Nové zdroje energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Rudolf Balák, Karel Prokeš

Strana 104 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V oceánech soustředěno asi 96,5 veškeré vody světového oceánu. hmotnost m3= 1024,79 kg). kms (dříve uvádělo 1305. Střední hloubka oceánů moří dosahuje asi 3790 Kdyby veškeré vody oceánů moří rozlily přes celý povrch Země, sahala voda výšky asi 2200 m. Barva mořské vody bývá ovlivňována odrazem oblohy mraků. Moře jsou vnitřní a okrajová. jemného písku velikosti zrna 0,1 0,2 mm. Dnešní moderní zařízení mohou využít energii pohybu mořské vody. Baltské moře západní části průměrnou teplotu srpnu °C, střední části Botnickém zálivu °C. Intenzita zelené modré závisí také intenzitě pohlcování paprsků spektra, ob­ sahu suspenzí hloubce moře. Vět­ ší množství planktonu barví vodu zelena, menší množství modra. Černé moře průměrnou letní te­ plotu pobřeží uprostřed pánve. Moře částí oceánu, vniká pevniny, anebo oddělené oceánu řetězem ostrovů. Nejprůhlednějšíjsou modré vody tropických moří, hloubky po­ břežní hnědavé vody mají průhlednost m. Oceán částí světového oceánu, leží mezi pevninami, pánve hluboké až 6 km, vlastní proudový systém vlastní vodní masy typickým rozvrstvením teplot, salinit (slaností) sedimentů. Pod vrstva teplotně homogenní, stratosféra. závislá teplotě, salinitě tlaku (hustota vody roste zvětšujícím obsahem soli rostoucím tlakem klesá rostoucí teplo­ tou). břehu bý­ vá moře modré, zelené špinavě žluté. Severním mořije průměrná zimní teplota 1,3 "Ca letní 17,7 °C. Středozemní moře zimní průměr teplot °C, letní průměr až 26. Zvláštním typem Středozemní moře. Vodní plocha jižní polokouli větší než polokouli severní. km3. mořské pouště, jsou kobaltově modré. Zajímavé rozdělení teplot oceánech mořích. odstíny moře vliv nejen barva oblohy, ale obsah minerálních látek živých organismů vodě.5 miliónů km3). Hranice mezi oběma vrstvami je neostrá pohybuje kolem 100 1000 Vrstva, níž probíhá náhlá změna teplot, nazývá skočná vrstva, bývá hloubce několika set metrů tropech jde jen desítky metrů). Obrovská energie ukryta příbojových vlnách, dmutí moře, jehož nízký stav se'nazývá 1 . Vrchní vrstva značně proměnlivou teplotu dochází sezónním změnám; nazývá troposféra. Zálivy jsou menší části oceánu nebo moře vnikající pevniny. Části oceánů malým množstvím planktonu, tzv. Světové oceány moře tvoří asi zemského povrchu, pevnina pouze %. Žlutá hnědá je dána příměsí jílu siltu, tj. Minimální plocha moře 600 čtverečních. Světový oceán rozdělen Atlantský, Tichý Indický oceán. Hustota mořské vody při salinitě (slanosti) °/00dána hodnotou 1,024 (tj.5 °G, hloubky 350 metrů °C. Celkový objem vody byl vypočten 1138 mil. Tato vrstva ovlivňuje rozsah proudění vodních mas oce­ ánech mořích.mil. Mohli bychom ještě dlouho popisovat vlastnosti vody oceánech mořích, z nichž také vyplývají možnosti jejich využití energetickým účelům