Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Tato vrstva ovlivňuje rozsah proudění vodních mas oce
ánech mořích. mořské pouště, jsou kobaltově modré.
Vodní plocha jižní polokouli větší než polokouli severní. Světový
oceán rozdělen Atlantský, Tichý Indický oceán.
Nejprůhlednějšíjsou modré vody tropických moří, hloubky po
břežní hnědavé vody mají průhlednost m.5 °G, hloubky 350 metrů °C. Černé moře průměrnou letní te
plotu pobřeží uprostřed pánve. Části
oceánů malým množstvím planktonu, tzv. Žlutá hnědá
je dána příměsí jílu siltu, tj. odstíny moře vliv nejen barva
oblohy, ale obsah minerálních látek živých organismů vodě. Baltské moře západní části průměrnou
teplotu srpnu °C, střední části Botnickém zálivu °C. jemného písku velikosti zrna 0,1 0,2 mm.
Pod vrstva teplotně homogenní, stratosféra.
Středozemní moře zimní průměr teplot °C, letní průměr až
26. kms (dříve uvádělo
1305. Celkový objem vody byl vypočten 1138 mil. Minimální plocha moře 600 čtverečních.5 miliónů km3).
Barva mořské vody bývá ovlivňována odrazem oblohy mraků.
Intenzita zelené modré závisí také intenzitě pohlcování paprsků spektra, ob
sahu suspenzí hloubce moře.
hmotnost m3= 1024,79 kg). břehu bý
vá moře modré, zelené špinavě žluté.
Moře částí oceánu, vniká pevniny, anebo oddělené oceánu řetězem
ostrovů.
Zálivy jsou menší části oceánu nebo moře vnikající pevniny.
Mohli bychom ještě dlouho popisovat vlastnosti vody oceánech mořích,
z nichž také vyplývají možnosti jejich využití energetickým účelům. Moře jsou vnitřní
a okrajová. Vrchní vrstva značně
proměnlivou teplotu dochází sezónním změnám; nazývá troposféra.
Zajímavé rozdělení teplot oceánech mořích.
Střední hloubka oceánů moří dosahuje asi 3790 Kdyby veškeré vody
oceánů moří rozlily přes celý povrch Země, sahala voda výšky asi 2200 m.
Světové oceány moře tvoří asi zemského povrchu, pevnina pouze %.mil. Zvláštním typem Středozemní moře. Hranice mezi oběma vrstvami
je neostrá pohybuje kolem 100 1000 Vrstva, níž probíhá náhlá změna
teplot, nazývá skočná vrstva, bývá hloubce několika set metrů tropech
jde jen desítky metrů).
V oceánech soustředěno asi 96,5 veškeré vody světového oceánu. závislá teplotě, salinitě tlaku (hustota vody
roste zvětšujícím obsahem soli rostoucím tlakem klesá rostoucí teplo
tou). Severním mořije průměrná
zimní teplota 1,3 "Ca letní 17,7 °C. Obrovská
energie ukryta příbojových vlnách, dmutí moře, jehož nízký stav se'nazývá
1
.
Hustota mořské vody při salinitě (slanosti) °/00dána hodnotou 1,024 (tj.
Dnešní moderní zařízení mohou využít energii pohybu mořské vody. Vět
ší množství planktonu barví vodu zelena, menší množství modra.
Oceán částí světového oceánu, leží mezi pevninami, pánve hluboké až
6 km, vlastní proudový systém vlastní vodní masy typickým rozvrstvením
teplot, salinit (slaností) sedimentů. km3
