Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 762 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Rovnoměrnost osvětleni podíl nebo poměr největší nejmenší intenzity osvětlení na dané ploše (Emin/Emta) nebo také nejmenší střední intenzity osvětlení téže ploše (EminiE*'{^ gzn-úfínnost svítidla podíl světelného toku vyzařovaného svítidlem měřeného stanovených podmínek celkového světelného toku, který vyzařují světelné zdroje stej­ ných podmínek ovšem mimo svítidlo (samostatně). wolframu), bude vždy menší než záření odpovídající dané 797 . Spektrální intenzita vyzařování skutečného povrchu teplotního zářiče, který nemá vlastnosti černého tělesa (např. 14. Izonitový diagram souhrn izonit. Úkol clonění nejmenší ostrý úhel mezi vodorovnou rovinou přímkou, která prochází okrajem stínidla protilehlým obrysem světelného zdroje čirých zdrojů uva­ žuje vlákno, jinak povrch baňky nebo trubice). Na obr. Základní zákon (Planckův) teplotního záření vyjadřuje závislost spektrální intenzity vyzařování černého zářiče (těleso, které pohlcuje veškeré záření dopadající) teplotě vlnové délce Mtw (A, CiA-s(/c'/tó l)-1 (14-6) kde iWe(i) spektrální intenzita vyzařování neboli podíl zářivého toku vyzařovaného ploš­ ného prvku zářiče velikosti tohoto prvku 2], Ci 2ttÄC2 3,7415 ÍO“16W m2, C2 1,4388 10-2 K, k 0 teplota. Izoluxa, čára jež množinou bodů stejnou intenzitou světleni. Čárkovaná čára znázorňuje tzv. posouvací zákon Wienův kterého lze odvodit vlnovou délku, při níž nabývá intenzita vyzařování maxi­ mální hodnoty ¿max konst 2,897 10“3m (14-7) Další dva důležité vztahy teplotního záření vyjadřuje zákon Stefanův-Boltzmannův (intenzita vyzařování černého tělesa závisí čtvrté mocnině absolutní teploty) MeW <704 m-2; m-2K -4, (14-8) kde 2-rJk = 5,67 IQ-8 W-m-2K -4 15A3c2 a dále zákon Kirchhoffův. 823 Planckův zákon vyjádřen graficky. Clonění zakrytí zdrojů světla svítidle tak, aby při přímém pohledu omezilo oslnění.1. Izoluxavý diagram je souhrn izolux. Činitel využití podíl užitečného světelného toku svítidla světelného toku vyzařova­ ného samostatným zdrojem světla; rovná součinu provozní účinnosti (svítidla) účinnosti prostoru. a) eplotní záření, neboli inkandescence vzniká žárovce.3 FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY VZNIKU SVĚTLA Ve světelném zdroji vzniká optické záření třemi způsoby: a) jako průvodní jev teplotního záření vznikajícího zahřátím pevné látky vysokou teplotu, b) vybuzením atomů par kovů nebo plynů elektrickém výboji, c) luminiscencí pevných látek. Izonita, čára jež množinou bodů stejným jasem při dané poloze pozorovatele a zdroje světla. Užitečný světelný tok svítidla ten, který dopadá rovinu, níž určuje měří osvětlení (srovnávací rovina)