Ochrana před bleskem“ při TNK 97 se zástupci jímačů ESE dne 22. 4. 2013

| Kategorie: Firemní tiskovina  |

Vydal: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví

Strana 22 z 26

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Může tak být lepším hromosvodem, ale také nemusí. Obvod může nemusí dostat rezonance, ale současně pro bleskový výboj tvoří reálnou impedanci, přes kterou dostává uzemňovací soustavy.celé měření byla zachována poloha: levý neaktivní jímač, pravý aktivní hromosvod. - Laboratoř Manchesteru (UK) Na Manchesterské univerzitě byly uskutečněny průrazové zkoušky podle NFC 17-102 (1995), při kterých zařízení ESE nedosahovala žádných lepších výsledků než Franklinovy tyče. Dr. Chybně bývá distributory tento princip interpretován tak, stačí jedna hlavice aktivního hromosvodu velkou plochu, kterou musí pokrýt. . stejných výsledkům dospěl vysokonapěťové laboratoři také např. Tato situace pravděpodobně nastane pouze zřídka amplituda obvodu bude oscilovat mezi maximem a hodnotou vnějšího pole. Podle informací výrobců ESE však měly být zasaženy pouze jímací tyče ESE, ne Franklinovy tyče. Záleží konfiguraci elektrického pole v jeho okolí. Účinnost aktivního bleskosvodu byla případě, byly elektrody aktivního hromosvodu vodivě překlenuty, byla účinnost Měření byla pouze orientační nebylo možné udělat dostatečný počet pokusů pro přesnější statistický odhad. Mohammed Nidal Rayes z Damašské univerzity. Ani jeho zkoušky neprokázaly žádný lepší ochranný účinek jímacích zařízení ESE. Výše uvedenými zkouškami nebyla prokázána zvýšená rozdílná účinnost jednoho druhého typu hromosvodu. Lze tedy konstatovat, hlavice aktivního jímače značně závislá podmínkách vnějšího pole, které obklopuje. Energie vnějšího zdroje velmi malá (je atmosférická elektřina korónové výboje) obvod oscilátoru hromosvodu obvodem reálnými prvky, tedy tlumenými oscilacemi. Fyzikální podstata většiny nekonvenčních jímačů založena principu oscilačního obvodu, jehož kmitočet dán Thomsonovým vztahem, kde (2· π·√ C). Tyto výsledky nezjistila pouze Machesterská univerzita. Tvar elektrody charakter měření příliš neovlivnil. Pokud nastane stav, vnucený kmitočet napájecího zdroje právě roven kmitočtu vlastnímu oscilačního obvodu, dostane obvod elektromagnetické rezonance