Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 858 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Podle povahy dějů převládajícího účinku nejpomalejšího pochodu mluvíme přepětí přenosu náboje, difúzním přepětí, reakčním přepětí nebo krystalizačním přepětí. Smíšenou polarizací rozumíme rozdíl mezi změřenou hodnotou potenciálu elektrody a hodnotou smíšeného potenciálu. straně elektrolytu není ostře ohraničena a přechází tzv. stavu, kdy kov koroduje menší rychlostí než stavu aktivním. U mnohých kovů může docházet případům, kdy jejich reaktivita značně omezena. Odporová polarizace dána činným odporem elektrolytu činným odporem neroz­ pustných povrchových vrstev elektrody. pomalá difúze částečně adsorbovaných iontů krystalové ploše elek­ trody, elektrodová reakce pak charakterizována krystalizačním přepětím. Kinetické pochody probíhající proudově zatížené elektrodě projevují rovněž změnou hodnoty rovnovážného potenciálu jejich vliv nazýváme přepětím. pasivitě kovů, tj. Rozhodující pro danou elektrodovou reakci může však být např. pasívním stavu má železo vlastnosti ušlechtilých kovů, pasívní stav železa nicméně jev dočasný po přerušení elektrolýzy železo vrací zpět aktivního stavu. Odporová polarizace nemá vliv kinetiku vlastních elektrodových reakcí. Pasivita kovu způsobena vznikem vrstvy kysličníků jeho povrchu. . Hodnoty smíšeného potenciálu mají význam např. Vlastní chemická reakce, při níž vý­ chozí látky vzniká výsledný reakční produkt, může obecně probíhat před ději, jehož výsledkem přenos náboje. Pokud jednotlivých elektrodových dějů chemická reakce je děj nejpomalejší, výsledkem reakční přepětí. Mluvíme tzv. Přepětípřenosu náboje nastává důsledku pomalého přenosu náboje tzv. Smíšeným potenciálem nazývána taková hodnota elektro­ dového potenciálu, při které neprochází elektrodou celkově žádný proud, neboť proudové účinky jednotlivých dílčích pochodů elektrodě současně probíhajících vzájemně kom­ penzují. jiných případech, jako např. difúzni vrstvu. Uplatňuje hlavně případě větších proudových hustot elektrolytů menší měrnou vodivostí. Při větších proudových hustotách však již nestačí produkty elektrolýzy difundovat elektrody, povrchu elektrody začíná tvořit vrstva kysličníků, řídicím procesem stává difúze iontů porézní vrstvou oxidů rozpouštění zpomaluje. u hliníku, anodické tvorby silných kysličníkových vrstev průmyslově využívá účelem zvětšení korozívní odolnosti. Helmholtzova dvojvrstva charakterizována molekulár­ ními rozměry značným potenciálovým spádem. uvést železo při anodickém rozpouštění kyselých roztocích. Zpočátku, kdy rychlost rozpouštění železa určována přenosem náboje Helmholtzově vrstvě, probíhá rozpouštění poměrně snadno. Helmholtzově elektrické dvojvrstvě, která tvořena vrstvou nábojů vázanou povrchu pevné fáze opačně nabitou vrstvou nábojů roztoku. při studiu koroze kovů, které dochází již pouhým ponořením kovu elektrolytu, kdy celkový proud procházející soustavou nulový. Smíšená polarizace nastává případech, kdy elektrodě může probíhat několik elek­ trochemických reakcí současně. pasiv­ ního stavu lze např.zmenšení absolutní hodnoty rovnovážného potenciálu elektrochemických zdrojů) nebo její zvětšení případě elektrolýzy), lze polarizaci členit odporovou polarizaci, smíšenou pola­ rizaci přepětí. případě, nejpomalejším tím tedy řídicím dějem elek­ trodové reakce není přenos náboje Helmholtzově dvojvrstvě, ale pomalý transport částic v difúzni vrstvě roztoku, mluvíme difúzním přepětí. Po vytvoření souvislé vrstvy kysličníků povrchu železné elektrody nastává pasivita charak­ terizovaná stavem, kdy již nedochází dalšímu rozpouštění železa elektroda koroduje pouze konstantní rychlostí danou rozpustností kysličníků železa daném roztoku