Kniha vysvětluje principy nekonvenčních zdrojů elektrické energie, jako jsou magnetohydrodynamické, termoelektrické, termoemisní, fotoelektrické a jiné generátory, palivové články apod. Přitom jsou uvedeny také možnosti použití těchto zdrojů v praxi s popisem některých skutečných zařízení. Kniha je určena širokému okruhu techniků a inženýrů, kteří se zajímají o nové zdroje elektrické energie. Přeloženo z polského originálu Zdzislaw Celinski: Nowe metody wytwarzania energii elektrycznej, vydaného nakladatelstvím Wydawnictwa Naukowo-Techniczne ve Varšavé v roce 1977.
řešení zůstává ještě hodně problémů technického tech
nologického rázu, než TEM najdou využití praxi jako zdroje elektrického
proudu. erspektivy
TEM podobně jako TEL generátory nemohou také nikdy ne
budou představovat alternativu konvenční elektrárny, která vyrábí
elektrickou energii velkém měřítku.
Dosavadní zkušenosti však ukazují zásadní rozdíl mezi parametry
získanými speciálních pokusných modelech parametry zařízení
v praxi.TEM snaze uspíšit termíny zavádění provozu přenést těžiště do
rozvoje systémů TEM plynová turbína, popř. malá energetika tzn. Vakuové
TEM pracují zpravidla poměrně nízkou teplotou katody (1000 až
1200 °C) velmi malou vzdáleností elektrod jxm).
Experimentální zařízení pracovalo dobu 5000 teplotou emitoru
1630 plošnou hustotou výkonu 4,5 cm-2.6. Mohou však doplnit konvenční
elektrárnu při využití oblasti nejvyšších teplot doplňkové výrobě
elektrické energie, tím zvětšit celkovou účinnost elektrárny. malé, dlouho
době pracující samostatné zdroje elektrické energie pro speciální účely,
jako např.
V pokusných plazmových vysokotlakových TEM (obloukových) se
dosáhlo plošné hustoty výkonu cm-2 při účinnosti %
s teplotou katody 1900 vzdáleností elektrod řádu 100 jjim.
4. TEM plynová turbína
— parní cyklus. Nejvýhodnějším
zdrojem tepla pro tyto účely jsou sluneční záření radioizotopy. Toto třeba brát úvahu při porovnávání výsledků získaných
v různých laboratořích také při hodnocení perspektivy využití TEM
jako zdrojů elektrické energie praxi.
141
. to
nejperspektivnější typ TEM. Oblastí
jejich největší perspektivy tzv. TEM
s radioizotopovým zdrojem tepla může konkurovat TEL generátoru se
stejným zdrojem tepla, protože možnost dosáhnout výhodnějších
parametrů vyrobené elektrické energie účinnosti přeměny.3. Dříve zmíněné úspěchy jsou asi tyto: zvládnutí technologie
výroby vrstveného emitoru třemi vrstvami, přičemž vnější karbidu
křemíku, další (izolační) grafitu třetí (vnitřní, emisní) wolframu. pokusných plaz
mových nízkotlakých TEM laboratořích dosáhlo výkonu plošné
hustotě cm-2 účinností při teplotě katody 2000 se
vzdáleností elektrod mm. napájení kosmických lodí, napájení speciálních zařízení (bóje,
meteorologické stanice, radiostanice, retranslační stanice) těžko do
stupných oblastech (pouště, oceány, polární oblasti). Laboratorní
prototypy dosahovaly plošné hustoty elektrického výkonu řádu . Přestože některé konstrukce TEM
pracovaly již tisíce hodin mají dostatečné provozní parametry, třeba
konstatovat, dosud nebylo postaveno spolehlivě pracující průmys
lové zařízení.cm-2,
účinnosti provozní doby několik desítek hodin
