Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
mořské pouště, jsou kobaltově modré. jemného písku velikosti zrna 0,1 0,2 mm.
Střední hloubka oceánů moří dosahuje asi 3790 Kdyby veškeré vody
oceánů moří rozlily přes celý povrch Země, sahala voda výšky asi 2200 m.
Zálivy jsou menší části oceánu nebo moře vnikající pevniny. Minimální plocha moře 600 čtverečních. Zvláštním typem Středozemní moře. odstíny moře vliv nejen barva
oblohy, ale obsah minerálních látek živých organismů vodě.
Zajímavé rozdělení teplot oceánech mořích.
Dnešní moderní zařízení mohou využít energii pohybu mořské vody. Hranice mezi oběma vrstvami
je neostrá pohybuje kolem 100 1000 Vrstva, níž probíhá náhlá změna
teplot, nazývá skočná vrstva, bývá hloubce několika set metrů tropech
jde jen desítky metrů).
Mohli bychom ještě dlouho popisovat vlastnosti vody oceánech mořích,
z nichž také vyplývají možnosti jejich využití energetickým účelům. Černé moře průměrnou letní te
plotu pobřeží uprostřed pánve. Žlutá hnědá
je dána příměsí jílu siltu, tj.5 °G, hloubky 350 metrů °C. Vrchní vrstva značně
proměnlivou teplotu dochází sezónním změnám; nazývá troposféra.mil.
Nejprůhlednějšíjsou modré vody tropických moří, hloubky po
břežní hnědavé vody mají průhlednost m.5 miliónů km3). Obrovská
energie ukryta příbojových vlnách, dmutí moře, jehož nízký stav se'nazývá
1
.
Intenzita zelené modré závisí také intenzitě pohlcování paprsků spektra, ob
sahu suspenzí hloubce moře.
hmotnost m3= 1024,79 kg).
Světové oceány moře tvoří asi zemského povrchu, pevnina pouze %. Moře jsou vnitřní
a okrajová.
V oceánech soustředěno asi 96,5 veškeré vody světového oceánu. břehu bý
vá moře modré, zelené špinavě žluté.
Hustota mořské vody při salinitě (slanosti) °/00dána hodnotou 1,024 (tj. Vět
ší množství planktonu barví vodu zelena, menší množství modra. Celkový objem vody byl vypočten 1138 mil. Baltské moře západní části průměrnou
teplotu srpnu °C, střední části Botnickém zálivu °C.
Vodní plocha jižní polokouli větší než polokouli severní. závislá teplotě, salinitě tlaku (hustota vody
roste zvětšujícím obsahem soli rostoucím tlakem klesá rostoucí teplo
tou).
Pod vrstva teplotně homogenní, stratosféra. Části
oceánů malým množstvím planktonu, tzv. Tato vrstva ovlivňuje rozsah proudění vodních mas oce
ánech mořích. Severním mořije průměrná
zimní teplota 1,3 "Ca letní 17,7 °C.
Oceán částí světového oceánu, leží mezi pevninami, pánve hluboké až
6 km, vlastní proudový systém vlastní vodní masy typickým rozvrstvením
teplot, salinit (slaností) sedimentů.
Moře částí oceánu, vniká pevniny, anebo oddělené oceánu řetězem
ostrovů. Světový
oceán rozdělen Atlantský, Tichý Indický oceán.
Barva mořské vody bývá ovlivňována odrazem oblohy mraků. kms (dříve uvádělo
1305.
Středozemní moře zimní průměr teplot °C, letní průměr až
26. km3
