Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Rozdílu hladin lze využít velkými vodními
turbínami výrobě elektrické energie hydroalternátorech. Tento pohyb souborem mechanic
kých, elektrických nebo hydraulických zařízení převáděn generátor vyrábějící elektric
ký proud. Převod generátor založen principu rohatky západky.
Zajímavé využití energie mořských vln před pobřežím bylo navrženo Japonsku. rezervoáru vytéká pod tímto tlakem vo
da vodní turbínu spojenou generátorem, který vyrábí elektrický proud. Podmínkou zajištění jedno
směrného vtoku mořských vln konvertoru pomocí speciálních jednosměrných bran,
které umožňují výtok vody turbín. Čím větší koule, tím vyšší výkon zaříze
107
. mořském dně postaven konvertor, zajišťující
konstantní vzdutí hladiny moře několik metrů.Další zajímavý návrh Stephena Saltera znám pod názvem Ploeg. Jsou založeny na
pravidelném zvyšování hydrostatického tlaku podle vodního sloupce zdvíhajících vln. tomto principu založena malá
elektrárna zásobující reflektory majáků ostrůvku Aschika Japonsku nedaleko Tokia. Zpětný ventil rouře brání snižování tlaku, tak rezer
voáru pod bójí postupně vytvoří tlak 0,2 MPa. Akumulátor pak pohání hydromotor spo
jený alternátorem vyrábějícím elektrický proud.
Obr.
Dvacet pružných kanálů dlouhých 200 mohlo poskytnout výkon MW. podstatě jde řa
du plováků, které působením vln kmitají kolem osy. Měnič momentu přes systém rohatkových ústrojí využívá oscilační energii ramene
k otáčení setrvačníku, který pohání generátor. Cockerellovy plovoucí trámy pontony
1 přední nárazová část plavidla, zadní stabilizační část elektrárny, střední část
se strojovnou vodním motorem alternátorem výrobu elektrické energie
Energii mořských vln lze využít klasickým zařízením vodních elektráren, jak patrné
z projektu Rectifier (usměrňovače). Plovoucí vlnová elektrárna, tzv.
Jde asi dlouhé komory pružnými víky.
Neobvyklým řešením jsou hyfrostatické vlnové elektrárny pobřeží.
Elektrárna Kalimai podobná cisternové lodi dlouhé široké Mořské vlny
stlačují vzduch komorách stanice pohánějí turbíny generátory výkonech 200 kW.
Když vlny kývají koulí, vyvážené rameno kývá dopředu zpět, anebo otáčí kolem
své osy. Moisseeff Adelaidy navrhl pokusnou bóji generátorem, který uváděn činnost
pohyby vln podobným způsobem, jakým pracující samonatahovací hodiny. Hydrostatický tlak přenáší hydraulicky
z komor tlakového akumulátoru pobřeží. Výškové kolísání hladiny tím bóje rozmezí několika metrů vy
volává rouře změnu tlaku.
Byly provedeny také pokusy minielektrárnami umístěnými mořských bójích.
Dalším řešením jsou tzv. Na
příklad havajského pobřeží prováděl pokusy americký oceánolog Isaacs, větší bójí
a ponořenou stometrovou stoupací rourou zakotvenou moři tak, aby mohla kopírovat
povrch mořské hladiny. Hlav
ním problémem při konstrukci turbín úprava jejich setrvačnost turbíny musí mít
zajištěnou stálou rychlost při přílivu, odlivu při různých rychlostech vln větru, bez
větří apod. Průměrný vý
kon pokusné bóje asi kW. Vlny působí při stoupání klesání vodní hladiny kra
bicích jako píst, který nasává vzduch žene jej mezi lopatky vzduchových turbín. krabicové elektrárny, tj. Pružný kanál plastů mohl čerpat
stlačený vzduch komor pomocí hydrostatického tlaku vln břeh vyrábět vzduchové
turbíně spojené alternátorem elektrický proud. 83.
I.
Elektrárna plní funkci vlnolamu před přístavem rybími farmami, takže víceúčelová. obdélníkové objekty umístěné dně
moře, bez dna otvory střeše
