Planární prenosové vedení na polovodicovém substrátu

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Cílem této práce bylo seznámit se s typy planárních vedení a diskutovat jejichvlastnosti. Následně pak vytvoření reálných modelů vybraných typů vedenív programu COMSOL Multiphysics a simulací ověřit jejich vlastnosti. Druhá částpráce se zabývá modelováním polovodičového substrátu, který nahrazuje dielektrickýsubstrát použitý u vedení v první části práce. Závěrečná část práce se zabýváověřením dosažených výsledků výpočtem ve specializovaném programu TiberCAD.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Pavel Chára

Strana 41 z 71

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
40: geometrie planárního tranzistoru MOSFET Rovnice (50) (52) platí pouze subdoméně A-B-E-F-G-H-A, izolant ohraničený body B-C-D-E-B, můžeme charakterizovat buď Laplaceovou rovnicí pro elektrostatický potenciál 0)( =∇⋅∇ (54) nebo předpokladem absence nosičů náboje 0=== Cpn (55) Avšak použití těchto rovnic znemožňuje určení proudu procházejícího bází a vlivu náboje izolační vrstvy oxidu.36 Obr. Okrajové podmínky typických rozhraní polovodičových struktur Ohmický kontakt Schottkyho kontakt Polovodič - izolant Umělé rozhraní Elektrický potenciál       = i b 2 arcsin n C h q kT Ψ       = i b 2 arcsin n C h q kT Ψ 0= ∂ ∂ n Ψ 0= ∂ ∂ n Ψ Koncentrace elektronů 2 4 2 i 2 CnC n ++ =         ++ −−= 2 4 2 i 2 nn CnC nqvnJ =nJ 0= ∂ ∂ n n Koncentrace děr 2 4 2 i 2 CnC p −+ =         −+ −−= 2 4 2 i 2 pp CnC pqvnJ =nJ 0= ∂ ∂ n p . Hranice A-B, E-F, C-D B-E interpretují fyzické hranice představující tři kontakty jedno rozhraní mezi polovodičem izolantem. V následující tabulce Tab. Fyzické hranice mohou být rozděleny tří kategorií ISOp DDDD ∂∪∂∪∂=∂ (56) kde ∂DO značí ohmický kontakt, ∂DS Schottkyho kontakt ∂DI rozhraní s izolantem [8]. Hranice A-H, B-C, D-E, F-G a G-H pokládáme umělé hranice.1 uveden přehled okrajových podmínek pro všechny tři závislé proměnné soustav rovnic (50) (52), kde značí normálový vektor kolmý vn, značí rychlosti tepelné rekombinace [8]. Tyto hranice sice reálné struktuře neexistují, ale usnadňují simulaci tím, strukturu separují okolního prostředí. Tab