Kniha nejdříve pojednává o dokumentaci a přípravě staveb a dále jsou podrobně probírány elektrický i mechanický návrh vedení, volba trasy, stožárů a izolátorů. Závěr je věnován problematice křižování, souběhu a ochranám vedední. Je určena projektantům , technikům, konstruktérům a montážním pracovníkům projektových, investorských, montážních a provozních organizací.
Stožáry příhradové používáme současné době minimálně, protože
případné větší vrcholové tahy než jsm sítí schopni zajistit
jinými způsoby. používáme vzpěry. Železobetonový stožár;
A hloubka vetknutí (m), výška nad
terénem (m), délka stožáru (m),
D vnější prům paty stožáru (mm),
d vnější prům vrcholu stožáru (mm),
m otnost stožáru (kg); prům ěrná
tloušťka stěny stožáru podle typu
40 100 mm
Stožáry železobetonové (obr.Obr. 42.
. 143. Provádíme kotvením stožárů, popř.
Přehled železobetonových stožárů včetně jejich základových para
metrů tab. Tak můžeme tyto
stožáry použít vrcholového tahu kN.
Pro větší vrcholové tahy používáme stožáry zdvojené.
Stožáry dřevěné železobetonovými patkami používají pouze ne
přístupných terénech, tedy tam, kde není možné stavět železobetonový
stožár pomocí autojeřábu. 143) jsou současné době nejpoužíva
nějšími stožáry sítích nn. Vyrábějí pro vrcholové tahy kN
