Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
49. lineární indukčnost (obr. 48b).
1 r
:10 UL^ ár
Energie magnetického pole cívky bude dále vyjádřena vztahem
W -
Í LÍ2
(4-169)
(4-170)
(4-171)
(4-172)
Lze tedy shrnout, pro vyjádření energie daném obvodu můžeme používat napětí nebo
náboje kondenzátorů proudů nebo magnetických toků cívek. Pro případ lineární závislosti magnetického toku proudu
získáme tzv. Při popisu základních obvodových prvků jsme poznali, že
parametry charakterizující daný základní obvodový prvek jsou případě nelineárního prvku
vyjádřeny jako funkce přiloženého napětí nebo procházejícího proudu.mají shodná znaménka (obr. Zvláštním případem vícepólu tzv. topologie.
127
.
4. Dosud uvažované základní obvodové prvky jsou potom tohoto hlediska dvojpóly. svou geometrickou strukturou,
Zkoumáním této geometrické struktury zabývá tzv. «-bran dvojicemi svorek
(obr. 48b plně)
0 LÍl
kde indukčnost. 49). Poměry magnetického
toku proudu indukčnosti
c!
Obr.
Jak již bylo řečeno, považujeme daný elektrický obvod nelineární, obsahuje-li
alespoň jeden nelineární prvek.
u, j
2 :
c „'2
t in
o—— —
o---
b)
Obr. ZÁKLADY TOPOLOGIE ELEKTRICKÝCH OBVODŮ
Elektrické obvody liší fyzikálními hodnotami prvků jejich vzájemnými vazbami
a dále způsobem, jakým jsou tyto prvky propojeny, tj.4. dvojbran, častěji nazývaný čtyřpól (obr. Důležité místo teorii obvodů zaujímá
též tzv.4. Vzhledem tomu, energie
se nemůže obvodu měnit skokem, musí mít tyto uvedené veličiny spojitý charakter. 49d).
Konečně můžeme základní obvodové prvky dělit lineární nelineární. Pro vztah mezi proudem napětím platí
dÍl d0
u L
dt dt
resp. Element obvodu, který n
svorek nazýváme n-pól.
lze nich vytvářet libovolně složité obvodové prvky. Rozděleni obvodových prvků
podle počtu svorek:
a) n-pól, n-bran, dvojpól, dvojbran
Další hledisko důležité teorii obvodů pro třídění obvodových prvků počet svorek,
kterými daný prvek připojuje ostatním částem obvodu. 48
