Kniha v první části podrobně vysvětluje vyhlášku 50/1978 o odborné způsobilosti v elektrotechnice a dále probírá všechny potřebné zákony, vyhlášky, předpisy a normy, které musí pracovník znát při příslušné zkoušce. Ve druhé části jsou pak uvedeny příklady učebních a zkušebních otázek včetně správných odpovědí. Kniha je určena širokému okruhu pracovníků, kteří vykonávají činnost na elektrických zařízeních nebo tuto činnost řídí.
).govaný zástupce mohl zkoušení nebo přezkoušení zúčastnit. falešné soli
darity.
Je logické, organizace musí provést při nevyhovujícím výsledku
zkoušky nebo přezkoušení opatření tom směru, pracovníka bude
pověřovat doby kladného závěru opakované zkoušky nebo pře
44
.
Zástupce tedy sleduje objektivnost prováděných zkoušek,
a může tak případě potřeby vznést případné nám itky. Toto ovšem mezní situace. známkování nebo aby bylo používáno jiné slovní
vyjádření úrovně (výborně, dobře, dostatečně atd. Samozřejmě,
že právo klást otázky. Obvykle pak tento přístup může jedním omentů,
které přispěly vzniku nešťastné události. Není proto
možné, aby znalosti pracovníků byly hodnoceny jiným způsobem,
jako např.
Nesprávné zodpovězení otázky vyplývající ČSN 1010, ČSN
34 3100 norem přidružených měly praxi následek, sou
hrnný výsledek klasifikován jako nevyhovující, kdyby byly další
otázky jinak zodpovězeny správně.
Vyhláška připouští hodnocení výsledku zkoušek nebo přezkoušení
pouze dvěm stupni známek (vyhověl nebo nevyhověl).
Je vhodné, aby delegovaný zástupce byl předem informován
o zásadách zkoušení nebo přezkoušení, jejich náplni dále pří
padech zkoušení nebo přezkoušení pracovníků uvedených 8,
10, svých právech povinnostech vyplývajících oprávnění
člena komise. Případné nedostatky při zkouškách nebo
přezkoušení pak mohou projednat jednáním mezi ve
dením organizace.
(4) Při nevyhovujícím výsledku mohou být zkoušky nebo přezkou
šení pracovníků opakovány term ínech určených organizací. Jeho účastí naplňována společenská kontrola, zejm éna
z pohledu zajištění bezpečnosti práce. úspěš
ného vykonání zkoušek nebo přezkoušení mohou být tito pracovníci
pověřováni jen činností, která odpovídá jejich znalostem prokázaným
při zkoušce nebo přezkoušení.
(3) Výsledek zkoušek nebo přezkoušení hodnotí dvěm stupni
znám (vyhověl nebo nevyhověl). Lhůta,
v jaké předstihu zkoušení nebo přezkoušení oznamuje, není sta
novena, tak vhodné projednat mezi organizací způsob
a term íny oznamování předem.
Je proto nezbytný nekompromisní přístup při hodnocení znalostí
pracovníků, přičemž nutné vystříhat projevů tzv
