Planární prenosové vedení na polovodicovém substrátu

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Cílem této práce bylo seznámit se s typy planárních vedení a diskutovat jejichvlastnosti. Následně pak vytvoření reálných modelů vybraných typů vedenív programu COMSOL Multiphysics a simulací ověřit jejich vlastnosti. Druhá částpráce se zabývá modelováním polovodičového substrátu, který nahrazuje dielektrickýsubstrát použitý u vedení v první části práce. Závěrečná část práce se zabýváověřením dosažených výsledků výpočtem ve specializovaném programu TiberCAD.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Pavel Chára

Strana 17 z 71

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
kvazi-TEM aproximace. Ve skutečných případech permitivita substrátu nabývá pouze konečné hodnoty. Elektromagnetické pole pak popsáno vztahy (2) (6). Při celé elektromagnetické pole soustředěno substrátu mezi pásky vůbec neproniká okolního prostředí. Tato situace nastává takových kmitočtech, pro něž jsou příčné rozměry substrátu vodivých pásků mnohem menší než polovina vlnové délky dielektriku. to způsobeno obtížemi při vhodné formulaci okrajových podmínek nutností uvažovat hybridní vlny, tedy celkové elektromagnetické pole. Při jsou rovnice (1), (2) totožné dostáváme příčně homogenní nesymetrické páskové vedení vzduchovým dielektrikem. Druhým mezním případem mikropáskové vedení vytvořené dielektrickém substrátu s velmi vysokou hodnotou relativní permitivity. Konstanta šíření podélném směru stejná pro oblast substrátu pro vzduchové prostředí Elektromagnetická vlna musí totiž celém příčném průřezu vedení substrátu nad ním) postupovat stejnou rychlostí. Takové vedení příčně homogenní, přičemž permitivita prostředí dána permitivitou substrátu tedy velmi vysoká. Přesné analytické řešení předchozích vlnových rovnic při splnění příslušných okrajových podmínek velmi obtížné lze provést jen numericky. Existují dva mezní případy, kdy řešení naznačeného problému výrazně zjednoduší. Přesnost aproximace kvazi-TEM lze vyšších kmitočtech . Je-li pro obě prostředí stejná, musí mezní vlnové číslo pro obě části vedení naopak lišit. disperze vln kmitočtová závislost charakteristické impedance vedení jsou zanedbatelně malé. Jen tak mohou být pro libovolnou souřadnici stále splněny okrajové podmínky povrchu substrátu (rovnost tečných složek).12 ( zz eCeCzTzTzT γγ ⋅+⋅=+= −−+ 21222 (4) který popisuje vlnový charakter elektromagnetického pole vlnovodu podélném směru, kde jsou integrační konstanty konstanta šíření v podélném směru. Porucha vůči stavu malá zejména relativně nízkých kmitočtech, kdy vlnové číslo malé. těchto případech lze vlastnosti vedení vyšetřovat pomocí tzv. vedení pak pohlížíme jako na vedení vlnou TEM, přičemž přibližnost takového modelu vyjadřujeme tím, že říkáme, mikropáskovém nesymetrickém vedení šíří vlna kvazi-TEM. Funkce příčných souřadnic T1 vyhovuje tedy dvěma rovnicím 0101 =⋅Γ+∆ vzduchu (5) a 01d1 =⋅Γ+∆ substrátu, (6) kde 22 0 2 0 γ+=Γ 22 0r 2 d +⋅=Γ . Řešením nejnižšího řádu rovnic (5), (6) vlna TEM Funkce splňuje Laplaceovu rovnici a podélném směru nevznikají složky elektrického ani magnetického pole. Důsledkem přibližnosti aproximace kvazi-TEM omezení platnosti výsledků pouze na kmitočtové pásmo, kde jsou podmínky pro tuto aproximaci dostatečně splněny, tj. Vlnové rovnice (1), (2), (5) (6) lze pak přibližně chápat jako určitou poruchu některého uvedených stavů. Podélné složky elektrického magnetického pole vlny HEM jsou těchto podmínek zanedbatelně malé srovnání velikostmi příčných složek pole