Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Nejprůhlednějšíjsou modré vody tropických moří, hloubky po
břežní hnědavé vody mají průhlednost m.
V oceánech soustředěno asi 96,5 veškeré vody světového oceánu.
Barva mořské vody bývá ovlivňována odrazem oblohy mraků. Zvláštním typem Středozemní moře. Minimální plocha moře 600 čtverečních. Žlutá hnědá
je dána příměsí jílu siltu, tj. Světový
oceán rozdělen Atlantský, Tichý Indický oceán. Vrchní vrstva značně
proměnlivou teplotu dochází sezónním změnám; nazývá troposféra.
Středozemní moře zimní průměr teplot °C, letní průměr až
26.
Zálivy jsou menší části oceánu nebo moře vnikající pevniny. Baltské moře západní části průměrnou
teplotu srpnu °C, střední části Botnickém zálivu °C.
Zajímavé rozdělení teplot oceánech mořích. jemného písku velikosti zrna 0,1 0,2 mm. Části
oceánů malým množstvím planktonu, tzv. Vět
ší množství planktonu barví vodu zelena, menší množství modra. Černé moře průměrnou letní te
plotu pobřeží uprostřed pánve.
Oceán částí světového oceánu, leží mezi pevninami, pánve hluboké až
6 km, vlastní proudový systém vlastní vodní masy typickým rozvrstvením
teplot, salinit (slaností) sedimentů.5 °G, hloubky 350 metrů °C. km3.
Intenzita zelené modré závisí také intenzitě pohlcování paprsků spektra, ob
sahu suspenzí hloubce moře.mil. Obrovská
energie ukryta příbojových vlnách, dmutí moře, jehož nízký stav se'nazývá
1
. Celkový objem vody byl vypočten 1138 mil.
Pod vrstva teplotně homogenní, stratosféra.
Vodní plocha jižní polokouli větší než polokouli severní. Severním mořije průměrná
zimní teplota 1,3 "Ca letní 17,7 °C.
Moře částí oceánu, vniká pevniny, anebo oddělené oceánu řetězem
ostrovů.
Světové oceány moře tvoří asi zemského povrchu, pevnina pouze %.
Hustota mořské vody při salinitě (slanosti) °/00dána hodnotou 1,024 (tj. kms (dříve uvádělo
1305. Hranice mezi oběma vrstvami
je neostrá pohybuje kolem 100 1000 Vrstva, níž probíhá náhlá změna
teplot, nazývá skočná vrstva, bývá hloubce několika set metrů tropech
jde jen desítky metrů).
Mohli bychom ještě dlouho popisovat vlastnosti vody oceánech mořích,
z nichž také vyplývají možnosti jejich využití energetickým účelům.
hmotnost m3= 1024,79 kg).
Střední hloubka oceánů moří dosahuje asi 3790 Kdyby veškeré vody
oceánů moří rozlily přes celý povrch Země, sahala voda výšky asi 2200 m. závislá teplotě, salinitě tlaku (hustota vody
roste zvětšujícím obsahem soli rostoucím tlakem klesá rostoucí teplo
tou). Tato vrstva ovlivňuje rozsah proudění vodních mas oce
ánech mořích. mořské pouště, jsou kobaltově modré.5 miliónů km3). Moře jsou vnitřní
a okrajová. břehu bý
vá moře modré, zelené špinavě žluté.
Dnešní moderní zařízení mohou využít energii pohybu mořské vody. odstíny moře vliv nejen barva
oblohy, ale obsah minerálních látek živých organismů vodě
