Nové zdroje energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Rudolf Balák, Karel Prokeš

Strana 107 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Morron, pracovníci firmy Lockheed. umělý ostrov, němž byla umístěna přehrada. tolik, kolik produkují všechny současné elektrárny celé zemi. klidném okolí umělých ostrovů bylo možné vybudovat bezpečné přístavy uprostřed rozbouřených moří. Vlnová elektrárna být kruhová průměru (obr. Rovná-li hloubka vody polovině délky vlny, anebo je-li menší, mění se velmi podstatně tvar vlny. Rozsáhlé využití energie mořských vln plánuje Norsku. Pravděpodobně nejprogresívnější využití energie mořských vln navrhla firma Centrax z Velké Británie pro Japonsko. Generátor poháněný vzduchovou turbínou namontován tzv. Narazí-li vlny mořské dno, mění jejich výška délka, avšak perioda zůstává. Turbína vy­ rábějící elektrickou energii byla nízkotlaké nádrži. Přivaděč vody měl průměr asi 20 hydroalternátor dosahoval výkonu MW. Tato elektrárna ověřuje modelu průměru Výsledky jsou slibné, takže uva­ žuje realizaci projektu skutečné velikosti. Podle střediska Noriform mají vlny námořních mil před norským pobřežím průměrnou vlnovou sílu 23,7 _1 při maximální hodnotě 38,2 -1. Místo, kde vlna láme, nazývá breaker neboli vlnolam. Říkáme, že vlna cítí dno mění vlnu mělkovodní. Zvětšuje její výška, ale její hřeben láme. Síla příboje při větších bouř­ 108 .ní. Vzestupem poklesem bójí by byla čerpána tlakové kapalina nízkotlaké nádrže nádrže vysokotlaké. oscilujícím vodním sloupci. Pokusná koule průměr výkon Těmito bójemi lze osvětlovat plavební komory, kanály, signální bóje dobíjet akumulátory zakotvených jachtách. Zařízení instalováno plovoucí pokusné elektrárně Kaimet. 84). 2500 dlouhém norském pobřeží mo­ hlo získat ročně asi 600 elektrické energie, tj. 84. Bylo zjištěno, největší síla vln Atlantickém oceáně vzdálenosti od pobřeží hloubce asi"50 m. Nový druh vlnové elektrárny Na převratnou myšlenku využití energie mořských vln přišli Leslie irt Duane L. Navrhli novou konstrukci elektrárny Dam — Atoll, tj. Princip vlnové elektrárny typu Dam-Atoll (Anglie) 1 hydroalternátor, vlnová tlu­ micí vana, vodní turbína, — vzduchový polštář by přiváděly vodu moře středu elektrárny, kde vytvářel monutný vír, který by otáčel lopatkami turbíny spojené hydroaltemátorem. Délka rychlost zmenšují zmen­ šující hloubkou. Při stoupání klesání mořských vln vzduch stlačuje expanduje ve vzduchové komoře nad vodním sloupcem. Předpokládá se, při třímetrových vlnách bude generátor dodávat průměrný výkon 110 při pětimetrových vlnách asi 200 kW. Turbíny pro mořský příboj Charakter mořských vln podstatně mění mělké vodě. Uvažuje využití zařízení skládajícího několika energetických bójí, nichž byly umístěny nízkotlaké vysokotlaké nádrže hydraulické válce. čistit hla­ dinu moře ropných skvrn, zbavovat mořskou vodu soli atd. Lopatky zvláštního tvaru Obr. Celá soustava vzduchových turbín bude dosahovat výkonu MW. Ostrůvek (18 pod hladinou moře) může plnit další praktické funkce, např. Soustava ventilů stěnách vzduchové komory usměrňuje průtok vzduchu turbínou pouze jednom směru, takže připojený generátor může plynule vyrábět elektrický proud