Nové zdroje energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Rudolf Balák, Karel Prokeš

Strana 109 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Na výšku přílivu vliv morfologie pobřeží. celé Evropě dalších světadílech došlo nepředstavitelné ekologické katastrofě. Ani tyto projekty však nejsou bez rizika, neboť zpomalením Golfského proudu by mohlo dojít značným ekologickým škodám přilehlých oblastech. Tyto elektrárny navrhuje umístit pobřeží Francie, Japonska Iberských ostrovů. Rozdíly hladiny projevují hlavně mořského pobřeží. laně bylo upevněno asi nylonových padáků, které proudem vody rozevíraly při pohybu proti proudu uzavíraly. Jiný návrh využití energie Golfského proudu doporučuje pohon turbín pomoci padáků umístěných tzv. Někteří autoři navrhují uzavřít některé mořské úžiny využívat proudů, které jim procházejí. nekonečném laně dlouhém asi km. V USA objevil názor, mohl Golfský proud obrátit prokopáním e­ rického poloostrova Floridy směrem sever podél amerického pobřeží, které by výrazně oteploval. Vysoké přílivy tvoří tam, kde se voda tlačí úzkých dlouhých zálivů. B. tento návrh je světě značný zájem. Zkušební projekt byl realizován jižního pobřeží Sicílie. Výkon jedné podmořské elektrárny byl asi 1000 MW.hladinou moře. Tyto projekty však musí respektovat možnost volné plavby velkých zaoceán­ ských lodí, ekologické klimatické poměry přilehlých oblastech řadu dalších hledisek. E á D utí moře projevuje pravidelným stoupáním klesáním mořské hladiny (odliv příliv). Největší příliv (18 Nové­ ho Skotska Severní Americe. Periodické utí mořských vln vysvětlil anglický fyzik Isaac Newton (1642 až 1727) působením přitažlivosti Měsíce Slunce, přičemž vliv Měsíce asi 2,3 X větší. Těm pravidelným pohybům mořské hladiny říkáme též slapo­ vé pohyby vodstva. Turbíny byly vzájemně vzdáleny 100 aby umožňovaly proplouvání zaoceánskych lodí. ibraltar, Bospor, úžinu Beringo- vu průlivy mezi japonskými ostrovy. Francouzský technik Bernard orin vypracoval návrh podmořské elektrárny, která využívala energii mořských proudů bez ekologického rizika. Kdyby tento projekt uskutečnil, klesly teploty západním pobřeží Evropy —40 podnebí bylo stejné asi jako Labradoru nebo na Aljašce. orin navrhl zapustit mořského dna obrovské disky, které otáčely podmořskými proudy kolem své osy hloubce asi 100 pod hladinou. Turbína by měla prům asi 100 m. Příznivé klima tak Evropy přestěhovalo Ameriky, neboť Golfský proud již evropským břehům nikdy nedostal. Doporučují takto využít např. Golfský proud velký význam pro vytváření příznivého klimatu přilehlých oblastech. Bristolském zálivu Anglii příliv m, v Indii ostrova Tchaj-wanu pobřeží Ochotského moře m 110