Kniha vysvětluje principy nekonvenčních zdrojů elektrické energie, jako jsou magnetohydrodynamické, termoelektrické, termoemisní, fotoelektrické a jiné generátory, palivové články apod. Přitom jsou uvedeny také možnosti použití těchto zdrojů v praxi s popisem některých skutečných zařízení. Kniha je určena širokému okruhu techniků a inženýrů, kteří se zajímají o nové zdroje elektrické energie. Přeloženo z polského originálu Zdzislaw Celinski: Nowe metody wytwarzania energii elektrycznej, vydaného nakladatelstvím Wydawnictwa Naukowo-Techniczne ve Varšavé v roce 1977.
V pokusných plazmových vysokotlakových TEM (obloukových) se
dosáhlo plošné hustoty výkonu cm-2 při účinnosti %
s teplotou katody 1900 vzdáleností elektrod řádu 100 jjim. to
nejperspektivnější typ TEM. napájení kosmických lodí, napájení speciálních zařízení (bóje,
meteorologické stanice, radiostanice, retranslační stanice) těžko do
stupných oblastech (pouště, oceány, polární oblasti). Toto třeba brát úvahu při porovnávání výsledků získaných
v různých laboratořích také při hodnocení perspektivy využití TEM
jako zdrojů elektrické energie praxi.
141
. Mohou však doplnit konvenční
elektrárnu při využití oblasti nejvyšších teplot doplňkové výrobě
elektrické energie, tím zvětšit celkovou účinnost elektrárny. řešení zůstává ještě hodně problémů technického tech
nologického rázu, než TEM najdou využití praxi jako zdroje elektrického
proudu.
Experimentální zařízení pracovalo dobu 5000 teplotou emitoru
1630 plošnou hustotou výkonu 4,5 cm-2. Laboratorní
prototypy dosahovaly plošné hustoty elektrického výkonu řádu .
Dosavadní zkušenosti však ukazují zásadní rozdíl mezi parametry
získanými speciálních pokusných modelech parametry zařízení
v praxi. Vakuové
TEM pracují zpravidla poměrně nízkou teplotou katody (1000 až
1200 °C) velmi malou vzdáleností elektrod jxm). Oblastí
jejich největší perspektivy tzv.TEM snaze uspíšit termíny zavádění provozu přenést těžiště do
rozvoje systémů TEM plynová turbína, popř. TEM
s radioizotopovým zdrojem tepla může konkurovat TEL generátoru se
stejným zdrojem tepla, protože možnost dosáhnout výhodnějších
parametrů vyrobené elektrické energie účinnosti přeměny.cm-2,
účinnosti provozní doby několik desítek hodin. TEM plynová turbína
— parní cyklus.
4. Dříve zmíněné úspěchy jsou asi tyto: zvládnutí technologie
výroby vrstveného emitoru třemi vrstvami, přičemž vnější karbidu
křemíku, další (izolační) grafitu třetí (vnitřní, emisní) wolframu. malá energetika tzn. Nejvýhodnějším
zdrojem tepla pro tyto účely jsou sluneční záření radioizotopy.3. Přestože některé konstrukce TEM
pracovaly již tisíce hodin mají dostatečné provozní parametry, třeba
konstatovat, dosud nebylo postaveno spolehlivě pracující průmys
lové zařízení.6. pokusných plaz
mových nízkotlakých TEM laboratořích dosáhlo výkonu plošné
hustotě cm-2 účinností při teplotě katody 2000 se
vzdáleností elektrod mm. malé, dlouho
době pracující samostatné zdroje elektrické energie pro speciální účely,
jako např. erspektivy
TEM podobně jako TEL generátory nemohou také nikdy ne
budou představovat alternativu konvenční elektrárny, která vyrábí
elektrickou energii velkém měřítku
