Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Zápalné napětí výboje nejmenší napětí, při němž vznikne výboj. Je-li £<;. 823. Závislost spektrální intenzity
vyzařování černého zářiče teplotě
a vlnové délce (Planckův zákon)
Obr. Oblast doutnavého výboje vyznačuje malým
zatížením katody (10~5 10-1A cm-2) velkým katodovým úbytkem napětí (100 200 V).
b) lektrický výboj vzniká výbojové trubici opatřené dvěma elektrodami, na
něž připojeno napětí. 824. Dalším zdrojem elektronů může
být fotoelektrický jev, popřípadě přítomnost ionizačního činidla výbojové trubici. případě tzv.
Charakteristika výboje závislost proudu výbojky napětí výbojce (obr.
Využívají dvě oblasti charakteristiky. Podíl spektrálních intenzit vyzařování teplotního zářiče thw vyzařování čer
ného zářiče Mea.) při všech vlnových délkách. Pro vedení elektřiny plynu důležitá přítomnost prvotních elek
tronů, které pomocí srážek způsobí ionizaci atomů molekul plynné náplně. Schematické znázornění
voltampérové charakteristiky elektrického
výboje
Pro černý zářič platí, <;.
Výboj obloukový charakterizován nízkým katodovým úbytkem napětí (10 a
proudovým zatížením katody 103 cm-2. šedém zářiči. Závisí složení
798
. 824) tlak plynové náplně
(viz část nízkotlakové vysokotlakové výbojové zdroje světla).
Dělítkem proudové zatížení katody (proud výbojky viz obr.
V technické praxi rozlišujeme obloukový výboj nízkotlakový (2a) vysokotlakový (2b). 824).teplotě. Zdrojem vol
ných elektronů jejich emise elektrody (katody), kdy přiložením dostatečně vysokého na
pětí vzniká autoemise, nebo při vysoké teplotě termoemise. selektivního zářiče jde zářič, jehož emisi
vita uvažovaném oboru záření závislá vlnové délce.
V obou případech jde neselektivní zářiče, jejich spektrální emisivita uvažovaném oboru
spektra nezávislá vlnové délce. Jinými slovy
dobré zářiče jsou dobrými absorbátory naopak.) nazývá spektrální emisivita
M tli (A)
£<i)=
Důležitým vztahem proto Kirchhoffův zákon pro teplotní zářič vyjadřující vztah mezi
emisivitou činitelem pohlcení a
fi(A) oc(a) (14-10)
Spektrální emisivita bodě povrchu teplotního zářiče při jakékoli teplotě vlnové délce
se rovná spektrálnímu činiteli pohlcení pro záření, které dopadá témž směru.) a<;.)
menší než ale přitom konstantní pro všechny vlnové délky, hovoříme tzv.
(14-9)
Obr
