Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Celkový objem vody byl vypočten 1138 mil. mořské pouště, jsou kobaltově modré. jemného písku velikosti zrna 0,1 0,2 mm.
Střední hloubka oceánů moří dosahuje asi 3790 Kdyby veškeré vody
oceánů moří rozlily přes celý povrch Země, sahala voda výšky asi 2200 m. Minimální plocha moře 600 čtverečních. Světový
oceán rozdělen Atlantský, Tichý Indický oceán. km3. odstíny moře vliv nejen barva
oblohy, ale obsah minerálních látek živých organismů vodě.
Dnešní moderní zařízení mohou využít energii pohybu mořské vody.
Zálivy jsou menší části oceánu nebo moře vnikající pevniny.
Moře částí oceánu, vniká pevniny, anebo oddělené oceánu řetězem
ostrovů. Zvláštním typem Středozemní moře.
Intenzita zelené modré závisí také intenzitě pohlcování paprsků spektra, ob
sahu suspenzí hloubce moře.
Světové oceány moře tvoří asi zemského povrchu, pevnina pouze %. Severním mořije průměrná
zimní teplota 1,3 "Ca letní 17,7 °C.5 miliónů km3).
Nejprůhlednějšíjsou modré vody tropických moří, hloubky po
břežní hnědavé vody mají průhlednost m. Vrchní vrstva značně
proměnlivou teplotu dochází sezónním změnám; nazývá troposféra. Baltské moře západní části průměrnou
teplotu srpnu °C, střední části Botnickém zálivu °C.
Hustota mořské vody při salinitě (slanosti) °/00dána hodnotou 1,024 (tj. Hranice mezi oběma vrstvami
je neostrá pohybuje kolem 100 1000 Vrstva, níž probíhá náhlá změna
teplot, nazývá skočná vrstva, bývá hloubce několika set metrů tropech
jde jen desítky metrů).
Oceán částí světového oceánu, leží mezi pevninami, pánve hluboké až
6 km, vlastní proudový systém vlastní vodní masy typickým rozvrstvením
teplot, salinit (slaností) sedimentů.5 °G, hloubky 350 metrů °C.
Barva mořské vody bývá ovlivňována odrazem oblohy mraků. Moře jsou vnitřní
a okrajová.
Středozemní moře zimní průměr teplot °C, letní průměr až
26. Tato vrstva ovlivňuje rozsah proudění vodních mas oce
ánech mořích. Žlutá hnědá
je dána příměsí jílu siltu, tj. břehu bý
vá moře modré, zelené špinavě žluté.
Pod vrstva teplotně homogenní, stratosféra.mil. Části
oceánů malým množstvím planktonu, tzv. Černé moře průměrnou letní te
plotu pobřeží uprostřed pánve. Vět
ší množství planktonu barví vodu zelena, menší množství modra.
Mohli bychom ještě dlouho popisovat vlastnosti vody oceánech mořích,
z nichž také vyplývají možnosti jejich využití energetickým účelům. kms (dříve uvádělo
1305.
Vodní plocha jižní polokouli větší než polokouli severní.
hmotnost m3= 1024,79 kg).
Zajímavé rozdělení teplot oceánech mořích. Obrovská
energie ukryta příbojových vlnách, dmutí moře, jehož nízký stav se'nazývá
1
. závislá teplotě, salinitě tlaku (hustota vody
roste zvětšujícím obsahem soli rostoucím tlakem klesá rostoucí teplo
tou).
V oceánech soustředěno asi 96,5 veškeré vody světového oceánu
