Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 858 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
při studiu koroze kovů, které dochází již pouhým ponořením kovu elektrolytu, kdy celkový proud procházející soustavou nulový. Rozhodující pro danou elektrodovou reakci může však být např. Smíšenou polarizací rozumíme rozdíl mezi změřenou hodnotou potenciálu elektrody a hodnotou smíšeného potenciálu. případě, nejpomalejším tím tedy řídicím dějem elek­ trodové reakce není přenos náboje Helmholtzově dvojvrstvě, ale pomalý transport částic v difúzni vrstvě roztoku, mluvíme difúzním přepětí. Při větších proudových hustotách však již nestačí produkty elektrolýzy difundovat elektrody, povrchu elektrody začíná tvořit vrstva kysličníků, řídicím procesem stává difúze iontů porézní vrstvou oxidů rozpouštění zpomaluje. uvést železo při anodickém rozpouštění kyselých roztocích. Helmholtzově elektrické dvojvrstvě, která tvořena vrstvou nábojů vázanou povrchu pevné fáze opačně nabitou vrstvou nábojů roztoku. Mluvíme tzv. Uplatňuje hlavně případě větších proudových hustot elektrolytů menší měrnou vodivostí. Odporová polarizace dána činným odporem elektrolytu činným odporem neroz­ pustných povrchových vrstev elektrody. Smíšená polarizace nastává případech, kdy elektrodě může probíhat několik elek­ trochemických reakcí současně. pasívním stavu má železo vlastnosti ušlechtilých kovů, pasívní stav železa nicméně jev dočasný po přerušení elektrolýzy železo vrací zpět aktivního stavu. Vlastní chemická reakce, při níž vý­ chozí látky vzniká výsledný reakční produkt, může obecně probíhat před ději, jehož výsledkem přenos náboje. Podle povahy dějů převládajícího účinku nejpomalejšího pochodu mluvíme přepětí přenosu náboje, difúzním přepětí, reakčním přepětí nebo krystalizačním přepětí. Odporová polarizace nemá vliv kinetiku vlastních elektrodových reakcí. Zpočátku, kdy rychlost rozpouštění železa určována přenosem náboje Helmholtzově vrstvě, probíhá rozpouštění poměrně snadno. Přepětípřenosu náboje nastává důsledku pomalého přenosu náboje tzv. difúzni vrstvu. pasivitě kovů, tj. pomalá difúze částečně adsorbovaných iontů krystalové ploše elek­ trody, elektrodová reakce pak charakterizována krystalizačním přepětím. straně elektrolytu není ostře ohraničena a přechází tzv. Helmholtzova dvojvrstva charakterizována molekulár­ ními rozměry značným potenciálovým spádem. pasiv­ ního stavu lze např. Pokud jednotlivých elektrodových dějů chemická reakce je děj nejpomalejší, výsledkem reakční přepětí. . Kinetické pochody probíhající proudově zatížené elektrodě projevují rovněž změnou hodnoty rovnovážného potenciálu jejich vliv nazýváme přepětím. Po vytvoření souvislé vrstvy kysličníků povrchu železné elektrody nastává pasivita charak­ terizovaná stavem, kdy již nedochází dalšímu rozpouštění železa elektroda koroduje pouze konstantní rychlostí danou rozpustností kysličníků železa daném roztoku. U mnohých kovů může docházet případům, kdy jejich reaktivita značně omezena. jiných případech, jako např.zmenšení absolutní hodnoty rovnovážného potenciálu elektrochemických zdrojů) nebo její zvětšení případě elektrolýzy), lze polarizaci členit odporovou polarizaci, smíšenou pola­ rizaci přepětí. Pasivita kovu způsobena vznikem vrstvy kysličníků jeho povrchu. stavu, kdy kov koroduje menší rychlostí než stavu aktivním. u hliníku, anodické tvorby silných kysličníkových vrstev průmyslově využívá účelem zvětšení korozívní odolnosti. Hodnoty smíšeného potenciálu mají význam např. Smíšeným potenciálem nazývána taková hodnota elektro­ dového potenciálu, při které neprochází elektrodou celkově žádný proud, neboť proudové účinky jednotlivých dílčích pochodů elektrodě současně probíhajících vzájemně kom­ penzují