Nové zdroje energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Rudolf Balák, Karel Prokeš

Strana 100 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Z největších dosud postavených větrných elektráren TVIND výkonu MW. První experimentální větrná elektrárna tohoto typu menším měřítku bude zavěšena 101 . Původcem této zdánlivě utopistické myšlenkyje průkopník kosmických letů profesor Hermann Oberth. Výkony těchto elektráren jsou kW, výška stožárů Mohou být snadno rychle instalovány ro­ dinných domků, menších podnicích zemědělských závodech. tnimobřežních větrných elektráren, které byly postaveny 50mod pobřeží moři, elektrá­ ren umístěných tropopauze nad povrchem země, tj. Již v 1897 byl zřízen Askově státní vědecký ústav pro výzkum využití větrné energie. století provozu asi tis. výši asi km. Menší větrné elektrárny vyrábí firma Riisager Vindmolle (óbr. Prá­ ce jeho zakladatele Couře, měly základní význam pro stavbu větrných motorů. Zkoušejí také aplikace přímého působení elektrického proudu ohřevu půdy, skle­ níků nebo vytápění domácností kombinaci tepelným čerpadlem poháněným rovněž větrným motorem. Některé další příklady větrných elektráren Ve Švédsku uvažuje výstavbou 1600 2400 větrných agregátů, které mohly vyrobit až mid. padesátinásobným výkonem 1500 kW. Angličtí konstruktéři navrhli nový typ větrných mlýnů, tzv. V Dánsku využívá skutečnosti, zemi průměrně 300 větrných dnů roce. větrných mlýnů, dnes je jich provozu přibližně 1000, většinou chráněných jako historické stavby. Hlavní myšlenkou projektu akumulace energie pomocí hydraulických olejových čer­ padel nebo akumulace energie přímo akumulátorech. Do 2000 být vybudováno tzv. Při rychlosti s“1jsou lopatky téměř kolmé poloze, při větších rychlostech se jejich konce odstředivě vychylují, proto neohnou. Rotor průměru namontován betonové věži vysoké Výkon elektrárny 100 využitelný dobu 4,5 tis. Větrná elektrárna bude pra­ covat plný výkon již při rychlosti větru s-1. Lze použít nejen výrobě elektrické energie, ale čer­ pání vody.základě získaných zkušeností bylo navrženo zařízení čtyřnásobným rozpětím lo­ patek, tj. Výhledově očekává poměrně vyšší produkce elektrické energie tzv. Zařízení celé elektrárny bylo neseno vzducholodí nebo jedním až dvěma balóny. 80) výkonu 3,2 kW, pracující plný výkon při rychlosti větru s-1, 4,5metrovou výkonu 0,5 rychlosti s_1. parků, nichž bude každém 100 moderních vě­ trných mlýnů, které kryly asi celkové spotřeby elektrické energie nejlidnatějších oblastech země. Ve výšce být umístěna větrná turbína generátorem výkonu hmot­ nosti 200 (obr. 81). Energie přenášela rozvodny zemi dvěma kabely, jimiž se současně vháněl nosného zařízení plyn, helium nebo vodík. Výrobce, společnost EDF, elektrárnu doporučuje pro odlehlé ostrovy nepřístupné horské oblasti. Výrobce zatím dodává dva typy těchto turbín, šestimetrovou (obr. Předpokládaná roční výroba každé elektrárny 120 elektrické energie. 82). větrných turbín vertikál­ ní osou proměnnou geometrií. Současně zkoumají možnosti využití větrné energie její akumulace severním po­ břeží Cornwalu. Ve Francii byla uvedena provozu větrná elektrárna ostrově Ouessant Atlantském oceánu. hodin roce. V Rakousku byl vypracován projekt větrné elektrárny, která mohla využívat energie větru horních vrstvách atmosféry (ve výši rychlost 600 r1). Turbíny rotují kolem svislé osy, takže pracují bez převodového ústrojí jsou účinnější. Turbíny jsou samostartující, nezávislé směru větru, jemuž automaticky při­ způsobují profil svých křídel, proto mohou odolávat větrným bouřím. Teoreticky by prý mohla krýt energie získaná mimobřežních elektráren veškerou spotřebu elektric­ ké energie zemi. kWh elektrické energie ročně, což postačilo krýt asi celostátní spotřeby. V Holandsku bylo ještě polovině 18