Volná sekundární ochrana tvořena plastovou trubičkou, které jsou vlákna volně
uložena.
Obr. potom zároveň slouží jako další tahový prvek
kabelu. Mezi vlákny speciální gel nebo pásek zabraňující podélnému šíření vlhkosti. Celá konstrukce kryta plastovým pláštěm, nejčastěji (obr.). 3. ribbonu, může jich být 144 výsledný kabel pak může mít
i přes 1000 vláken.17
Protože optická vlákna jsou velmi citlivá mechanické namáhání, jsou obalena
ještě další, tzv. sekundární ochranou (buffer).
Trubičky jsou stáčeny podél centrálního tahového členu jsou fixovány různými oplety,
často pomocí aramidové příze.13).
Zpravidla jsou počtu vláken. Pokud jsou vlákna slepená pásků (po
4, nebo vláknech) tzv. Vlákna touto
ochranou bývají volně umístěna aramidové příze kterou jsou pak zapláštěna. Kabely určené pro vnitřní prostředí využívají těsnou sekundární ochranu nemají
centrální prvek. Těsná sekundární ochrana nanesena přímo primárním povlaku
a tvoří tak vláknem jeden celek. Kabelová duše může obsahovat pár. [2, 17, 18, 19, 20]
. Jeho průměr potom bývá 900 µm. 3. Maximální počet vláken trubičce 24, což
je dáno barvami pro jejich vzájemné rozlišení. Pro ostatní případy, jako zavěšení nebo
přímé uložení země, vnitřní konstrukce doplněna například větší množství
aramidové příze nebo oplet ocelovou páskou vnější plášť doplněn další ochranné
prvky (druhý plastový plášť, armování atp. Plášť jednovrství, nejčastěji PA. Počet
takto umístěných vláken kabelu maximálně několik desítek.
Průměr trubičky několik závisí zejména počtu vláken, která jsou uvnitř. může být buď volná, nebo těsná. Díky této konstrukci jsou tyto
kabely dobře ohebné.
Trubička vlákny může být součástí duše symetrických kabelů, případně pláště kabelů
vn.13 Konstrukce optického kabelu Samsung SJAD [21]
Kabely určené pro venkovní prostředí využívají volnou sekundární ochranu. Tato
standardní konstrukce určena pro zafukování zemi umístěných HDPE chrániček,
což nejběžnější aplikace optických kabelů
