Má-li elektrické vedení spolehlivě plnit svoji funkci a mít při tom patřičnou životnost, musí jeho druh odpovídat provoznímu účelu a prostředí a musí být správně dimenzováno. /ČSN 34 102 čl. 21, ČSN 34 1610 čl. 136, ČSN 37 5200 čl. 41 ...
Křižování souběhy elektrických vedeni hro
mosvodem neřeší podle vzorce /53/, ale třeba dodržet
*j holých vedení izolovaných jednožilových vodičů na
podpěrách při souběh« aspoň při křižování m. Proto je
na místě větší snaha odděleni sdělovacích zařízení od
hromosvodu než zařízení silových. Nelze-li
ani toho dosáhnout, pak voli spojení přes jiskřiátě
a dalěí způsoby jako při styku hromosvodu silových záři™
soui.
Styk nebo přiblížení sdělovacích části hromosvodem
může nastat zejména:
a/ podpěr vodičů nadzemních sdělovacích vedení,
b/ sdělovacích kabelů,
c/ kovových konstrukcí nesoucích sdělovací zařízeni a
d/ antén.
Podpěry umístěné budovách hromosvodem ním
spojuji tehdy, je-li přímý zásah blesku nebo přeskok
pravděpodobný, jen vedeni jmenovitým napětím men
ším nebo rovným 360 Při vyšším jmenovitém napiti se
.-
spojí elektrické zařízmí hromesvodea, a£
v zemi. Bozhodujícím čiai tele® však vždy požadavek práv
ně spolehlivé funkce sdělovacích seřízení.
U všecfe ostatních izolovaných vodičů musí být vzájemná
vzdálenost při souběhu 0,5 ai, při křižováni aspoň 0,2 »,
V zemi být svod silových kabelových vedeni nejdá
le, při souběhu aspoň při křižováni nejméně 0,5 ®,
b/ Připojováni elaktrických sdělovacích zařízeni
C sdělovacího zařízení nutno při posuzování
jeho vztahu hroasosvodu respektovat kromě nebezpečí úra
zu atmosférický«* přepětím možnost zničeni citlivých a
nákladných sdělovacích zařízení výboje» blesku. Jestliže tohoto oddě
lení nelze různých důvodů dosáhnout, obdobně jako
při styku sdělovacích obvodů obvody silovými vhodné, aby
i hromosvodem bylo sdělovací zařízení spojeno pokud mož
no jediném místě, uzemněni zemi
