Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
50. schéma elektrického
obvodu, kde jsme písmeny Bi, B2, B3, . dán každou částečnou kostrou, která neobsahuje
ani jednu smyčku jejíž větve procházejí všemi uzly kostry. Další důležitý pojem je
smyčka.
Geometrickou strukturu obvodu získáme nahrazením všech větví obvodu úsečkami. souvislé kostry. obr. uzavřená dráha, kde neopakuje žádná větev libovolné dvě větve smyčky
nemají společný uzel výjimkou dvou větví bezprostředně sobě následujících. Separátní
část kostry část, která není vodivým (galvanickým) nebo kapacitním spojením spojena
s ostatními částmi kostry. úplný strom kostry.
Obr... obr. 51..
Větev elektrického obvodu vodivé spojení dvou uzlů obsahující alespoň jeden obvo
dový prvek, avšak již žádný další uzel. Pro počet větví úplného stromu kostry uzlech separátních částí
je dán vztah
Vk (4-173)
al dl
128
. označili uzly obvodu vi, V2, V3, . potom zachyceno několik úplných stromů kostry
podle obr. 52. Schéma elektrického obvodu Obr. Kostra zapojeni elektrického
obvodu
Topologické vlastnosti elektrického obvodu jsou potom určeny počtem uzlů způso
bem, jakým jsou tyto uzly mezi sebou propojeny větvemi.úvodu uvedeme několik definic základních pojmů používaných topologickém
zkoumám elektrických obvodů:
Uzel elektrického obvodu místo vodivého styku dvou nebo více prvků elektrického
obvodu.
Obr.. Vzniklý
útvar, který charakterizuje daný obvod stránce topologické, nazýváme kostra zapojeni
elektrického obvodu (obr. Kostru elektrického obvodu, kterou lze nakreslit rovině tak,
aby žádná dvojice větví nekřížila, nazýváme kostra rovinná. Platí, každý obvod vždy
alespoň jeden úplný strom. Příklady na
sestaveni úplného stromu
kostry
Vynecháním libovolného počtu větví dostaneme tzv. částečnou kostru, jejíž pomocí
definujeme dále tzv. 51. 51). Jednotlivé separátní části jsou tzv. větve obvodu
