Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
tento návrh
je světě značný zájem.
Kdyby tento projekt uskutečnil, klesly teploty západním pobřeží
Evropy —40 podnebí bylo stejné asi jako Labradoru nebo na
Aljašce.
Jiný návrh využití energie Golfského proudu doporučuje pohon turbín pomoci
padáků umístěných tzv.
Tyto projekty však musí respektovat možnost volné plavby velkých zaoceán
ských lodí, ekologické klimatické poměry přilehlých oblastech řadu dalších
hledisek. Zkušební projekt byl realizován jižního pobřeží Sicílie.
Tyto elektrárny navrhuje umístit pobřeží Francie, Japonska Iberských
ostrovů.
Někteří autoři navrhují uzavřít některé mořské úžiny využívat proudů, které
jim procházejí. Těm pravidelným pohybům mořské hladiny říkáme též slapo
vé pohyby vodstva. Výkon jedné podmořské elektrárny byl asi
1000 MW.
B. Doporučují takto využít např. Vysoké přílivy tvoří tam, kde
se voda tlačí úzkých dlouhých zálivů. Turbína
by měla prům asi 100 m. orin navrhl zapustit mořského dna obrovské disky, které otáčely
podmořskými proudy kolem své osy hloubce asi 100 pod hladinou. ibraltar, Bospor, úžinu Beringo-
vu průlivy mezi japonskými ostrovy. nekonečném laně dlouhém asi km.
Periodické utí mořských vln vysvětlil anglický fyzik Isaac Newton (1642 až
1727) působením přitažlivosti Měsíce Slunce, přičemž vliv Měsíce asi 2,3 X
větší.
Francouzský technik Bernard orin vypracoval návrh podmořské elektrárny,
která využívala energii mořských proudů bez ekologického rizika.
Ani tyto projekty však nejsou bez rizika, neboť zpomalením Golfského proudu
by mohlo dojít značným ekologickým škodám přilehlých oblastech. Bristolském zálivu Anglii příliv m,
v Indii ostrova Tchaj-wanu pobřeží Ochotského moře m
110
. Rozdíly hladiny projevují hlavně mořského pobřeží. celé Evropě dalších světadílech došlo nepředstavitelné ekologické
katastrofě.
Golfský proud velký význam pro vytváření příznivého klimatu přilehlých
oblastech. Největší příliv (18 Nové
ho Skotska Severní Americe.hladinou moře. Turbíny byly vzájemně vzdáleny 100 aby
umožňovaly proplouvání zaoceánskych lodí.
V USA objevil názor, mohl Golfský proud obrátit prokopáním e
rického poloostrova Floridy směrem sever podél amerického pobřeží, které by
výrazně oteploval. laně bylo
upevněno asi nylonových padáků, které proudem vody rozevíraly při
pohybu proti proudu uzavíraly.
E á
D utí moře projevuje pravidelným stoupáním klesáním mořské hladiny
(odliv příliv).
Na výšku přílivu vliv morfologie pobřeží. Příznivé klima tak Evropy přestěhovalo Ameriky,
neboť Golfský proud již evropským břehům nikdy nedostal
