Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
kms (dříve uvádělo
1305. km3. Zvláštním typem Středozemní moře.
V oceánech soustředěno asi 96,5 veškeré vody světového oceánu.
Nejprůhlednějšíjsou modré vody tropických moří, hloubky po
břežní hnědavé vody mají průhlednost m.
Mohli bychom ještě dlouho popisovat vlastnosti vody oceánech mořích,
z nichž také vyplývají možnosti jejich využití energetickým účelům.
Středozemní moře zimní průměr teplot °C, letní průměr až
26. jemného písku velikosti zrna 0,1 0,2 mm. mořské pouště, jsou kobaltově modré. Žlutá hnědá
je dána příměsí jílu siltu, tj.
Dnešní moderní zařízení mohou využít energii pohybu mořské vody.
Barva mořské vody bývá ovlivňována odrazem oblohy mraků. Světový
oceán rozdělen Atlantský, Tichý Indický oceán.
Oceán částí světového oceánu, leží mezi pevninami, pánve hluboké až
6 km, vlastní proudový systém vlastní vodní masy typickým rozvrstvením
teplot, salinit (slaností) sedimentů. Minimální plocha moře 600 čtverečních.5 miliónů km3). Moře jsou vnitřní
a okrajová. Černé moře průměrnou letní te
plotu pobřeží uprostřed pánve.mil.
Zálivy jsou menší části oceánu nebo moře vnikající pevniny.
Intenzita zelené modré závisí také intenzitě pohlcování paprsků spektra, ob
sahu suspenzí hloubce moře.
Pod vrstva teplotně homogenní, stratosféra. Části
oceánů malým množstvím planktonu, tzv. Baltské moře západní části průměrnou
teplotu srpnu °C, střední části Botnickém zálivu °C. odstíny moře vliv nejen barva
oblohy, ale obsah minerálních látek živých organismů vodě.
Zajímavé rozdělení teplot oceánech mořích.
Světové oceány moře tvoří asi zemského povrchu, pevnina pouze %. Celkový objem vody byl vypočten 1138 mil.
hmotnost m3= 1024,79 kg).
Moře částí oceánu, vniká pevniny, anebo oddělené oceánu řetězem
ostrovů. břehu bý
vá moře modré, zelené špinavě žluté. závislá teplotě, salinitě tlaku (hustota vody
roste zvětšujícím obsahem soli rostoucím tlakem klesá rostoucí teplo
tou). Severním mořije průměrná
zimní teplota 1,3 "Ca letní 17,7 °C. Tato vrstva ovlivňuje rozsah proudění vodních mas oce
ánech mořích. Obrovská
energie ukryta příbojových vlnách, dmutí moře, jehož nízký stav se'nazývá
1
. Vět
ší množství planktonu barví vodu zelena, menší množství modra.
Hustota mořské vody při salinitě (slanosti) °/00dána hodnotou 1,024 (tj. Vrchní vrstva značně
proměnlivou teplotu dochází sezónním změnám; nazývá troposféra. Hranice mezi oběma vrstvami
je neostrá pohybuje kolem 100 1000 Vrstva, níž probíhá náhlá změna
teplot, nazývá skočná vrstva, bývá hloubce několika set metrů tropech
jde jen desítky metrů).
Střední hloubka oceánů moří dosahuje asi 3790 Kdyby veškeré vody
oceánů moří rozlily přes celý povrch Země, sahala voda výšky asi 2200 m.
Vodní plocha jižní polokouli větší než polokouli severní.5 °G, hloubky 350 metrů °C
