Kniha vysvětluje principy nekonvenčních zdrojů elektrické energie, jako jsou magnetohydrodynamické, termoelektrické, termoemisní, fotoelektrické a jiné generátory, palivové články apod. Přitom jsou uvedeny také možnosti použití těchto zdrojů v praxi s popisem některých skutečných zařízení. Kniha je určena širokému okruhu techniků a inženýrů, kteří se zajímají o nové zdroje elektrické energie. Přeloženo z polského originálu Zdzislaw Celinski: Nowe metody wytwarzania energii elektrycznej, vydaného nakladatelstvím Wydawnictwa Naukowo-Techniczne ve Varšavé v roce 1977.
Výzkumy potvrdily
možnost získávání velkého výkonu dobu poměrně dlouhou (získaly
se proudy 6500 A).
Hlavní potíže pří konstruování takového typu TEM pro dlouhodobý
provoz (tisíce hodin) spočívá ochraně materiálu katody před oxidací
spalinami také před pronikáním plynů mezielektrodového prostoru.
Pracuje reaktorových TEM, radioizotopových TEM, rovněž na
TEM zapojených spolupráce konvenčními elektrárnami. Měniče
jsou určeny pro spolupráci reaktorovými nebo slunečními zdroji tepla. Kurčatova Moskvě, Ústav fyziky energetiky Obninsku, Ústav
vysokých teplot Moskvě, Fyzikální ústav Kyjevě, Ústav technické
fyziky Suchumi atd. Práce probíhají současně několika směrech.
V poslední době těší velkému zájmu koncepce, která využívá TEM
v konvenční elektrárně, spalující tuhé palivo, jako vysokoteplotní ná
stavbu termodynamického cyklu. Současně pak ukázala nutnost dalších výzkumů
materiálů. Hlavním jeho cílem, kterého dosáhnout
po roce 1990, činnost TEM jako vysokoteplotní nástavby konvenční
elektrárně spalující uhlí. Pro vojenské účely byl zhotoven prototyp
TEM výkonu benzínovým ohřevem. Naproti tomu americké výzkumy mnoho let soustřeďovaly
na zvládnutí fyzikálních, technologických materiálových problémů
r samotných TEM. Charak
teristickou vlastností sovětských prací to, zkoumají celé komplexní
systémy. Program směry výzkumu
V SSSR začalo teoretickými pracemi TEM již počá
padesátých let. Prací zúčastňuje mnoho výzkumných ústavů, jako
např.
Ministerstvo energetiky USA vypracovalo dlouhodobý program výz
kumu vývoje TEM [125].5. konvenční parní elektrárně využívá
pouze úzký interval teplot asi 300 800 ačkoliv spalovací proces
dává dispozici teploty značně vyšší. Koncepce „sériového“ uspořádání
průchodu tepla měničem (využívá interval teplot asi 800 do
2000 K), následného využití konvenčního parního cyklu, mohla podle
odhadu, zvětšit účinnost elektrárny asi USA roce 1978
prováděly rozsáhlé experimentální výzkumy modulu TEM, který byl
přizpůsoben pro práci konvenční elektrárně [130].3.
Byl stanoven konkrétní cíl zvládnout osmdesátých letech TEM emitory
pracujícími rozsahu teplot 1400 2000 kolektory rozsahem teplot
650 1100 účinností přeměny 20% dobou života let.pracoval dobu 1000 katodou ohřátou teplotu 1400 hořákem
na benzín nebo zemní plyn. Fyzikální ústav Joffa Leningradě, Ustav atomové energie
I.
4. podobném programu, avšak zaměřeném
k využití TEM kosmickým účelům, pracoval již dříve NASA*) [124].
Úspěchy výzkumu získané amerických firem roce 1980 přiměly
ministerstvo energetiky provedení změn programu vývoje zavádění
140
