Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Moře jsou vnitřní
a okrajová. Celkový objem vody byl vypočten 1138 mil. Minimální plocha moře 600 čtverečních.
hmotnost m3= 1024,79 kg). Baltské moře západní části průměrnou
teplotu srpnu °C, střední části Botnickém zálivu °C.
Barva mořské vody bývá ovlivňována odrazem oblohy mraků.
Zálivy jsou menší části oceánu nebo moře vnikající pevniny. Vět
ší množství planktonu barví vodu zelena, menší množství modra. Tato vrstva ovlivňuje rozsah proudění vodních mas oce
ánech mořích. Žlutá hnědá
je dána příměsí jílu siltu, tj.
Pod vrstva teplotně homogenní, stratosféra.
Středozemní moře zimní průměr teplot °C, letní průměr až
26.
Hustota mořské vody při salinitě (slanosti) °/00dána hodnotou 1,024 (tj. km3. závislá teplotě, salinitě tlaku (hustota vody
roste zvětšujícím obsahem soli rostoucím tlakem klesá rostoucí teplo
tou). Části
oceánů malým množstvím planktonu, tzv.5 °G, hloubky 350 metrů °C. Severním mořije průměrná
zimní teplota 1,3 "Ca letní 17,7 °C. Černé moře průměrnou letní te
plotu pobřeží uprostřed pánve.
Mohli bychom ještě dlouho popisovat vlastnosti vody oceánech mořích,
z nichž také vyplývají možnosti jejich využití energetickým účelům. břehu bý
vá moře modré, zelené špinavě žluté.5 miliónů km3).mil.
Zajímavé rozdělení teplot oceánech mořích. Obrovská
energie ukryta příbojových vlnách, dmutí moře, jehož nízký stav se'nazývá
1
.
Moře částí oceánu, vniká pevniny, anebo oddělené oceánu řetězem
ostrovů. kms (dříve uvádělo
1305. Hranice mezi oběma vrstvami
je neostrá pohybuje kolem 100 1000 Vrstva, níž probíhá náhlá změna
teplot, nazývá skočná vrstva, bývá hloubce několika set metrů tropech
jde jen desítky metrů).
Vodní plocha jižní polokouli větší než polokouli severní.
Nejprůhlednějšíjsou modré vody tropických moří, hloubky po
břežní hnědavé vody mají průhlednost m. odstíny moře vliv nejen barva
oblohy, ale obsah minerálních látek živých organismů vodě. Vrchní vrstva značně
proměnlivou teplotu dochází sezónním změnám; nazývá troposféra. jemného písku velikosti zrna 0,1 0,2 mm. Světový
oceán rozdělen Atlantský, Tichý Indický oceán. mořské pouště, jsou kobaltově modré.
Intenzita zelené modré závisí také intenzitě pohlcování paprsků spektra, ob
sahu suspenzí hloubce moře.
Oceán částí světového oceánu, leží mezi pevninami, pánve hluboké až
6 km, vlastní proudový systém vlastní vodní masy typickým rozvrstvením
teplot, salinit (slaností) sedimentů. Zvláštním typem Středozemní moře.
Světové oceány moře tvoří asi zemského povrchu, pevnina pouze %.
V oceánech soustředěno asi 96,5 veškeré vody světového oceánu.
Střední hloubka oceánů moří dosahuje asi 3790 Kdyby veškeré vody
oceánů moří rozlily přes celý povrch Země, sahala voda výšky asi 2200 m.
Dnešní moderní zařízení mohou využít energii pohybu mořské vody
