Nové zdroje energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Rudolf Balák, Karel Prokeš

Strana 104 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tato vrstva ovlivňuje rozsah proudění vodních mas oce­ ánech mořích. Zajímavé rozdělení teplot oceánech mořích. kms (dříve uvádělo 1305. Žlutá hnědá je dána příměsí jílu siltu, tj. Moře částí oceánu, vniká pevniny, anebo oddělené oceánu řetězem ostrovů. Pod vrstva teplotně homogenní, stratosféra. Světový oceán rozdělen Atlantský, Tichý Indický oceán. Moře jsou vnitřní a okrajová. Oceán částí světového oceánu, leží mezi pevninami, pánve hluboké až 6 km, vlastní proudový systém vlastní vodní masy typickým rozvrstvením teplot, salinit (slaností) sedimentů. Střední hloubka oceánů moří dosahuje asi 3790 Kdyby veškeré vody oceánů moří rozlily přes celý povrch Země, sahala voda výšky asi 2200 m.mil. Obrovská energie ukryta příbojových vlnách, dmutí moře, jehož nízký stav se'nazývá 1 . Hranice mezi oběma vrstvami je neostrá pohybuje kolem 100 1000 Vrstva, níž probíhá náhlá změna teplot, nazývá skočná vrstva, bývá hloubce několika set metrů tropech jde jen desítky metrů). břehu bý­ vá moře modré, zelené špinavě žluté. Části oceánů malým množstvím planktonu, tzv. Černé moře průměrnou letní te­ plotu pobřeží uprostřed pánve. mořské pouště, jsou kobaltově modré. Mohli bychom ještě dlouho popisovat vlastnosti vody oceánech mořích, z nichž také vyplývají možnosti jejich využití energetickým účelům. závislá teplotě, salinitě tlaku (hustota vody roste zvětšujícím obsahem soli rostoucím tlakem klesá rostoucí teplo­ tou). Středozemní moře zimní průměr teplot °C, letní průměr až 26. Nejprůhlednějšíjsou modré vody tropických moří, hloubky po­ břežní hnědavé vody mají průhlednost m. Světové oceány moře tvoří asi zemského povrchu, pevnina pouze %.5 °G, hloubky 350 metrů °C. Hustota mořské vody při salinitě (slanosti) °/00dána hodnotou 1,024 (tj. Intenzita zelené modré závisí také intenzitě pohlcování paprsků spektra, ob­ sahu suspenzí hloubce moře. Dnešní moderní zařízení mohou využít energii pohybu mořské vody. Minimální plocha moře 600 čtverečních. hmotnost m3= 1024,79 kg). Barva mořské vody bývá ovlivňována odrazem oblohy mraků. Zvláštním typem Středozemní moře. odstíny moře vliv nejen barva oblohy, ale obsah minerálních látek živých organismů vodě. Baltské moře západní části průměrnou teplotu srpnu °C, střední části Botnickém zálivu °C. V oceánech soustředěno asi 96,5 veškeré vody světového oceánu. Vět­ ší množství planktonu barví vodu zelena, menší množství modra. jemného písku velikosti zrna 0,1 0,2 mm. Zálivy jsou menší části oceánu nebo moře vnikající pevniny. Severním mořije průměrná zimní teplota 1,3 "Ca letní 17,7 °C.5 miliónů km3). Vodní plocha jižní polokouli větší než polokouli severní. Vrchní vrstva značně proměnlivou teplotu dochází sezónním změnám; nazývá troposféra. km3. Celkový objem vody byl vypočten 1138 mil