Nové zdroje energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Rudolf Balák, Karel Prokeš

Strana 107 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
ní. Generátor poháněný vzduchovou turbínou namontován tzv. Předpokládá se, při třímetrových vlnách bude generátor dodávat průměrný výkon 110 při pětimetrových vlnách asi 200 kW. klidném okolí umělých ostrovů bylo možné vybudovat bezpečné přístavy uprostřed rozbouřených moří. oscilujícím vodním sloupci. Pravděpodobně nejprogresívnější využití energie mořských vln navrhla firma Centrax z Velké Británie pro Japonsko. Lopatky zvláštního tvaru Obr. Turbíny pro mořský příboj Charakter mořských vln podstatně mění mělké vodě. Ostrůvek (18 pod hladinou moře) může plnit další praktické funkce, např. Pokusná koule průměr výkon Těmito bójemi lze osvětlovat plavební komory, kanály, signální bóje dobíjet akumulátory zakotvených jachtách. čistit hla­ dinu moře ropných skvrn, zbavovat mořskou vodu soli atd. Zvětšuje její výška, ale její hřeben láme. Vzestupem poklesem bójí by byla čerpána tlakové kapalina nízkotlaké nádrže nádrže vysokotlaké. Nový druh vlnové elektrárny Na převratnou myšlenku využití energie mořských vln přišli Leslie irt Duane L. 84. 84). Síla příboje při větších bouř­ 108 . tolik, kolik produkují všechny současné elektrárny celé zemi. Bylo zjištěno, největší síla vln Atlantickém oceáně vzdálenosti od pobřeží hloubce asi"50 m. 2500 dlouhém norském pobřeží mo­ hlo získat ročně asi 600 elektrické energie, tj. Rovná-li hloubka vody polovině délky vlny, anebo je-li menší, mění se velmi podstatně tvar vlny. umělý ostrov, němž byla umístěna přehrada. Říkáme, že vlna cítí dno mění vlnu mělkovodní. Soustava ventilů stěnách vzduchové komory usměrňuje průtok vzduchu turbínou pouze jednom směru, takže připojený generátor může plynule vyrábět elektrický proud. Délka rychlost zmenšují zmen­ šující hloubkou. Zařízení instalováno plovoucí pokusné elektrárně Kaimet. Uvažuje využití zařízení skládajícího několika energetických bójí, nichž byly umístěny nízkotlaké vysokotlaké nádrže hydraulické válce. Podle střediska Noriform mají vlny námořních mil před norským pobřežím průměrnou vlnovou sílu 23,7 _1 při maximální hodnotě 38,2 -1. Místo, kde vlna láme, nazývá breaker neboli vlnolam. Rozsáhlé využití energie mořských vln plánuje Norsku. Při stoupání klesání mořských vln vzduch stlačuje expanduje ve vzduchové komoře nad vodním sloupcem. Turbína vy­ rábějící elektrickou energii byla nízkotlaké nádrži. Princip vlnové elektrárny typu Dam-Atoll (Anglie) 1 hydroalternátor, vlnová tlu­ micí vana, vodní turbína, — vzduchový polštář by přiváděly vodu moře středu elektrárny, kde vytvářel monutný vír, který by otáčel lopatkami turbíny spojené hydroaltemátorem. Navrhli novou konstrukci elektrárny Dam — Atoll, tj. Přivaděč vody měl průměr asi 20 hydroalternátor dosahoval výkonu MW. Narazí-li vlny mořské dno, mění jejich výška délka, avšak perioda zůstává. Celá soustava vzduchových turbín bude dosahovat výkonu MW. Morron, pracovníci firmy Lockheed. Tato elektrárna ověřuje modelu průměru Výsledky jsou slibné, takže uva­ žuje realizaci projektu skutečné velikosti. Vlnová elektrárna být kruhová průměru (obr