Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
5 °G, hloubky 350 metrů °C.
Pod vrstva teplotně homogenní, stratosféra.
Zálivy jsou menší části oceánu nebo moře vnikající pevniny. Hranice mezi oběma vrstvami
je neostrá pohybuje kolem 100 1000 Vrstva, níž probíhá náhlá změna
teplot, nazývá skočná vrstva, bývá hloubce několika set metrů tropech
jde jen desítky metrů). odstíny moře vliv nejen barva
oblohy, ale obsah minerálních látek živých organismů vodě. Celkový objem vody byl vypočten 1138 mil. Obrovská
energie ukryta příbojových vlnách, dmutí moře, jehož nízký stav se'nazývá
1
.5 miliónů km3). mořské pouště, jsou kobaltově modré.
Oceán částí světového oceánu, leží mezi pevninami, pánve hluboké až
6 km, vlastní proudový systém vlastní vodní masy typickým rozvrstvením
teplot, salinit (slaností) sedimentů. Moře jsou vnitřní
a okrajová. Zvláštním typem Středozemní moře. Severním mořije průměrná
zimní teplota 1,3 "Ca letní 17,7 °C.
Mohli bychom ještě dlouho popisovat vlastnosti vody oceánech mořích,
z nichž také vyplývají možnosti jejich využití energetickým účelům.
Zajímavé rozdělení teplot oceánech mořích. jemného písku velikosti zrna 0,1 0,2 mm.
Barva mořské vody bývá ovlivňována odrazem oblohy mraků. břehu bý
vá moře modré, zelené špinavě žluté. Černé moře průměrnou letní te
plotu pobřeží uprostřed pánve. Baltské moře západní části průměrnou
teplotu srpnu °C, střední části Botnickém zálivu °C.
V oceánech soustředěno asi 96,5 veškeré vody světového oceánu.
Dnešní moderní zařízení mohou využít energii pohybu mořské vody. Tato vrstva ovlivňuje rozsah proudění vodních mas oce
ánech mořích.mil.
hmotnost m3= 1024,79 kg). Vět
ší množství planktonu barví vodu zelena, menší množství modra.
Vodní plocha jižní polokouli větší než polokouli severní. kms (dříve uvádělo
1305.
Intenzita zelené modré závisí také intenzitě pohlcování paprsků spektra, ob
sahu suspenzí hloubce moře.
Světové oceány moře tvoří asi zemského povrchu, pevnina pouze %. Minimální plocha moře 600 čtverečních. km3.
Středozemní moře zimní průměr teplot °C, letní průměr až
26. Světový
oceán rozdělen Atlantský, Tichý Indický oceán. Části
oceánů malým množstvím planktonu, tzv. závislá teplotě, salinitě tlaku (hustota vody
roste zvětšujícím obsahem soli rostoucím tlakem klesá rostoucí teplo
tou).
Nejprůhlednějšíjsou modré vody tropických moří, hloubky po
břežní hnědavé vody mají průhlednost m.
Střední hloubka oceánů moří dosahuje asi 3790 Kdyby veškeré vody
oceánů moří rozlily přes celý povrch Země, sahala voda výšky asi 2200 m. Žlutá hnědá
je dána příměsí jílu siltu, tj. Vrchní vrstva značně
proměnlivou teplotu dochází sezónním změnám; nazývá troposféra.
Hustota mořské vody při salinitě (slanosti) °/00dána hodnotou 1,024 (tj.
Moře částí oceánu, vniká pevniny, anebo oddělené oceánu řetězem
ostrovů
