Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
. nejhustší
v blízkosti centrálního iontu, kde působí nejsilněji elektrostatické přitažlivé síly.
Při migraci centrálních iontů elektrodám uplatňuje odpor viskózního prostředí
jako síla brzdící migraci iontů. Poněvadž procesu vznikání zanikání zapotřebí určité rela
xační doby (např.2. případě, reakční volná entalpie může reakce probíhat samovolně.
17.. Výsledky teoretických výpočtů shodují experimentálními vý
sledky případě zředěných silných elektrolytů. Pokud
AG soustava rovnováze koncentrace výchozích látek konečných produktů zů
stává časově konstantní. . Pro obecnou chemickou reakci
PbS04 HaO Pb02 (17-7)
bB . Jejich práce jsou pak základem poměrně složité moderní
teorie silných elektrolytů. ELEKTRODOVÝ POTENCIÁL
Při vyšetřování vztahu pro rovnovážné napětí článku vycházíme termodynamických
úvah. Elektrolyt
jako celek pak vytvářen souborem vzájemně prolínajících centrálních iontů iontových
atmosfér.elektrodě opět vytvářela aktivní hmota podle pochodu
PbS04 (17-6)
Kladné elektrodě jsou při nabíjení akumulátoru elektrony účinkem vnějšího elektric
kého pole odnímány, ionty SO^~ roztoku proto pohybují směrem povrchu kladné
elektrody. migraci
iontů vliv nejen odpor viskózního prostředí, ale elektrostatické síly, které projevují
jako elektroforetický relaxačníjev. Teorie silných elektrolytů předpokládá, kolem každého iontu
v roztoku vytvoří kulovitý oblak opačně nabitých iontů iontová atmosféra. Proti vytváření iontové atmosféry působí Brownův tepelný pohyb iontů, který však
nemůže daných podmínkách vliv přitažlivých sil překonat. (17-8)
891
. pří
padě, reakční volná entalpie pochod nemůže probíhat samovolně.
Nutným předpokladem pro přenos náboje elektrochemickou soustavou disodace
elektrolytu kladné záporné ionty. První Arrheinovy představy částečné disociaci elek
trolytu roztocích shodovaly kvantitativně skutečností pouze slabých elektrolytů
(např. organické kyseliny). Uvedené představy zpra
covali Debye Hückel matematicky. Relaxační (asymetrický) jev nastává důs
ledku ustavičného zanikáni iontové atmosféry tvoření nového oblaku iontů směru
migrace centrálních iontů. Příčinou chemické reakce, probíhající při konstantním tlaku změna volné entalpie
AG. předpokladu úplné disociace elektrolytů roztoku odvodili
Debye Hückel teorii pro silné elektrolyty. Zatímco migrace centrálního iontu
jde jedním směrem, působí jeho iontovou atmosféru elektrostatické síly, které nutí
k pohybu proti směru migrace centrálního iontu. Zmíněný viskóznijev způsobuje, počáteční zrychlený pohyb
iontů přechází účinkem vzrůstajícího viskózního odporu pohyb rovnoměrný.3. Výsledkem relaxačního
a elektroforetického efektu určité zmenšení pohyblivosti iontů.. Elektroforetický efekt způsoben tím, migraci do
chází vzájemně protisměrně proudících prostředcích. 10-9 s), dochází důsledku setrvačnosti určité deformaci původně kulo
vitého tvaru iontové atmosféry („centrální iont předbíhá svou atmosféru“) těžiště opačných
nábojů iontové atmosféry leží pohybujícím centrálním iontem. Tuto teorii pak bylo možné aplikovat pro slabé
elektrolyty, jestliže při výpočtech vycházelo experimentálně zjištěných koncentrací iontů
v slabých elektrolytech. Určitá uspořádanost iontů
v elektrolytu není žádným statickým modelem, ionty molekuly rozpouštědla stále pohy
bují, proto úvahy jisté struktuře elektrolytu lze vztahovat pouze určitému časovému
průměru.. kladné elektrodě dochází anodické oxidaci PbSCU spojené opětovnou
tvorbou aktivní hmoty PbC>2 podle pochodu
Rovnice uvedené pro jednotlivé děje kladné záporné elektrodě olověného akumu
látoru jsou podstatě pouze schématem dějů hlavní elektrochemické reakce; nebylo přihlí
ženo reakcím vedlejším nebyla blíže uvedena reakční kinetika jednotlivých pochodů
