Má-li elektrické vedení spolehlivě plnit svoji funkci a mít při tom patřičnou životnost, musí jeho druh odpovídat provoznímu účelu a prostředí a musí být správně dimenzováno. /ČSN 34 102 čl. 21, ČSN 34 1610 čl. 136, ČSN 37 5200 čl. 41 ...
tfelse-li tisto vzdálenost zachovat,
. ¿Spojují proto hro
mosvodem, podle situace vzájemné polohy obou zaří
zení. Elektrická zařízení blízkosti hromosvodu,
avšak nevystavená přímému zásahu bleaku, mají být umístěna
v takové vzdálenosti, aby byl vyloučen přeskok /vzorec 53/»
K odvedení indukovaných nábojů pste zněla postačí uzsser./,
b/ EBBÍsténá blízkosti hromosvodu. Zpravidla toto spojení provede zemi připo
jením společné uzemnění.
U kovových střech nebo celokovových objektů, kde elektric
ké zařízení vystavené úderu bleška neoddělitelně spoje
no hromosvodem, možné pouze první řešení, tj.vleklo silového rozvod«. případě průrazu elektrického
zařízení -na kostru mohlo toto jiskřiště stát zdrojem
úrazu elektrický®) proudem»
Proto eual být umístěním nebo zakrytím chráněné před
nahodilý® dotykem, nebo musí být série zařazeno drahé
jiskřiště vzdálenosti aspoa přípustné uzemnit
elektrické zařízeni samostatně, bez spojení hromosvodem. Společné uzemněni nemá mít
větší odpor než Ž£J».-
a/ připojování silových elektrických zařízení
Z hlediska ochrany před účinky blesku 1*« rozlišit
silová elektrická zařízení:
a/ vystavená úderu blesku /např.
Elektrická zařízení vystavená úderu blesku «asi být
schopna splnit funkci hromosvodu.ěal
ochranného vodiče.
Nelze-li této hodnoty dosáhnout, m&ie spojit hro
mosvodem přes evodič přepětí nebo jiskřiště přeskokovou
vzdáleností aspoň mm. motory ventilátorů, si
rény» neónové reklamy apcd.
Protože vlnový odpor tohoto rozvodil značně vyšší než
u hromosvodu, projeví účinky atmosférického přepětí
zpravidla jen blízkosti styku obou soustav /hrossosvodnl
a silové/. spoje
ni hromosvodem, který pak mít odpor nejvýš® ,
aby atmosférické přepětí noz*
