Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Vrtule reaguje sebenepatrnější závan větru.
Kolem 2000 budou USA stavět větrné elektrárny výkonech 1,5 rotorem
vyztuženým skleněnými vlákny. MW, tj. 79).
Firma Boeing vypracovala projekt větrného motoru výkonu 2500 kW. Kola mají horizontální hřídel.
100
. Větrná turbína vertikální
lii (výkon kW) osou proměnnou geometrií (průměr
6 výkon 3,2 Anglie)
Zajímavé; řešení, navrhli pracovníci'univerzity'v Massachusetts, kteří doporučují posta
vit tis.
Obr.
Byla navržena také plovoucí větrná elektrárna upevněná ocelové věži zakotvené na
pohyblivé bóji, která natáčí podle směru větru.
Byl zatím největší větrný motor světě.
Velká Británie. První větrná elektrárna Ang- Obr. větrných věží, kterých bylo dvacet dvoulopatkových turbín průměrem
lopatek Celkový výkon těchto elektráren dosahoval 189 tis. 79. vertikální osu třemi listy vrtule zachycenými
na obou koncích hřídeli. 80. Větrný motor
má mít dvoulopatkový rotor průměru 100 umístěný šedesátimetrové ocelové věži. První větrná elektrárna Anglii navržená Henry Lawsonem-Tanredem
byla postavena odlehlém kraji severního Yorkshiru (obr. Největší rych
losti dosahují větrné turbíny aluminiovými listy sestavenými podobně jako oběžná kola
parních turbín. polovina
současného instalovaného výkonu všech elektráren USA. 78) možností chodu libovolného počtu turbín podle množství
a síly větru.
Větrné kolo tři sklolaminátové lopatky, opisující kruh průjměru Ohybové
napětí vyvolané tlakem větru lopatky zcela eliminováno vzpěrami, takže jejich kon-
struce naprosto bezpečná. Dodává
elektrickou energii veřejné sítě.
Přestože investiční provozní náklady větrné elektrárny jsou mnohem větší než na
elektrárny konvenční, počítá tím, roce 2000 budou větrné elektrárny krýt %
celkové spotřeby elektrické energie zemi. Generátor výkonu umístěn polovině patnácti-
metrové věže otočným systémem lopatek spojen hydraulickým zařízením. Již při rychlosti větru s-1 pracuje plný výkon.
Jiné typy větrných elektráren mají např.bíny vertikální ose (obr. Věže mají být vysoké průměr rotorů rych
lost jejich otáčení min-1 převodem 1800 min-1, dovolujícím aplikaci čtyřpó-
lových alternátorů výrobu elektrické energie