Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
V oceánech soustředěno asi 96,5 veškeré vody světového oceánu.
hmotnost m3= 1024,79 kg). mořské pouště, jsou kobaltově modré. Světový
oceán rozdělen Atlantský, Tichý Indický oceán. Celkový objem vody byl vypočten 1138 mil. Obrovská
energie ukryta příbojových vlnách, dmutí moře, jehož nízký stav se'nazývá
1
. km3. Části
oceánů malým množstvím planktonu, tzv.
Zálivy jsou menší části oceánu nebo moře vnikající pevniny.
Vodní plocha jižní polokouli větší než polokouli severní. Vrchní vrstva značně
proměnlivou teplotu dochází sezónním změnám; nazývá troposféra. Tato vrstva ovlivňuje rozsah proudění vodních mas oce
ánech mořích. Černé moře průměrnou letní te
plotu pobřeží uprostřed pánve. Baltské moře západní části průměrnou
teplotu srpnu °C, střední části Botnickém zálivu °C.
Mohli bychom ještě dlouho popisovat vlastnosti vody oceánech mořích,
z nichž také vyplývají možnosti jejich využití energetickým účelům.
Nejprůhlednějšíjsou modré vody tropických moří, hloubky po
břežní hnědavé vody mají průhlednost m. Žlutá hnědá
je dána příměsí jílu siltu, tj. jemného písku velikosti zrna 0,1 0,2 mm.
Oceán částí světového oceánu, leží mezi pevninami, pánve hluboké až
6 km, vlastní proudový systém vlastní vodní masy typickým rozvrstvením
teplot, salinit (slaností) sedimentů. Hranice mezi oběma vrstvami
je neostrá pohybuje kolem 100 1000 Vrstva, níž probíhá náhlá změna
teplot, nazývá skočná vrstva, bývá hloubce několika set metrů tropech
jde jen desítky metrů). Vět
ší množství planktonu barví vodu zelena, menší množství modra.
Intenzita zelené modré závisí také intenzitě pohlcování paprsků spektra, ob
sahu suspenzí hloubce moře. břehu bý
vá moře modré, zelené špinavě žluté.
Střední hloubka oceánů moří dosahuje asi 3790 Kdyby veškeré vody
oceánů moří rozlily přes celý povrch Země, sahala voda výšky asi 2200 m.
Světové oceány moře tvoří asi zemského povrchu, pevnina pouze %.
Dnešní moderní zařízení mohou využít energii pohybu mořské vody.5 miliónů km3). závislá teplotě, salinitě tlaku (hustota vody
roste zvětšujícím obsahem soli rostoucím tlakem klesá rostoucí teplo
tou).
Středozemní moře zimní průměr teplot °C, letní průměr až
26.
Moře částí oceánu, vniká pevniny, anebo oddělené oceánu řetězem
ostrovů. kms (dříve uvádělo
1305.
Zajímavé rozdělení teplot oceánech mořích. Severním mořije průměrná
zimní teplota 1,3 "Ca letní 17,7 °C.
Barva mořské vody bývá ovlivňována odrazem oblohy mraků.5 °G, hloubky 350 metrů °C. Moře jsou vnitřní
a okrajová. odstíny moře vliv nejen barva
oblohy, ale obsah minerálních látek živých organismů vodě.
Hustota mořské vody při salinitě (slanosti) °/00dána hodnotou 1,024 (tj.
Pod vrstva teplotně homogenní, stratosféra.mil. Minimální plocha moře 600 čtverečních. Zvláštním typem Středozemní moře
