Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 858 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Odporová polarizace nemá vliv kinetiku vlastních elektrodových reakcí. Kinetické pochody probíhající proudově zatížené elektrodě projevují rovněž změnou hodnoty rovnovážného potenciálu jejich vliv nazýváme přepětím. Odporová polarizace dána činným odporem elektrolytu činným odporem neroz­ pustných povrchových vrstev elektrody. Helmholtzově elektrické dvojvrstvě, která tvořena vrstvou nábojů vázanou povrchu pevné fáze opačně nabitou vrstvou nábojů roztoku. Při větších proudových hustotách však již nestačí produkty elektrolýzy difundovat elektrody, povrchu elektrody začíná tvořit vrstva kysličníků, řídicím procesem stává difúze iontů porézní vrstvou oxidů rozpouštění zpomaluje. stavu, kdy kov koroduje menší rychlostí než stavu aktivním. U mnohých kovů může docházet případům, kdy jejich reaktivita značně omezena. Pokud jednotlivých elektrodových dějů chemická reakce je děj nejpomalejší, výsledkem reakční přepětí. Uplatňuje hlavně případě větších proudových hustot elektrolytů menší měrnou vodivostí. Vlastní chemická reakce, při níž vý­ chozí látky vzniká výsledný reakční produkt, může obecně probíhat před ději, jehož výsledkem přenos náboje. jiných případech, jako např. Po vytvoření souvislé vrstvy kysličníků povrchu železné elektrody nastává pasivita charak­ terizovaná stavem, kdy již nedochází dalšímu rozpouštění železa elektroda koroduje pouze konstantní rychlostí danou rozpustností kysličníků železa daném roztoku. Hodnoty smíšeného potenciálu mají význam např. pomalá difúze částečně adsorbovaných iontů krystalové ploše elek­ trody, elektrodová reakce pak charakterizována krystalizačním přepětím. pasiv­ ního stavu lze např. Smíšená polarizace nastává případech, kdy elektrodě může probíhat několik elek­ trochemických reakcí současně. pasívním stavu má železo vlastnosti ušlechtilých kovů, pasívní stav železa nicméně jev dočasný po přerušení elektrolýzy železo vrací zpět aktivního stavu. případě, nejpomalejším tím tedy řídicím dějem elek­ trodové reakce není přenos náboje Helmholtzově dvojvrstvě, ale pomalý transport částic v difúzni vrstvě roztoku, mluvíme difúzním přepětí. Smíšeným potenciálem nazývána taková hodnota elektro­ dového potenciálu, při které neprochází elektrodou celkově žádný proud, neboť proudové účinky jednotlivých dílčích pochodů elektrodě současně probíhajících vzájemně kom­ penzují. pasivitě kovů, tj. Přepětípřenosu náboje nastává důsledku pomalého přenosu náboje tzv. u hliníku, anodické tvorby silných kysličníkových vrstev průmyslově využívá účelem zvětšení korozívní odolnosti. difúzni vrstvu. straně elektrolytu není ostře ohraničena a přechází tzv. Smíšenou polarizací rozumíme rozdíl mezi změřenou hodnotou potenciálu elektrody a hodnotou smíšeného potenciálu.zmenšení absolutní hodnoty rovnovážného potenciálu elektrochemických zdrojů) nebo její zvětšení případě elektrolýzy), lze polarizaci členit odporovou polarizaci, smíšenou pola­ rizaci přepětí. . Podle povahy dějů převládajícího účinku nejpomalejšího pochodu mluvíme přepětí přenosu náboje, difúzním přepětí, reakčním přepětí nebo krystalizačním přepětí. Rozhodující pro danou elektrodovou reakci může však být např. při studiu koroze kovů, které dochází již pouhým ponořením kovu elektrolytu, kdy celkový proud procházející soustavou nulový. Zpočátku, kdy rychlost rozpouštění železa určována přenosem náboje Helmholtzově vrstvě, probíhá rozpouštění poměrně snadno. Pasivita kovu způsobena vznikem vrstvy kysličníků jeho povrchu. Helmholtzova dvojvrstva charakterizována molekulár­ ními rozměry značným potenciálovým spádem. uvést železo při anodickém rozpouštění kyselých roztocích. Mluvíme tzv