Nové zdroje energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Rudolf Balák, Karel Prokeš

Strana 104 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pod vrstva teplotně homogenní, stratosféra.mil.5 °G, hloubky 350 metrů °C. Vět­ ší množství planktonu barví vodu zelena, menší množství modra. km3. Baltské moře západní části průměrnou teplotu srpnu °C, střední části Botnickém zálivu °C. kms (dříve uvádělo 1305. Světové oceány moře tvoří asi zemského povrchu, pevnina pouze %. Části oceánů malým množstvím planktonu, tzv. Zajímavé rozdělení teplot oceánech mořích. Hranice mezi oběma vrstvami je neostrá pohybuje kolem 100 1000 Vrstva, níž probíhá náhlá změna teplot, nazývá skočná vrstva, bývá hloubce několika set metrů tropech jde jen desítky metrů). odstíny moře vliv nejen barva oblohy, ale obsah minerálních látek živých organismů vodě.5 miliónů km3). Vrchní vrstva značně proměnlivou teplotu dochází sezónním změnám; nazývá troposféra. Zálivy jsou menší části oceánu nebo moře vnikající pevniny. břehu bý­ vá moře modré, zelené špinavě žluté. Dnešní moderní zařízení mohou využít energii pohybu mořské vody. Barva mořské vody bývá ovlivňována odrazem oblohy mraků. V oceánech soustředěno asi 96,5 veškeré vody světového oceánu. Střední hloubka oceánů moří dosahuje asi 3790 Kdyby veškeré vody oceánů moří rozlily přes celý povrch Země, sahala voda výšky asi 2200 m. Minimální plocha moře 600 čtverečních. Moře jsou vnitřní a okrajová. Černé moře průměrnou letní te­ plotu pobřeží uprostřed pánve. Žlutá hnědá je dána příměsí jílu siltu, tj. Moře částí oceánu, vniká pevniny, anebo oddělené oceánu řetězem ostrovů. Hustota mořské vody při salinitě (slanosti) °/00dána hodnotou 1,024 (tj. Celkový objem vody byl vypočten 1138 mil. Mohli bychom ještě dlouho popisovat vlastnosti vody oceánech mořích, z nichž také vyplývají možnosti jejich využití energetickým účelům. Zvláštním typem Středozemní moře. Středozemní moře zimní průměr teplot °C, letní průměr až 26. Tato vrstva ovlivňuje rozsah proudění vodních mas oce­ ánech mořích. Světový oceán rozdělen Atlantský, Tichý Indický oceán. Oceán částí světového oceánu, leží mezi pevninami, pánve hluboké až 6 km, vlastní proudový systém vlastní vodní masy typickým rozvrstvením teplot, salinit (slaností) sedimentů. závislá teplotě, salinitě tlaku (hustota vody roste zvětšujícím obsahem soli rostoucím tlakem klesá rostoucí teplo­ tou). hmotnost m3= 1024,79 kg). mořské pouště, jsou kobaltově modré. Vodní plocha jižní polokouli větší než polokouli severní. jemného písku velikosti zrna 0,1 0,2 mm. Obrovská energie ukryta příbojových vlnách, dmutí moře, jehož nízký stav se'nazývá 1 . Nejprůhlednějšíjsou modré vody tropických moří, hloubky po­ břežní hnědavé vody mají průhlednost m. Severním mořije průměrná zimní teplota 1,3 "Ca letní 17,7 °C. Intenzita zelené modré závisí také intenzitě pohlcování paprsků spektra, ob­ sahu suspenzí hloubce moře