Hromosvody byly upevněny
do kovových stojanů spojeny pomocí hliníkového zemnicího lana průřezu mm2
se
zemním potenciálem laboratoře. Pro dodržení homogenity pole pro oba jímače bylo měření nejprve
prováděno pomocí kovového síta rozměrech 2,5 1,5 Síto bylo umístěno vzdálenosti
jednoho metru nad hroty aktivního pasivního bleskosvodu bylo pro možnost přesného
výškového nastavení zavěšeno izolátorovém závěsu jeřábu. Zdrojem pro rázovou vlnu byl
desetistupňový rázový generátor Haefely maximálním napětím energií kJ. Cílem bylo stanovit účinnost aktivního, respektive pasivního bleskového jímače
při aplikaci rázové vlny 1,2/50 kladné polarity. Fakultě elektrotechnické ČVUT
v Praze bylo provedeno základní porovnávací měření vstřícné emise aktivních pasivních
hromosvodů.
Obrázek Jedno možných vnitřních schémat aktivního hromosvodu
Obrázek Konfigurace elektrodového systému při porovnání aktivního
a konvenčního hromosvodu
. Pro měření aktivních bleskosvodů byly voleny jiné tvary
napěťových elektrod.
Maximální hodnota impulzního napětí byla měřena vrcholovým voltmetrem přes odporový
dělič Haefely MV.Ad7) Zkoušky nezávislých laboratoří
- ČVUT Praze
Aktivní hromosvod nese své označení podle výrobců deklarovaného snazšího spojení
vstřícné větve vyhledávacího kanálu bleskového výboje
