Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
N Zemi podrobně prostudováno hlavních oceánských proudů, nichž
pro energetické účely zatím největší význam Golfský proud.
Energie mořských proudů
Cirkulace vodních mas oceánech mořích nejen periodická, ale uchovává
svůj směr, rychlost charakter. Celkový teore
tický výkon Golfského proudu těchto místech asi tis.
Američtí oceánologové Stewart, Apel von Arx považují za
nejvýhodnější pro energetické využití část Golfského proudu mezi Floridou my
sem atteras USA. místa, nichž byla voda
odnesena, musí přijít voda nahnaná, tím vznikají proudy vyrovnávací neboli
kompenzační, např.
N úrovni mysu atteras téměř 100 široký vodní proud obrací východu
a směřuje Evropě. Stabilní proudy jsou součástí celooceánské cirku
lace. Důležité jsou proudy konvekční, které vznikají mezi částmi oceánů od
lišnými teplotami nebo salinitami. Prům ěrná rychlost proudu těchto místech 3,2 ve
spodních vodních vrstvách 8,8 pod hladinou. .
V Japonsku byla zkonstruována vodní turbína vertikálním hřídelem, použitelná pro
všechny směry průtoku vody, tedy pro mořský příboj. vody dalo podle propočtů získat asi 0,8 kW
elektrického výkonu, tj. Například Francii přehazovaly příbojové vlny přes kamenný
vlnolam vysoký balvany hmotnosti 3,5 betonový blok hmotnosti posunu
ly vzdálenost m.
V projektu uvažuje využití velkých turbín prům ěru asi 170 dvěma
lopatkam jako větrného kola, otáčejícími rychlostí in-1. hranicí
účinku větrů jsou proudy volné, hnané setrvačností. Oceánské proudy přemísťují obrovské vodní masy velké vzdálenosti, re
gulují určují teplotu vod jak povrchu, tak jejich hloubce, kromě toho mají
značný vliv klima přilehlých pevnin.
Příbojové vlnění vyvolává nárazy břeh velmi silné otřesy, které lze zaznamenat da
leko pobřeží.
Zkušebně byl naměřen čtyř turbín při rychlosti vody "1výkon 12,5 W.
Mořský příboj tedy velkou sílu, které dosud málo využívá, protože místech silné
ho příboje nestojí ani nestavějí větší města, ani průmyslové závody, které mohly tuto
energii využít. asi desetkrát více než slunečních baterií. hnané větrem. vody.
Program celé akce využití tohoto mohutného zdroje energie byl nazván po
francouzském inženýru Corioliovi, který objevil vliv zemského otáčení moře
a zemskou atmosféru. Ojedinělá zatím elektrárna pobřeží Bretaně generátory umístěnými
pod mořskou hladinou.kách asi m~3vody. Předpokládá se, drobné periodické otřesy Země jsou způsobeny pří
bojem. Její lopatky samy otevírají asi na
polovině obvoduve směru proti vodnímu průtoku výsledná nerovnováha tvoří výsledný
točivý moment, čtyřlopatkové turbíny mají průměr 700 výšku 150 mm.
H lavní příčinou vzniku oceánského proudění jsou větrné zemské systémy,
jichž vlivem vznikají proudy nucené (driftové), tj. Turbíny mají
být upevněny ocelovými lany těžkým kotvám hloubce 130 pod
109
. aždou sekundu protéká
v této oblasti mil. proudy gravitační vznikající vlivem tíže sklonu mořské hla
diny. Teplými vodami
tohoto mocného vodního proudu ovlivňováno podnebí nejen Severní Americe
a Grónsku, ale Evropě Africe
