Nové zdroje energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Rudolf Balák, Karel Prokeš

Strana 107 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
oscilujícím vodním sloupci. Lopatky zvláštního tvaru Obr. Podle střediska Noriform mají vlny námořních mil před norským pobřežím průměrnou vlnovou sílu 23,7 _1 při maximální hodnotě 38,2 -1. tolik, kolik produkují všechny současné elektrárny celé zemi. Síla příboje při větších bouř­ 108 . Přivaděč vody měl průměr asi 20 hydroalternátor dosahoval výkonu MW. Uvažuje využití zařízení skládajícího několika energetických bójí, nichž byly umístěny nízkotlaké vysokotlaké nádrže hydraulické válce. Princip vlnové elektrárny typu Dam-Atoll (Anglie) 1 hydroalternátor, vlnová tlu­ micí vana, vodní turbína, — vzduchový polštář by přiváděly vodu moře středu elektrárny, kde vytvářel monutný vír, který by otáčel lopatkami turbíny spojené hydroaltemátorem. Turbíny pro mořský příboj Charakter mořských vln podstatně mění mělké vodě. Vlnová elektrárna být kruhová průměru (obr. 84). Délka rychlost zmenšují zmen­ šující hloubkou. Zvětšuje její výška, ale její hřeben láme. Předpokládá se, při třímetrových vlnách bude generátor dodávat průměrný výkon 110 při pětimetrových vlnách asi 200 kW. Rovná-li hloubka vody polovině délky vlny, anebo je-li menší, mění se velmi podstatně tvar vlny. Turbína vy­ rábějící elektrickou energii byla nízkotlaké nádrži. Soustava ventilů stěnách vzduchové komory usměrňuje průtok vzduchu turbínou pouze jednom směru, takže připojený generátor může plynule vyrábět elektrický proud.ní. Říkáme, že vlna cítí dno mění vlnu mělkovodní. Morron, pracovníci firmy Lockheed. Celá soustava vzduchových turbín bude dosahovat výkonu MW. Ostrůvek (18 pod hladinou moře) může plnit další praktické funkce, např. Rozsáhlé využití energie mořských vln plánuje Norsku. Tato elektrárna ověřuje modelu průměru Výsledky jsou slibné, takže uva­ žuje realizaci projektu skutečné velikosti. 2500 dlouhém norském pobřeží mo­ hlo získat ročně asi 600 elektrické energie, tj. Bylo zjištěno, největší síla vln Atlantickém oceáně vzdálenosti od pobřeží hloubce asi"50 m. Zařízení instalováno plovoucí pokusné elektrárně Kaimet. klidném okolí umělých ostrovů bylo možné vybudovat bezpečné přístavy uprostřed rozbouřených moří. Generátor poháněný vzduchovou turbínou namontován tzv. Navrhli novou konstrukci elektrárny Dam — Atoll, tj. Místo, kde vlna láme, nazývá breaker neboli vlnolam. Při stoupání klesání mořských vln vzduch stlačuje expanduje ve vzduchové komoře nad vodním sloupcem. Nový druh vlnové elektrárny Na převratnou myšlenku využití energie mořských vln přišli Leslie irt Duane L. 84. čistit hla­ dinu moře ropných skvrn, zbavovat mořskou vodu soli atd. Pokusná koule průměr výkon Těmito bójemi lze osvětlovat plavební komory, kanály, signální bóje dobíjet akumulátory zakotvených jachtách. Vzestupem poklesem bójí by byla čerpána tlakové kapalina nízkotlaké nádrže nádrže vysokotlaké. Pravděpodobně nejprogresívnější využití energie mořských vln navrhla firma Centrax z Velké Británie pro Japonsko. Narazí-li vlny mořské dno, mění jejich výška délka, avšak perioda zůstává. umělý ostrov, němž byla umístěna přehrada