Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 860 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Články alkalickým elektrolytem vyznačují nejméně dvouletou skladovatelností větší možností použití za nízkých teplot pod °C; využití aktivních látek (MnC>2, Zn) alkalických článků rovněž větší než článků salmiakovým elektrolytem. Pro přenosné spotřebiče nabývá stále na významu výroba hermeticky uzavřených malých niklkadmiových akumulátorů. AKUMULÁTORY OLOVĚNÉ ALKALICKÉ Vratnost všech dílčích dějů probíhajících kladné záporné elektrodě sestaveného galvanického článku nutným předpokladem pro to, aby určitý elektrochemický systém mohl být sekundárním galvanickým článkem. Alkalické burelové články mají odlišnou vnitřní konstrukci, záporná elektroda sestávající kovového kolektoru aktivní látky (zinkový prach) umístěna uprostřed válco­ vého článku dutině mezi prstenci slisované aktivní látky kladné elektrody (směs burelu a grafitu); slisované prstence přiléhají vnitřní stěně ocelové nádobky, která vytváří kladný pól článku. Ampérhodinová kapacita rtuťových článků však obvykle 0 100 větší než burelových alkalických článků.) dospěly komerčnímu uplatnění poslední době alkalické články burelové. nutné uvažovat vyšetřit mnoho dalších předpokladů, např. Hlavní nevýhodou alkalických burelových článků, omezující jejich použití, zůstá­ vá jejich 3násobná cena porovnání články Leclanchéovými. Největší podíl světové výroby aku­ mulátorů současnosti zaujímají olověné akumulátory, menším množství jsou vyráběny alkalické akumulátory niklocelové niklkadmiové. V důsledku zvětšujících nároků zatížitelnost zdroje některých zařízeních spo­ třební elektroniky (přenosné magnetofony, blesky, kalkulátory apod.mnohé nevýhody Leclanchéovy články zůstávají současné době stále nejlacinějším primár­ ním galvanickým zdrojem. Vysoká cena základních surovin příčinou relativně vysoké ceny rtuťových článků 3násobná vzhledem alkalickým článkům burelovým). Jedna základních nevýhod elektrochemických systémů MnOa neustálý pokles pracovního napětí burelových článků během vybíjení odstraněna rtuiových alkalických článků, které mají při menších proudových zátěžích téměř konstantní hodnotu pracovního napětí, jež příliš neliší jmenovitého napětí rtuťových článků 1,35 Elektrolytem i vnitřní konstrukcí rtuťové články neliší alkalických článků burelových, skladovatelnost je rovněž minimálně dvouletá. Oxidačně redukční pochody probíhající jednotlivých elektrodách během vybíjení nabí- 895 . Tato podmínka však sama sobě nestačí k tomu, aby mohl být realizován akumulátor použitelný praxi. těchto důvodů bylo dosud možné využít jen několik elektro­ chemických systémů při výrobě akumulátorů technicky.3. Aby nemohlo docházet vytékání agresiv­ ního alkalického elektrolytu článku, jsou alkalické primární články vybaveny hermetickým uzávěrem. Rtuťové články jsou vyráběny válcovém knoflíkovém provedení, články malých rozměrů nacházejí uplatnění přenosných měřicích elektronických přístrojích, náramkových hodinkách, kardio stimulátorech, přístrojích pro nedoslýchavé, fotografických přístrojích apod. Pro spe­ ciální aplikace při podstatně menším výrobním rozsahu nacházejí uplatnění dražší alkalické akumulátory stříbrozinkové. 17. Elektrolytem olověných akumulátorů kyselina sírová, aktivní látku kladné elektrody vytváří tmavohnědý kysličník olovičitý, aktivní látku záporné elektrody tmavošedé olovo. Kapacita alkalických burelových článků těchto podmínek bývá obvykle 5násobná porovnání kapacitou Leclanchéových článků. Při vybíjení probíhá rtuťovém článku reakce Zn HgO ZnO (17-13) Při vybíjení článku dochází kladné elektrodě elektrochemické redukci kysličníku rtuť- natého vzniku kovové rtuti. možnost dosažení příznivých hodnot měrné kapacity 1měrného výkonu zdroje, energetickou účinnost nabíjení, rozsah samovolného vybíjení zdroje i další hlediska, neposlední řadě pak základní ekonomický požadavek nízkou cenu základních surovin zdroje. Burelové články alkalickým elektro­ lytem (koncentrovaný roztok KOH) vyznačují vyšší využitelnou kapacitou při nepřerušo­ v odběrech proudu.2