Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 859 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Přes 894 .3.1. Pro pochody probíhající burelovém článku při vybíjení lzeuvést jednoduché schéma Zn n02 ZnO Mn20 (17-12) Na kladné elektrodě během vybíjení článku probíhá elektrochemická redukce burelu, na záporné elektrodě pak elektrochemická oxidace zinku. Kapacita daného rozměrového typu Leclanchéova článku značně závislá proudovém zatížení zdroje, praktických důvodů primárních článků mezinárodních normách místo údaje minimální kapacity ampérhodinách nebo watthodinách předpisován údaj minimální vybí­ jecí doby, kterou nesmí při vybíjení předepsaným konstantním odporem definovaných podmínek poklesnout pracovní napětí článku pod stanovenou hodnotu. vyznačují vyššími hodnotami pracovního napětí důsledku toho větší hodnotou využitelné ampérhodinové watthodinové kapacity článků. Životnost Leclan­ chéových článků ovlivněna rozměry konstrukčně technologickým provedením zdroje, v praxi lze počítat možností 12měsíční doby skladování článků, aniž jejich kapacita klesla důsledku samovybíjení pod původní hodnoty. Články umělým elektrolytickým burelem vykazují výhodnější vybíjecí charakteristiky, tj. Burelové články salmiakovým elek­ trolytem vyrábějí nejčastěji válcové, destičkové nebo knoflíkové konstrukci, primární baterie sestavují jednotlivých článků nejčastěji sériovým propojením. Kladná elektroda válcového článku zhotovuje lisováním aktivní směsi (směs burelu grafitem nebo sazemi zvlhčená elektrolytem) tvaru válečku uhlíkovou tyčinku, která tvoří takto vlastní kladný vývod článku. Ve snaze vyhovět náročnějším požadavkům polovodičové techniky využívají výrobci zdrojů v burelových článcích více aktivního umělého burelu místo původně výhradně používaného laciného přírodního burelu. PRIMÁRNI GALVANICKÉ ČLÁNKY BATERIE Galvanickým článkem minime obvykle elektrochemickou soustavu určitou zásobou aktivních hmot. Jmenovité napětí Leclanchéových burelových článků 1,5 pro elektrochemické systémy kysličníkem manganičitým charakteristický neustálý pokles pracovního napětí článku během jeho vybíjení. Elektrochemické zdroje proudu 17. Články větších rozměrových typů baterie jsou obvykle opatřeny vnějším obalem, který eliminuje možnost úniku elektrolytu článku při pokorodování zinko­ vého kalíšku. Při použití svítilnách (krátkodobé zátěže větším odběrem proudu) lze předpokládat využití článku poklesu pracovního napětí hodnoty napětí jmenovitého. Při napájení tranzistorových přijímačů (déletrvající zátěže malým odběrem proudu) nelze již využít oblasti velmi nízkých hodnot pracovního napětí; hodnota pracovního napětí článku 0,9 pak příslušných normách považována minimální. Zápornou elektrodu představuje vnější zinkový kalíšek.17. Papírový separátor umístěný uvnitř zinkového kalíšku odděluje zápornou kladnou elektrodu zabraňuje vnitř­ ním zkratům článku.3. Jako pri­ mární galvanické články označujeme pak takové elektrochemické soustavy, nichž aktivní hmoty jsou proběhlém pracovním cyklu prakticky znehodnoceny nelze již dané soustavě znovu elektrochemicky regenerovat tak, aby bylo dosaženo opět původního energe­ tického stavu soustavy. Elektrické parametry Leclan­ chéových článků jsou rovněž teplotně závislé, kapacita využitelná při teplotách okolí bodu mrazu pouze zlomkem kapacity, kterou článek vyznačuje při normální teplotě. Aktivním materiálem kladné elektrody Leclanchéova článku burel (kysličník manganičitý), aktivním materiálem záporné elektrody zinek, elektrolytem vodný roztok chloridu amon­ ného protikorozními přísadami (chloridy rtuti, zinku) zahuštěný škrobem, karboxymetyl- celulózou apod. Nejrozšířenějším primárním galvanickým článkem zůstává stále klasický Leclanchéůo burelový článek, jehož současná světová produkce hmotnostním finančním objemu před­ stavuje stále přes celkové produkce všech primárních galvanických článků baterií. Elektrická energie, kterou lze galvanického článku získat, daném pří­ padě závislá chemické energii elektrochemické soustavě výhradně obsažené