Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Plovoucí vlnová elektrárna, tzv. Čím větší koule, tím vyšší výkon zaříze
107
.
Když vlny kývají koulí, vyvážené rameno kývá dopředu zpět, anebo otáčí kolem
své osy.
Elektrárna Kalimai podobná cisternové lodi dlouhé široké Mořské vlny
stlačují vzduch komorách stanice pohánějí turbíny generátory výkonech 200 kW. Vlny působí při stoupání klesání vodní hladiny kra
bicích jako píst, který nasává vzduch žene jej mezi lopatky vzduchových turbín.
Byly provedeny také pokusy minielektrárnami umístěnými mořských bójích. Podmínkou zajištění jedno
směrného vtoku mořských vln konvertoru pomocí speciálních jednosměrných bran,
které umožňují výtok vody turbín. Průměrný vý
kon pokusné bóje asi kW. Cockerellovy plovoucí trámy pontony
1 přední nárazová část plavidla, zadní stabilizační část elektrárny, střední část
se strojovnou vodním motorem alternátorem výrobu elektrické energie
Energii mořských vln lze využít klasickým zařízením vodních elektráren, jak patrné
z projektu Rectifier (usměrňovače).
Neobvyklým řešením jsou hyfrostatické vlnové elektrárny pobřeží.
Obr. Jsou založeny na
pravidelném zvyšování hydrostatického tlaku podle vodního sloupce zdvíhajících vln.
Zajímavé využití energie mořských vln před pobřežím bylo navrženo Japonsku.
Dvacet pružných kanálů dlouhých 200 mohlo poskytnout výkon MW. Na
příklad havajského pobřeží prováděl pokusy americký oceánolog Isaacs, větší bójí
a ponořenou stometrovou stoupací rourou zakotvenou moři tak, aby mohla kopírovat
povrch mořské hladiny. Hlav
ním problémem při konstrukci turbín úprava jejich setrvačnost turbíny musí mít
zajištěnou stálou rychlost při přílivu, odlivu při různých rychlostech vln větru, bez
větří apod. Měnič momentu přes systém rohatkových ústrojí využívá oscilační energii ramene
k otáčení setrvačníku, který pohání generátor. Pružný kanál plastů mohl čerpat
stlačený vzduch komor pomocí hydrostatického tlaku vln břeh vyrábět vzduchové
turbíně spojené alternátorem elektrický proud. 83.Další zajímavý návrh Stephena Saltera znám pod názvem Ploeg. obdélníkové objekty umístěné dně
moře, bez dna otvory střeše. Zpětný ventil rouře brání snižování tlaku, tak rezer
voáru pod bójí postupně vytvoří tlak 0,2 MPa.
Jde asi dlouhé komory pružnými víky. Akumulátor pak pohání hydromotor spo
jený alternátorem vyrábějícím elektrický proud. podstatě jde řa
du plováků, které působením vln kmitají kolem osy. Tento pohyb souborem mechanic
kých, elektrických nebo hydraulických zařízení převáděn generátor vyrábějící elektric
ký proud.
Dalším řešením jsou tzv. tomto principu založena malá
elektrárna zásobující reflektory majáků ostrůvku Aschika Japonsku nedaleko Tokia. Výškové kolísání hladiny tím bóje rozmezí několika metrů vy
volává rouře změnu tlaku. mořském dně postaven konvertor, zajišťující
konstantní vzdutí hladiny moře několik metrů.
I. krabicové elektrárny, tj. Rozdílu hladin lze využít velkými vodními
turbínami výrobě elektrické energie hydroalternátorech. Moisseeff Adelaidy navrhl pokusnou bóji generátorem, který uváděn činnost
pohyby vln podobným způsobem, jakým pracující samonatahovací hodiny. rezervoáru vytéká pod tímto tlakem vo
da vodní turbínu spojenou generátorem, který vyrábí elektrický proud. Převod generátor založen principu rohatky západky. Hydrostatický tlak přenáší hydraulicky
z komor tlakového akumulátoru pobřeží.
Elektrárna plní funkci vlnolamu před přístavem rybími farmami, takže víceúčelová
