Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Oceán částí světového oceánu, leží mezi pevninami, pánve hluboké až
6 km, vlastní proudový systém vlastní vodní masy typickým rozvrstvením
teplot, salinit (slaností) sedimentů.
Pod vrstva teplotně homogenní, stratosféra. Světový
oceán rozdělen Atlantský, Tichý Indický oceán. Moře jsou vnitřní
a okrajová.
Mohli bychom ještě dlouho popisovat vlastnosti vody oceánech mořích,
z nichž také vyplývají možnosti jejich využití energetickým účelům.
Světové oceány moře tvoří asi zemského povrchu, pevnina pouze %. Části
oceánů malým množstvím planktonu, tzv. Baltské moře západní části průměrnou
teplotu srpnu °C, střední části Botnickém zálivu °C.
Barva mořské vody bývá ovlivňována odrazem oblohy mraků.
Zajímavé rozdělení teplot oceánech mořích.5 °G, hloubky 350 metrů °C. Severním mořije průměrná
zimní teplota 1,3 "Ca letní 17,7 °C.
Hustota mořské vody při salinitě (slanosti) °/00dána hodnotou 1,024 (tj. Žlutá hnědá
je dána příměsí jílu siltu, tj. Minimální plocha moře 600 čtverečních. Hranice mezi oběma vrstvami
je neostrá pohybuje kolem 100 1000 Vrstva, níž probíhá náhlá změna
teplot, nazývá skočná vrstva, bývá hloubce několika set metrů tropech
jde jen desítky metrů). Vrchní vrstva značně
proměnlivou teplotu dochází sezónním změnám; nazývá troposféra.mil. mořské pouště, jsou kobaltově modré. jemného písku velikosti zrna 0,1 0,2 mm.
Dnešní moderní zařízení mohou využít energii pohybu mořské vody. Obrovská
energie ukryta příbojových vlnách, dmutí moře, jehož nízký stav se'nazývá
1
.
Moře částí oceánu, vniká pevniny, anebo oddělené oceánu řetězem
ostrovů. břehu bý
vá moře modré, zelené špinavě žluté.
Střední hloubka oceánů moří dosahuje asi 3790 Kdyby veškeré vody
oceánů moří rozlily přes celý povrch Země, sahala voda výšky asi 2200 m.5 miliónů km3).
V oceánech soustředěno asi 96,5 veškeré vody světového oceánu. Černé moře průměrnou letní te
plotu pobřeží uprostřed pánve. Celkový objem vody byl vypočten 1138 mil. Vět
ší množství planktonu barví vodu zelena, menší množství modra.
Středozemní moře zimní průměr teplot °C, letní průměr až
26. závislá teplotě, salinitě tlaku (hustota vody
roste zvětšujícím obsahem soli rostoucím tlakem klesá rostoucí teplo
tou).
Vodní plocha jižní polokouli větší než polokouli severní.
Nejprůhlednějšíjsou modré vody tropických moří, hloubky po
břežní hnědavé vody mají průhlednost m. kms (dříve uvádělo
1305. odstíny moře vliv nejen barva
oblohy, ale obsah minerálních látek živých organismů vodě.
hmotnost m3= 1024,79 kg). km3.
Zálivy jsou menší části oceánu nebo moře vnikající pevniny. Zvláštním typem Středozemní moře. Tato vrstva ovlivňuje rozsah proudění vodních mas oce
ánech mořích.
Intenzita zelené modré závisí také intenzitě pohlcování paprsků spektra, ob
sahu suspenzí hloubce moře
