Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Zpočátku,
kdy rychlost rozpouštění železa určována přenosem náboje Helmholtzově vrstvě, probíhá
rozpouštění poměrně snadno. Při větších proudových hustotách však již nestačí produkty
elektrolýzy difundovat elektrody, povrchu elektrody začíná tvořit vrstva kysličníků,
řídicím procesem stává difúze iontů porézní vrstvou oxidů rozpouštění zpomaluje.
Po vytvoření souvislé vrstvy kysličníků povrchu železné elektrody nastává pasivita charak
terizovaná stavem, kdy již nedochází dalšímu rozpouštění železa elektroda koroduje pouze
konstantní rychlostí danou rozpustností kysličníků železa daném roztoku. při
studiu koroze kovů, které dochází již pouhým ponořením kovu elektrolytu, kdy celkový
proud procházející soustavou nulový. pasívním stavu
má železo vlastnosti ušlechtilých kovů, pasívní stav železa nicméně jev dočasný po
přerušení elektrolýzy železo vrací zpět aktivního stavu. Hodnoty smíšeného potenciálu mají význam např. Pasivita kovu způsobena vznikem vrstvy kysličníků jeho povrchu. straně elektrolytu není ostře ohraničena
a přechází tzv. jiných případech, jako např. stavu, kdy kov koroduje menší rychlostí než stavu
aktivním. pomalá difúze částečně adsorbovaných iontů krystalové ploše elek
trody, elektrodová reakce pak charakterizována krystalizačním přepětím. pasivitě kovů, tj. Vlastní chemická reakce, při níž vý
chozí látky vzniká výsledný reakční produkt, může obecně probíhat před ději, jehož
výsledkem přenos náboje. uvést železo při anodickém rozpouštění kyselých roztocích.
Kinetické pochody probíhající proudově zatížené elektrodě projevují rovněž
změnou hodnoty rovnovážného potenciálu jejich vliv nazýváme přepětím. Podle povahy
dějů převládajícího účinku nejpomalejšího pochodu mluvíme přepětí přenosu náboje,
difúzním přepětí, reakčním přepětí nebo krystalizačním přepětí. Pokud jednotlivých elektrodových dějů chemická reakce je
děj nejpomalejší, výsledkem reakční přepětí. Uplatňuje hlavně případě větších proudových
hustot elektrolytů menší měrnou vodivostí.
Smíšenou polarizací rozumíme rozdíl mezi změřenou hodnotou potenciálu elektrody
a hodnotou smíšeného potenciálu.
.zmenšení absolutní hodnoty rovnovážného potenciálu elektrochemických zdrojů) nebo její
zvětšení případě elektrolýzy), lze polarizaci členit odporovou polarizaci, smíšenou pola
rizaci přepětí.
U mnohých kovů může docházet případům, kdy jejich reaktivita značně omezena. případě, nejpomalejším tím tedy řídicím dějem elek
trodové reakce není přenos náboje Helmholtzově dvojvrstvě, ale pomalý transport částic
v difúzni vrstvě roztoku, mluvíme difúzním přepětí. Helmholtzova dvojvrstva charakterizována molekulár
ními rozměry značným potenciálovým spádem. Smíšeným potenciálem nazývána taková hodnota elektro
dového potenciálu, při které neprochází elektrodou celkově žádný proud, neboť proudové
účinky jednotlivých dílčích pochodů elektrodě současně probíhajících vzájemně kom
penzují. difúzni vrstvu. pasiv
ního stavu lze např. Rozhodující pro danou elektrodovou reakci
může však být např.
Smíšená polarizace nastává případech, kdy elektrodě může probíhat několik elek
trochemických reakcí současně.
Přepětípřenosu náboje nastává důsledku pomalého přenosu náboje tzv.
u hliníku, anodické tvorby silných kysličníkových vrstev průmyslově využívá účelem
zvětšení korozívní odolnosti.
Odporová polarizace dána činným odporem elektrolytu činným odporem neroz
pustných povrchových vrstev elektrody. Odporová polarizace nemá vliv kinetiku
vlastních elektrodových reakcí. Helmholtzově
elektrické dvojvrstvě, která tvořena vrstvou nábojů vázanou povrchu pevné fáze opačně
nabitou vrstvou nábojů roztoku.
Mluvíme tzv
