu. potom zároveň slouží jako další tahový prvek
kabelu. Mezi vlákny speciální gel nebo pásek zabraňující podélnému šíření vlhkosti
