Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 127 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
49). Zvláštním případem vícepólu tzv.mají shodná znaménka (obr. Konečně můžeme základní obvodové prvky dělit lineární nelineární.4. 1 r :10 UL^ ár Energie magnetického pole cívky bude dále vyjádřena vztahem W - Í LÍ2 (4-169) (4-170) (4-171) (4-172) Lze tedy shrnout, pro vyjádření energie daném obvodu můžeme používat napětí nebo náboje kondenzátorů proudů nebo magnetických toků cívek. lze nich vytvářet libovolně složité obvodové prvky. 49. u, j 2 : c „'2 t in o—— — o--- b) Obr. topologie. Poměry magnetického toku proudu indukčnosti c! Obr.4. Rozděleni obvodových prvků podle počtu svorek: a) n-pól, n-bran, dvojpól, dvojbran Další hledisko důležité teorii obvodů pro třídění obvodových prvků počet svorek, kterými daný prvek připojuje ostatním částem obvodu. 4. «-bran dvojicemi svorek (obr. svou geometrickou strukturou, Zkoumáním této geometrické struktury zabývá tzv. dvojbran, častěji nazývaný čtyřpól (obr. 48b plně) 0 LÍl kde indukčnost. 48. 49d). Vzhledem tomu, energie se nemůže obvodu měnit skokem, musí mít tyto uvedené veličiny spojitý charakter. 127 . 48b). Dosud uvažované základní obvodové prvky jsou potom tohoto hlediska dvojpóly. ZÁKLADY TOPOLOGIE ELEKTRICKÝCH OBVODŮ Elektrické obvody liší fyzikálními hodnotami prvků jejich vzájemnými vazbami a dále způsobem, jakým jsou tyto prvky propojeny, tj. Element obvodu, který n svorek nazýváme n-pól. Při popisu základních obvodových prvků jsme poznali, že parametry charakterizující daný základní obvodový prvek jsou případě nelineárního prvku vyjádřeny jako funkce přiloženého napětí nebo procházejícího proudu. Jak již bylo řečeno, považujeme daný elektrický obvod nelineární, obsahuje-li alespoň jeden nelineární prvek. Pro vztah mezi proudem napětím platí dÍl d0 u L dt dt resp. lineární indukčnost (obr. Důležité místo teorii obvodů zaujímá též tzv. Pro případ lineární závislosti magnetického toku proudu získáme tzv