Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
V Rakousku byl vypracován projekt větrné elektrárny, která mohla využívat energie
větru horních vrstvách atmosféry (ve výši rychlost 600 r1). 81).
V Dánsku využívá skutečnosti, zemi průměrně 300 větrných dnů roce. kWh elektrické energie ročně, což postačilo krýt asi celostátní spotřeby.
Ve Francii byla uvedena provozu větrná elektrárna ostrově Ouessant Atlantském
oceánu.
Výhledově očekává poměrně vyšší produkce elektrické energie tzv. 80) výkonu
3,2 kW, pracující plný výkon při rychlosti větru s-1, 4,5metrovou výkonu
0,5 rychlosti s_1. parků, nichž bude každém 100 moderních vě
trných mlýnů, které kryly asi celkové spotřeby elektrické energie nejlidnatějších
oblastech země. Výrobce, společnost
EDF, elektrárnu doporučuje pro odlehlé ostrovy nepřístupné horské oblasti. Lze použít nejen výrobě elektrické energie, ale čer
pání vody. Původcem
této zdánlivě utopistické myšlenkyje průkopník kosmických letů profesor Hermann Oberth. větrných turbín vertikál
ní osou proměnnou geometrií.
Ve výšce být umístěna větrná turbína generátorem výkonu hmot
nosti 200 (obr. Menší
větrné elektrárny vyrábí firma Riisager Vindmolle (óbr. Energie přenášela rozvodny zemi dvěma kabely, jimiž se
současně vháněl nosného zařízení plyn, helium nebo vodík.
Hlavní myšlenkou projektu akumulace energie pomocí hydraulických olejových čer
padel nebo akumulace energie přímo akumulátorech. Zařízení celé elektrárny bylo neseno vzducholodí nebo jedním až
dvěma balóny.
Některé další příklady větrných elektráren
Ve Švédsku uvažuje výstavbou 1600 2400 větrných agregátů, které mohly vyrobit
až mid. Větrná elektrárna bude pra
covat plný výkon již při rychlosti větru s-1.
První experimentální větrná elektrárna tohoto typu menším měřítku bude zavěšena
101
.
V Holandsku bylo ještě polovině 18.
Zkoušejí také aplikace přímého působení elektrického proudu ohřevu půdy, skle
níků nebo vytápění domácností kombinaci tepelným čerpadlem poháněným rovněž
větrným motorem. Výkony těchto elektráren
jsou kW, výška stožárů Mohou být snadno rychle instalovány ro
dinných domků, menších podnicích zemědělských závodech.základě získaných zkušeností bylo navrženo zařízení čtyřnásobným rozpětím lo
patek, tj. Prá
ce jeho zakladatele Couře, měly základní význam pro stavbu větrných motorů. století provozu asi tis. Rotor průměru namontován betonové věži vysoké Výkon
elektrárny 100 využitelný dobu 4,5 tis. Již
v 1897 byl zřízen Askově státní vědecký ústav pro výzkum využití větrné energie. Předpokládaná roční
výroba každé elektrárny 120 elektrické energie. Turbíny rotují
kolem svislé osy, takže pracují bez převodového ústrojí jsou účinnější. 82). tnimobřežních
větrných elektráren, které byly postaveny 50mod pobřeží moři, elektrá
ren umístěných tropopauze nad povrchem země, tj.
Angličtí konstruktéři navrhli nový typ větrných mlýnů, tzv. padesátinásobným výkonem 1500 kW.
Současně zkoumají možnosti využití větrné energie její akumulace severním po
břeží Cornwalu. Turbíny jsou samostartující, nezávislé směru větru, jemuž automaticky při
způsobují profil svých křídel, proto mohou odolávat větrným bouřím.
Do 2000 být vybudováno tzv.
Při rychlosti s“1jsou lopatky téměř kolmé poloze, při větších rychlostech se
jejich konce odstředivě vychylují, proto neohnou. větrných mlýnů, dnes je
jich provozu přibližně 1000, většinou chráněných jako historické stavby. výši asi km. Teoreticky
by prý mohla krýt energie získaná mimobřežních elektráren veškerou spotřebu elektric
ké energie zemi. hodin roce.
Výrobce zatím dodává dva typy těchto turbín, šestimetrovou (obr.
Z největších dosud postavených větrných elektráren TVIND výkonu MW
