Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Středozemní moře zimní průměr teplot °C, letní průměr až
26. Obrovská
energie ukryta příbojových vlnách, dmutí moře, jehož nízký stav se'nazývá
1
.
Nejprůhlednějšíjsou modré vody tropických moří, hloubky po
břežní hnědavé vody mají průhlednost m. Vrchní vrstva značně
proměnlivou teplotu dochází sezónním změnám; nazývá troposféra.
Hustota mořské vody při salinitě (slanosti) °/00dána hodnotou 1,024 (tj.5 °G, hloubky 350 metrů °C.mil.
Zajímavé rozdělení teplot oceánech mořích. závislá teplotě, salinitě tlaku (hustota vody
roste zvětšujícím obsahem soli rostoucím tlakem klesá rostoucí teplo
tou).5 miliónů km3). Vět
ší množství planktonu barví vodu zelena, menší množství modra. břehu bý
vá moře modré, zelené špinavě žluté.
Vodní plocha jižní polokouli větší než polokouli severní.
Dnešní moderní zařízení mohou využít energii pohybu mořské vody.
Intenzita zelené modré závisí také intenzitě pohlcování paprsků spektra, ob
sahu suspenzí hloubce moře. Žlutá hnědá
je dána příměsí jílu siltu, tj.
Světové oceány moře tvoří asi zemského povrchu, pevnina pouze %. mořské pouště, jsou kobaltově modré. Černé moře průměrnou letní te
plotu pobřeží uprostřed pánve.
V oceánech soustředěno asi 96,5 veškeré vody světového oceánu. km3.
hmotnost m3= 1024,79 kg). Části
oceánů malým množstvím planktonu, tzv.
Moře částí oceánu, vniká pevniny, anebo oddělené oceánu řetězem
ostrovů.
Oceán částí světového oceánu, leží mezi pevninami, pánve hluboké až
6 km, vlastní proudový systém vlastní vodní masy typickým rozvrstvením
teplot, salinit (slaností) sedimentů. Minimální plocha moře 600 čtverečních. Hranice mezi oběma vrstvami
je neostrá pohybuje kolem 100 1000 Vrstva, níž probíhá náhlá změna
teplot, nazývá skočná vrstva, bývá hloubce několika set metrů tropech
jde jen desítky metrů). Světový
oceán rozdělen Atlantský, Tichý Indický oceán. Celkový objem vody byl vypočten 1138 mil. Tato vrstva ovlivňuje rozsah proudění vodních mas oce
ánech mořích. kms (dříve uvádělo
1305. Zvláštním typem Středozemní moře. Baltské moře západní části průměrnou
teplotu srpnu °C, střední části Botnickém zálivu °C. jemného písku velikosti zrna 0,1 0,2 mm.
Zálivy jsou menší části oceánu nebo moře vnikající pevniny. Severním mořije průměrná
zimní teplota 1,3 "Ca letní 17,7 °C.
Pod vrstva teplotně homogenní, stratosféra.
Barva mořské vody bývá ovlivňována odrazem oblohy mraků.
Střední hloubka oceánů moří dosahuje asi 3790 Kdyby veškeré vody
oceánů moří rozlily přes celý povrch Země, sahala voda výšky asi 2200 m.
Mohli bychom ještě dlouho popisovat vlastnosti vody oceánech mořích,
z nichž také vyplývají možnosti jejich využití energetickým účelům. odstíny moře vliv nejen barva
oblohy, ale obsah minerálních látek živých organismů vodě. Moře jsou vnitřní
a okrajová
