Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
stručného přehledu vyplývá, že:
a) viditelné záření teplotního zářiče (žárovky) pouze sekundární složkou pře
vážná část zářivé energie vystupuje formě infračerveného záření. světelných zdrojů podle vzniku optického záření
Tepelné záření žárovka klasická
žárovka halogenová
výboj plynu parách kovů doutnavka
xenonová výbojka
sodíková výbojka
halogenidová výbojka
výboj plynu, parách kovu luminiscence
pevné látky
vysokotlaká rtuťová výbojka
zářivka
elektroluminiscence elektroluminiscenční panel
polovodivý přechod P-N svítící dioda
stimulovaná emise laser
plynové náplně, tlaku, vzdálenosti elektrod průměru výbojové trubice. Charakte
ristika výboje záporný sklon, proto pro dosažení stabilního provozu používá omezující
zařízení (předřadník odporový, indukční nebo kapacitní).
Fotoluminiscence podle doznívací doby dělí nafosforescenci (větší než 10^s afluorescenci
(menší než 10~8s). Měrný výkon zářiče
závisí jednak teplotě svíticího tělesa (vlákno nebo šroubovice), jednak jeho vlastnostech
(všechny dosud technologicky použitelné materiály jsou neselektivní zářiče),
b) účinnost přeměny výbojového zdroje světla závisí především složení plynové
náplně. Nevýhoda spočívající nevhod
ných barevných vlastnostech takového zdroje světla evidentní.
Pro přeměnu ultrafialového záření (fluorescence) používají halofosforečnany (zářivky)
a vanadičitan yttritý (vysokotlakové výbojky).fotoluminiscence, kdy absorpcí fotonů kratší
vlnové délce (ultrafialové záření ionizovaných par rtuti) dochází emisi viditelného záření.
V elektrickém zdroji světla využívá tzv.2.
Principy vzniku optického záření elektrickém zdroji světla uvedením některých
příkladů jsou tab.
Jiným typem luminiscence elektroluminiscence, kdy vybuzení optického záření
dochází vlivem urychlení elektronů elektrickém poli dielektrické vrstvě svítícího konden
zátoru nebo pevné látce polovodičového typu svíticí dioda; viz odst.
Technicky důležité materiály luminofory jsou anorganické látky krystalofory.). 14. 170.
c) iniscence vzniká některých látkách, které jsou schopny proměnit absor
bovanou energii optické záření. technické praxi výbojových zdrojů světla využívá převážně
fluorescence.2. Typickým příkladem využití par sodíku, jehož Spektrální dvojčára 589,0/589,6 nm
vyzařuje blízkosti maxima citlivosti lidského oka (555 nm).
Protože převážná část výbojových zdrojů světla pracuje při střídavém napětí, používá
se předřadná tlumivka.4).2. Paschenův zákon
vyjadřuje závislost zápalného napětí součinu tlaku par vzdálenosti elektrod. Výjimku tvoří doutnavky zabudovaným činným odporem přímo
v patici směsové vysokotlakové výbojky (viz odst. elektroluminiscenčním zdroji světla to
pak sirník zinečnatý). Proto výbojových
zdrojů světla využívá buď kombinace řady látek (příměsí) vedoucí zlepšení barevných vlast-
799
. Vznik luminiscence není shodný teplotním zářením, neboť
vznik optického záření děje podstatně nižších teplot při podstatně vyšší účinnosti
přeměny.
Napětí výboji napětí mezi elektrodami ustáleném stavu.Tab 170. 14.
U elektrického výboje neplatí pro závislost napětí proudu Ohmův zákon
