Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Doporučují takto využít např. orin navrhl zapustit mořského dna obrovské disky, které otáčely
podmořskými proudy kolem své osy hloubce asi 100 pod hladinou. tento návrh
je světě značný zájem.
Na výšku přílivu vliv morfologie pobřeží.
Periodické utí mořských vln vysvětlil anglický fyzik Isaac Newton (1642 až
1727) působením přitažlivosti Měsíce Slunce, přičemž vliv Měsíce asi 2,3 X
větší.hladinou moře.
Ani tyto projekty však nejsou bez rizika, neboť zpomalením Golfského proudu
by mohlo dojít značným ekologickým škodám přilehlých oblastech. celé Evropě dalších světadílech došlo nepředstavitelné ekologické
katastrofě. Turbíny byly vzájemně vzdáleny 100 aby
umožňovaly proplouvání zaoceánskych lodí. Rozdíly hladiny projevují hlavně mořského pobřeží.
Tyto elektrárny navrhuje umístit pobřeží Francie, Japonska Iberských
ostrovů.
Golfský proud velký význam pro vytváření příznivého klimatu přilehlých
oblastech. Těm pravidelným pohybům mořské hladiny říkáme též slapo
vé pohyby vodstva. Bristolském zálivu Anglii příliv m,
v Indii ostrova Tchaj-wanu pobřeží Ochotského moře m
110
. Turbína
by měla prům asi 100 m. ibraltar, Bospor, úžinu Beringo-
vu průlivy mezi japonskými ostrovy. Zkušební projekt byl realizován jižního pobřeží Sicílie.
V USA objevil názor, mohl Golfský proud obrátit prokopáním e
rického poloostrova Floridy směrem sever podél amerického pobřeží, které by
výrazně oteploval. Vysoké přílivy tvoří tam, kde
se voda tlačí úzkých dlouhých zálivů. Příznivé klima tak Evropy přestěhovalo Ameriky,
neboť Golfský proud již evropským břehům nikdy nedostal.
Francouzský technik Bernard orin vypracoval návrh podmořské elektrárny,
která využívala energii mořských proudů bez ekologického rizika.
E á
D utí moře projevuje pravidelným stoupáním klesáním mořské hladiny
(odliv příliv). Největší příliv (18 Nové
ho Skotska Severní Americe.
Kdyby tento projekt uskutečnil, klesly teploty západním pobřeží
Evropy —40 podnebí bylo stejné asi jako Labradoru nebo na
Aljašce.
Jiný návrh využití energie Golfského proudu doporučuje pohon turbín pomoci
padáků umístěných tzv. nekonečném laně dlouhém asi km.
Tyto projekty však musí respektovat možnost volné plavby velkých zaoceán
ských lodí, ekologické klimatické poměry přilehlých oblastech řadu dalších
hledisek. laně bylo
upevněno asi nylonových padáků, které proudem vody rozevíraly při
pohybu proti proudu uzavíraly.
Někteří autoři navrhují uzavřít některé mořské úžiny využívat proudů, které
jim procházejí.
B. Výkon jedné podmořské elektrárny byl asi
1000 MW
