Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Nejčastější příčinou katastrofálních jednorázových vln jsou podmořská země
třesení, při nichž dochází pohybu kůry mořském dnu.
Bylo vypočteno, energie, kterou vyvinou mořské vlny všech oceánech
a mořích, mohlo být získáno 342 mid.
106
.
Moře zdrojem nejen různých surovin potřebných průmyslu, ale surovin
důležitých pro energetické účely, např.odlivem vysoký stav přílivem. mořského dna lze
těžit též uhlí, naftu zemní plyn jiné suroviny. Některé vlny jsou tak mocné, že
proběhnou oceány vzdálenost 000 km. elektrické energie ročně. Zatím se
však této energie využívá jen nepatrně.
Praktické využití energie mořských vln
Bylo vypočteno, např. každá vlna vzdutého moře pobřeží Velké Británie ne
přetržitě celý rok jeden metr své délky výkon kW.
Jedním mnoha řešení vlnových elektráren návrh Angličana Christophera Cockerel-
la. 83). Když přiblíží pobřeží, zvětšuje její výška až
do 100 (podle morfologie pobřeží byly zaznamenány vlny vysoké 600 m). slapové pohyby vodstva, jejichž pří
činou přitažlivost Měsíce Slunce. Průmyslově
se dnes těží např. cínové rudy, diamanty, zlato, granát, zirkon, platina, rhodium,
železité písky, magnetit, ilmenit, rutil, litanit, síra řada dalších, např. Dělí dále vlnění nucené,
volné příboj,
— vnitřní vlnění uvnitř hydrosféry před ústím řek, anebo vlnění vzniklé pří
livem odlivem, popř. uran. Pokud vlna moři, vysoká několika desítek
centimetrů jednoho metru. Lze využívat také mořských proudů ener
gii teplotního gradientu hloubek. 3,98. při vyplutí lodí přístavů,
— stojaté vlnění, při němž vodní hladina pohybuje nahoru dolů kolem uzlo
vého bodu jako rychle nakloněné nádobě,
— katastrofické jednorázové vlny (tsuny) periodou min 12,5 tyto vlny
jsou dlouhé 150 300 km. Podle směru pohybu vodních částic pohyby dělí na
vertikální, které mění úroveň mořské hladiny, horizontální, které mají cha
rakter proudů lokálních nebo celooceánského proudového systému. při protržení přehrady. Jsou tzv. Další častou příčinou
je podmořská sopečná činnost nebo sesuv půdy pobřeží, zřícení břehů nebo
čerstvě usazených sedimentů pobřežních svahů.
V oceánech mořích 97,2 světových zásob vody, nichž obsaženo
39,8 trilionu soli (tj.
Katastrofické vlny dosahují rychlosti 1000 h_1 přímořských oblastech
mohou způsobit škody horší, než jaké vznikají např. uranu deuteria.
Nejdůležitějším pohybem vodních částic povrchu oceánů moří vlnění,
a to:
— eolické vlnění, které vzniká působením větru. Pohyb vln přenáší vodní
motor spojený alternátorem výrobu elektrické energie.
Energie vlnění
Celá vodní hmota světových oceánů neustále pohybu, nejen povrchu,
ale značné hloubce.1016 takřka všechny druhy nerostů. využití energie mořských vln navrhl trojdílné trámy pontony, které leží po
vrchu mořské hladiny jsou zakotveny dnu (obr
